Karlovy Vary – Tržní kolonáda
U vývěru místního pramene, tehdy zvaného Fresser (Žrout), dnes pramen Karla IV., pod skalním ostrohem se Zámeckou věží v prostoru Tržiště na úpatí Zámeckého vrchu uprostřed města Karlovy Vary (Karlsbad), si podle pověsti léčil své nemocné končetiny již císař Karel IV. V těchto místech stávaly rovněž nejstarší karlovarské lázně. Při stavebních pracích v místech historického tržiště v dubnu roku 1838 byl odkryt dnešní Tržní pramen, který se od svého záchytu poté několikrát ztratil a znovu objevil. Vývěry pramenů byly původně chráněny jednoduchým sloupovým altánem se štítovou střechou a krátkou kolonádní halou, krytou sedlovou střechou. Po demolici sousední budovy staré karlovarské radnice na jaře roku 1875 a domu Bílý orel s lékárnou v roce 1882 bylo rozhodnuto vybudovat v těchto místech novou velkou kolonádu. Městská rada proto vyhlásila architektonickou stavbu na návrh kolonády, která však byla neúspěšná. Bylo proto rozhodnuto prozatím vybudovat nad prameny pouze provizorní přístřešek dřevěné konstrukce pro korzující lázeňské hosty. Projekt byl zadán již osvědčené dvojici vídeňských architektů Ferdinandu Fellnerovi a Hermannu Helmerovi. V letech 1882-1883 byla podle návrhu architektů vybudována tesařským mistrem Oesterreicherem z Vídně za 12 tisíc guldenů první část dřevěné kolonády ve švýcarském stylu, bohatě zdobená řezbami, v jejíž levé části vyvěral pramen Karla IV. V říjnu roku 1904 byl zbořen dům Marktbrunn, poškozený velkou povodní roku 1890, který město zakoupilo již v srpnu 1899 spolu s jinými domy z důvodu rozšíření Mlýnské ulice a Tržiště. Na místě strženého domu, ve kterém původně vyvěral Tržní pramen, byla následně přistavěna další část dřevěné kolonády. V listopadu 1904 až dubnu 1905 byla totiž kolonáda podle návrhu ředitele městského stavebního úřadu ing. Franze Drobnyho prodloužena o pravou část s velkým zahloubeným zděným apsidálním prostorem s vývěrem Tržního pramene. V roce 1906 vyhlásila městská rada v Karlových Varech novou architektonickou soutěž na dostavbu kolonády, která by propojila Mlýnský, Tržní a Zámecký pramen do jednoho celku. První cenu tehdy získal návrh F. J. Weisse z Posenu, druhou cenu K. a J. Meyreder z Vídně a třetí cenu obdržel Otto Wagner, čelný představitel vídeňské secese. Všechny prameny měly spojit terasy s galeriemi, doplněné v dominantních polohách pavilony a věžicemi. K postavení nové kolonády však již nedošlo. V letech 1991-1993 byla v rámci rekonstrukce vystavěna nákladem přesahujícím 22 miliónů Kč věrná kopie původní Tržní kolonády z roku 1883.
Bohatě vyřezávaná otevřená sloupová kolonáda dřevěné konstrukce ve švýcarském stylu, krytá plechovou sedlovou střechou s velkou zahloubenou zděnou půlkruhovou apsidální prostorou s vývěrem Tržního pramene (62 °C) a reliéfem mušle. Akustické vlastnosti prostoru Tržního pramene předurčují tuto část kolonády k pořádání koncertů. Kolonáda je ze tří stran uzavřena dřevěnými stěnami. Průčelí kolonády tvoří sloupová arkáda. Nad vývěrem pramene Karla IV. (64 °C) v levé části kolonády je zavěšen výtvarně nenáročný bronzový reliéf „Objevení horkých pramenů Karlem IV.“ od uměleckého kováře Adolfa Zörkela z roku 1939, signovaný „Zörkler“. Mezi pramenem Karla IV. a Tržním pramenem je vyveden nový vývěr Dolního Zámeckého pramene.
Tržní pramen na rytině A. F. Seiferta z doby kolem roku 1845
Tržiště na litografii od C. Waageho z poloviny 19. století
Tržiště po demolici staré radnice a domu Bílý orel s lékárnou těsně před výstavbou nové Tržní kolonády v roce 1882
novostavba dřevěné Tržní kolonády na podzim roku 1883
dům Marktbrunn na fotografii z roku 1888
Tržní kolonáda na fotografii z doby před rokem 1890
dřevěná Tržní kolonáda na polygrafické pohlednici z roku 1895
Tržiště s dřevěnou Tržní kolonádou na fotografii z roku 1897
Tržní kolonáda patrně v roce 1900
Tržní kolonáda na polygrafické pohlednici kolem roku 1900
Tržní kolonáda na kolorované pohlednici před rokem 1904
Tržní kolonáda na kolorované pohlednici před rokem 1904
dostavěná Tržní kolonáda na fotografii z doby po roce 1905
Tržní kolonáda na kolorované pohlednici z doby po roce 1905
dřevěná Tržní kolonáda na pohlednici z roku 1909
dřevěná Tržní kolonáda na historické fotografii z roku 1910
dostavěná část Tržní kolonády na fotografii z roku 1911
dřevěná Tržní kolonáda na fotografii z doby před rokem 1918
dřevěná Tržní kolonáda na fotografii z doby před rokem 1918
Tržní kolonáda v době před rokem 1945
dřevěná Tržní kolonáda pod Zámeckou věží - září 2011
dřevěná Tržní kolonáda ve švýcarském stylu - březen 2011
dřevěná Tržní kolonáda - září 2011
dřevěná Tržní kolonáda ve švýcarském stylu - září 2011
dřevěná Tržní kolonáda ve švýcarském stylu - říjen 2011
promenádní prostor dřevěné Tržní kolonády - září 2011
interiér dřevěné Tržní kolonády - září 2011
pramen Karla IV. s reliéfem Objevení horkých pramenů od Adolfa Zörkela - září 2011
Použitá literatura:
Bešťáková, K.-Gargula, M. 2005 : Carlsbad – Karlovy Vary: …místa známá i neznámá, Karlovy Vary, 47/49
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 63
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 33
Zeman, L. 2008 : Kolonády v západočeských lázních, 168/169, Sborník muzea Karlovarského kraje 16/2008, Cheb, 159/190
