Těšetice - kaple Narození Páně

Pozdně barokní obecní kaple, zasvěcená původně patrně Panně Marii, byla postavena v první polovině 19. století podle návrhu neznámého architekta v blízkosti obecní kašny u návesního rybníku na západním okraji návsi uprostřed vsi Těšetice (Tescheditz). Kaple je prvně zakreslena na mapě stabilního katastru vsi z roku 1841. Farou spadala kaple ke kostelu sv. Linharta v Údrči. Ve druhé polovině 19. století byl v kapli instalován nový pseudogotický oltář. Patrně tehdy byla kaple nově zasvěcena Narození Páně. V době po roce 1918 byl v sousedství kaple vztyčen pomník obětem 1. světové války v podobě železného kříže na vysokém podstavci.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však již nebyla kaple využívána k církevním účelům, přestala být udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo následně rozkradeno či zničeno a interiér kaple sloužil jako skladiště. V roce 1964 byla nakonec tehdy již značně zdevastovaná kaple zbořena a na jejím místě vybudováno parkoviště strojů JZD.

Pozdně barokní kaple v klasicistních formách na obdélném půdorysu s připojeným trojboce uzavřeným presbytářem, krytá šindelovou sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechou s otevřenou oplechovanou šestibokou sloupkovou zvoničkou s cibulovou bání s makovicí a dvouramenným křížem na hrotnici. Vstupní průčelí kaple s obdélným vchodem, doplněným dvojicemi mohutných pilastrů po stranách, vynášejících mohutnou profilovanou římsu, bývalo završeno trojúhelníkovým štítem s kruhovým okénkem v ose a dvouramenným křížem na vrcholu. Podélné stěny kaple bývaly prolomeny dvojicí obdélných, polokruhově zakončených oken s ostěním v omítce. Vnější stěny kaple bývaly členěny mohutnými pilastry a završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Vnitřní prostor kaple býval plochostropý, krytý štukovým stropem.

Vnitřní zařízení kaple tvořil pseudogotický křídlový oltář z druhé poloviny 19. století s obrazem Panny Marie Neposkvrněného početí (Immaculaty), signovaným „Leon. Ledvinka“, a lidovými soškami Panny Marie (Madony) a sv. Václava z 19. století.