Úvod > Architektonické památky > Teleč - zámek
Teleč - zámek
Typologie: panská sídla
Kategorie: architektonické památky
Obec: Teleč (Teltsch)
Okres: Karlovy Vary
GPS: 50°7'15.009"N, 13°2'59.192"E
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Minimálně od 14. století patřila dnes již zcela zaniklá ves Teleč (Teltsch) k manskému systému hradu Hungerberg, převedenému později k Hartenštejnu. První písemná zmínka o vsi je z roku 1364, kdy zdejší léno držel Hrzek z Telče. Vznik zdejší tvrze tak můžeme klást do 14. století. V roce 1399 drželi zboží Petr a Hán z Telče, patrně Hrčovo potomkům. Později zde seděl Janek ze Stebna. Od roku 1437 připadla Teleč Ratiborským. Koncem 15. století je zde doložen Vítek z Ratiboře, po jehož smrti roku 1497 nastupuje Ctibor Martický z Martic. Počátkem 16. století byla ves rozdělena mezi sousední panství. V roce 1542 větší část Teleče s tvrzí koupil od Martických z Martic Anselm ze Steinsdorfu. Tehdy se tu připomínají již čtyři dvory. Ve druhé polovině 16. století byl Steinsdorfům statek s tvrzí propuštěn z manství. V roce 1588 Abrahám ze Steinsdorfu, Anselmův potomek, prodal tvrz Teleč, tehdy poprvé výslovně připomínanou, Kateřině ze Schreibersdorfu a jejímu synu Kašparovi. Roku 1760 získali od potomků Kryštofa ze Schreibsdorfu Teleč Steinbachové, kteří ji drželi do roku 1792 . Zřejmě již v 17. století se v Teleči vyvinulo nové panské sídlo, nazývané ve zprávách z 18. a 19. století zámkem. Šlo patrně o starou tvrz, která však již dávno ztratila svou vojenskosprávní funkci a byla přestavěna na pohodlnější zámek, sloužící majitelům až do 20. století. Poté se zde střídala řada dalších majitelů (Hoyerové, Korbové z Weidenheimu aj.) za nichž je vsi uváděn zámek. Statek si udržel samostatnost až do poloviny 19. století. Po roce 1948 prakticky celá ves včetně poplužního dvora se zámkem zanikla a na jejich místě byly vystavěny novodobé hospodářské objekty. Situace panských sídel vsi tak zůstává nevyjasněna.
Popis objektu
tvrz – Původně někteří autoři ztotožňovali budovu bývalé tvrze s objektem dnešní stodoly u zaniklého čp. 3, se střílnovými okénky a sklepy s valeně zaklenutým přízemím. Vzhledem k jeho stavební podobě a síle zdiva se však prokazatelně jednalo o hospodářský objekt.
Dnes se zdá pravděpodobnější, že původní středověká tvrz stávala v severozápadním průčelí bývalého poplužního dvora a později, zřejmě již během 17. století, byla přestavěna na zámek.
zámek – Obdélná budova neznámé podoby stávající v severozápadním nároží poplužního dvora. Zda využila konstrukcí původní středověké tvrze ovšem není úplně jisté.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 163
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 343/344
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 338/339
Úlovec, J. 2000 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 297/298