Řednice - kaple sv. Anny

Pozdně barokní obecní kaple sv. Anny byla vystavěna v roce 1785 podle návrhu neznámého architekta u návesního rybníku na východním okraji návsi uprostřed vsi Řednice (Rednitz). Farou spadala kaple ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Doupově. Kaple je prvně zachycena na mapě stabilního katastru vsi Řednice z roku 1842. Po polovině 19. století byla těsně za kaplí vybudována nová průjezdní silnice z Mětikalova do Doupova.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být kaple využívána k církevním účelům, nebyla nadále udržována a postupně chátrala. Patrně koncem čtyřicátých let 20. století byl odvezen mobiliář zrušené kaple. Po následném začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byla zástavba bývalé vsi postupně demolována. Samotná kaple byla zbořena někdy na konci padesátých let 20. století a v místech závěru stržené kaple následně vybudována nová průjezdní silnice.

Velká pozdně barokní jednolodní kaple na obdélném půdorysu s připojeným, neodsazeným půlkruhovým presbytářem, krytý sedlovou, nad závěrem zvalbenou, původně šindelovou, později eternitovou střechou. Před vstupním jihovýchodním průčelím kaple byla připojena představěná hranolová zvonová věž, završená zvonovou střechou, krytou původně šindelem, později eternitem. Přízemí věže bývalo prolomeno obdélným portálem vstupu. Zvonové patro nad průběžnou profilovanou římsou bylo otevřeno velkými obdélnými okny s mírně odsazenými polokruhovými záklenky. Okna byla uzavřena dřevěnými zvukovými roletami. Stěny věže byly členěny výraznými nárožními pilastry a završeny vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Podélné stěny kaple bývaly prolomeny shodnými velkými obdélnými okny s mírně odsazenými polokruhovými záklenky.

Součást vnitřního zařízení kaple tvořila druhotně umístěná hodnotná pozdně gotická polychromovaná vyřezávaná socha Panny Marie z doby kolem roku 1450. Madona z Řednice je zástupcem líbezných madon. Figurální plastika z lipového dřeva, vysoká 112 cm, představuje Pannu Marii s Ježíškem v náručí, stojící v kontrapostu s esovitě prohnutým tělem. Panna Marie s vysokým klenutým čelem, sčesanými vlasy zakrytými rouškou, která spadá až na hruď, je oděna v přepásané spodní košili a modrých šatech, přes které má navlečen zlatý plášť s bohatou drapérií. Nahý žehnající Ježíšek sedí v matčině náručí se zkříženýma nohama a jablkem v levé ruce je obrácen k divákovi.

Dřevořezba s vyhloubením ze zadní strany byla na pohledových částech opatřena novější polychromií nanesenou na starší vrstvu. Plastika mohla být do kaple přenesena z některého z kostelů v okolí. V padesátých letech 20. století byla svezená plastika převedena do majetku Národního památkového ústavu a po restaurování Jiřím Tesařem v roce 1965 umístěna v mobiliárním fondu kláštera v Kladrubech.

Dále býval v kapli umístěn pozdně barokní krucifix z druhé poloviny 18. století. Ve věži bývaly zavěšeny dva zvony, menší z nich byl umíráček.