Karlovy Vary - litinová Vřídelní kolonáda

V polovině sedmdesátých let 19. století již původní empírová Vřídelní kolonáda pod děkanským kostelem sv. Máří Magdalény na pravém břehu říčky Teplé uprostřed města Karlovy Vary (Karlsbad) nepostačovala přílivu lázeňských hostů a nebyla dostatečně reprezentativní pro světové lázeňské město. Dne 9. května 1876 proto karlovarská městská rada v čele se starostou rozhodla o výstavbě nové reprezentativní kolonádní stavby na jejím místě. Ve vypsané architektonické bylo následně podáno celkem 23 návrhů nové kolonády. Koncem dubna roku 1878 se městské zastupitelstvo po zkušenos¬tech s neustálým protahováním výstavby Mlýnské kolonády rozhodlo pro litinovou konstrukci kolonády. Dne 31. srpna 1878 byl nakonec z užšího výběru 12 návrhů vybrán projekt vídeňského architektonického atelieru Fellner & Helmer, jehož byla stavba Vřídelní kolonády prvním realizovaným dílem v Karlových Varech. Ateliér se zavázal zaplatit městu vysoký penální poplatek v případě, že se jim nepodaří dodržet termín dokončení stavby kolonády, která měla být postavena za jediný rok. Následně proto oslovil železárny a slévárny po celém Rakousku a Německu se žádostí o nabídku na dodání litinových dílů a již koncem září roku 1878 byla uzavřena smlouva s Mariánskou hutí hraběte Salma z Blanska. Dne 1. října 1878 byla zahájena demolice původní kolonády a přilehlých parních lázní. Dne 20. října 1878 byly zhotoveny v salmovských železárnách první odlité modely prefabrikovaných dílců. Samotná stavba nové litinové Vřídelní kolonády v pseudorenesančním stylu podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera poté probíhala v letech 1878-1879. První zemní práce započaly již v říjnu roku 1878 po stržení původní stavby. Samotná montáž prefabrikátů litinové konstrukce začala dne 1. února 1879 a skončila dne 27. dubna 1879. Během tří měsíců dělníci smontovali na stovky zdobných litinových a ocelových dílců o celkové váze 3000 tun, následně bylo na střechu položeno přes 1450 m² měděných plátů, vstupní portály byly završeny bronzovými sochami bohyně Niké. Původní rozpočet 228 tisíc zlatých byl kvůli několika potřebným změnám navýšen na částku 280 tisíc zlatých. Na jižní stěně kolonády byla u vývěru Vřídla osazena mramorová pamětní deska, připomínající dokončení stavby. Slavnostní otevření a vysvěcení nové litinové Vřídelní kolonády proběhlo v rámci zahájení lázeňské sezóny dne 1. června 1879. Kolonáda byla předána veřejnosti za přítomnosti c.k. místodržitele barona Webera. Významný den byl zakončen slavnostním banketem a iluminací města. Celá kolonádní stavba nesla stopy sezónního poslání, byla lehká a proložená zasklenými plochami. V létě roku 1880 byla hala Hygieina pramene ve velké časové tísni vyzdobena malbou tropické krajiny na stěnu, kterou provedl malíř Ladislaus Petrowicz. Již na přelomu 19. a 20. století by však v zahnědlé malbě nikdo nehledal krajinu cizí země, ve třicátých letech 20. století se proto uvažovalo o renovaci malby. Postupem času však litinová Vřídelní kolonáda značně zchátrala a počátkem roku 1939 byla pro statické narušení v důsledku koroze šestnácti železných spojníků, které držely střešní ocelovou konstrukci s litinovou kostrou kupole nad gejzírem Vřídla, zcela rozebrána. Dne 23. ledna 1939 začala demolice kolonády. Během dvou měsíců desítky nezaměstnaných rozřezali ocelovou nosnou konstrukci a roztřídili ozdobné litinové fragmenty, bronzové plastiky a měděné plechy ze střech. Všechny díly byly následně naloženy a odvezeny pro bohatost kovového materiálu na sběr kovů pro válečné účely. Poslední vlak strategického materiálu odjel z Horního nádraží dne 23. března 1939. Ještě na jaře roku 1940 proběhla architektonická soutěž na projekt nové Vřídelní kolonády, vzhledem k pokračující válce se však již plány nerealizovaly. Na místě litinové kolonády byla v roce 1940 postavena provizorní dřevěná prosklená konstrukce navržená vrchním stavebním radou Haraldem Schnabelem a teprve roku 1975 současná Vřídelní kolonáda.

Litinová kolonáda v pseudorenesančním stylu byla tvořena členitým komplexem čtyř budov, jejichž celková délka byla 107 m. Vřídelní kolonádu tvořila promenádní hala, vřídelní sál hala pramene, průchozí spojovací dvorana a Hygieina pramene. Celá stavba nesla stopy sezónního poslání, byla lehká a proložená zasklenými plochami. Litinová konstrukce kolonády smontovaná z prefabrikátů v podobě obdélné bazilikální lodi bývala prosklená a vyzdobena de¬sítkami plastik a reliéfních postav z bronzu. Kolonáda byla zastřeše¬na trojstupňovou rozlehlou měděnou sedlovou střechou s postranními pultovými stříškami, vynesenou ocelovou nosnou konstrukcí. Nad centrálním prostorem s vývěrem Vřídla a ve svém závěru, nad halou Hygieina pramene, byla stavba završena dvěma výraznými kupolemi. Z větší části vyzděné hlavní vstupní průčelí kolonády bývalo umístěno u Jánského mostu. Na vrcholu portálu bývala postavena bronzová socha okřídlené bohyně vítězství Niké, jejíž pravá paže vysoko zvedala věnec vítězů. Na čelní stěně kolonády býval umístěn pamětní nápis: „Erbaut über Beschluss des Stadtverordneten-Collegiums vom 31. August 1878 on der Zeit vom 1. Oktober 1878 bis 27. April 1879 nach den Plänen der Architekten Fellner & Helmer in Wien von den Fürst Salm’schen Eisenwerken in Blansko“.

Portál vedl do vlastní promenádní haly na obdélném půdorysu o rozměrech 50 x 15,5 m. Promenádní prostor býval velice příjemný a vzdušný. Prosklená okna tvořila mezi zdobenými litinovými sloupy arkády, pod nimiž mezi lavičkami byla postavena květinová a palmová výzdoba. Uprostřed haly bývaly umístěny dvě řady laviček zády k sobě, nad nimi se střídaly bohatě zdobené lustry se závěsnými mléčnými lampami. Uprostřed pravé stěně kolonády bylo postaveno podium pro lázeňský orchestr. Opodál stával krámek s vřídelními produkty, vřídelní solí, pastilkami, mýdlem apod. Proti podiu stávala bronzová busta karlovarského Hippokrata, lékaře Davida Bechera na vysokém podstavci z roku 1855, přenesená roku 1881 ze staré Vřídelní haly. Pod stropem promenádní haly bývaly zavěšeny velké kruhové lustry, zhotovené z cínu a mosazi.
Vřídelní sál bal postaven na půdorysu o rozměrech asi 15 x 15 m.
Mezi halou Hygieina pramene a vřídelním sálem bývala umístěna průchozí spojovací dvorana, kterou byl veden volný průchod kolonádním prostorem od Vřídelní lávky ke kostelu sv. Máří Magdalény. Na vrcholu portálu bývala mezi dvěma lucerničkami umístěna bronzová socha okřídlené bohyně vítězství Niké, shodná s plastikou na vrcholu vstupního průčelí kolonády. Vysoký portál umožňoval malebný průhled na farní kostel a opticky tak zůstalo zachováno spojení centra města, Tržiště, s protějším nábřežím.
V hale Hygieina pramene na půdorysu o rozměrech asi 15 x 15 m byla ve zvláštním prostoru umístěna plastika bohyně Hygie z roku 1878 na soklu, z něhož byl vyveden vývěr Hygieina pramene. Stěny haly bývaly zdobeny malbou tropické krajiny od malíře Laislause Petrowicze z léta roku 1880.