Úvod > Architektonické památky > Teleč - Telečský mlýn
Teleč - Telečský mlýn
Vodní mlýn, nazývaný Telečský mlýn (Teltscher Mühle), byl vystavěn v neznámé době v údolí na levém břehu Bochovského potoka při cestě do Kozlova asi 450 m západně od vsi Teleč (Teltsch). Po roce 1945 však přestal být mlýn udržován a postupně chátral. Někdy poté proběhla celková demolice všech objektů. V prostoru zaniklého mlýna lze dnes dohledat pouze terénní nerovnosti v místech stržených budov a zanesený mlýnský náhon.
Obec: Teleč (Teltsch)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na levém břehu Bochovského potoka při silnici do Toužimi asi 450 m západně od vsi
GPS: 50°7'8.269"N, 13°2'27.552"E
Období vzniku: neznámé
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Stav: terénní nerovnosti
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Vodní mlýn, nazývaný Telečský mlýn (Teltscher Mühle), byl vystavěn v neznámé době v údolí na levém břehu Bochovského potoka (Buchauer Bach, Loh Bach) při cestě do Kozlova asi 450 metrů západně od vsi Teleč (Teltsch). Mlýn je prvně zachycen pod názvem Malý mlýn (Kleine Mühle) na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768. Na mapě stabilního katastru vsi z roku 1841 je jako držitel Telečského mlýna čp. 45 uveden Josef Glaser. Posledním předválečným majitelem mlýna byl pak Julius Glaser.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být mlýn udržován a postupně chátral. Ještě na snímku vojenského leteckého mapování z roku 1952 mají všechny budovy mlýnského areálu střechy. Patrně již krátce poté však proběhla celková demolice všech objektů. V prostoru zaniklého Telečského mlýna porostlém vzrostlými dřevinami lze dnes dohledat pouze terénní nerovnosti v místech stržených budov a zanesený mlýnský náhon.
Popis objektu
Areál vodního mlýnu tvořila hlavní zděná budova obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou. Při severozápadní stěně objektu bývala situována mlýnice s jedním kolem na svrchní vodu s hltností 0,121 m³/s, spádem 4,3 metru a výkonem 4,5 koňské síly. Voda byla přiváděna mlýnským náhonem „Mühlbach“, napájeným vodami Bochovského potoka, který byl v prostoru nad mlýnem mírně rozšířen do podoby dlouhé retenční nádrže se stavidlem. Těsně k severovýchodnímu nároží hlavní mlýnské budovy přiléhala menší dřevěná čtvercová budova krytá sedlovou střechou. Areál uzavírala na východní straně dřevěná, v polovině 19. století rozšířená, dvouprostorová budova krytá sedlovými střechami.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 359.
Jan KRULIŠ, Dějiny Kozlova, Bochov 2015, s. 111.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 194.
