Velichov – zámek
Zřejmě již na počátku 16. století vznikla nová pozdně gotická tvrz místních manů, následnice staršího panského sídla, poprvé připomínaná v roce 1528. V té době drželi panství Hauenštejn Šlikové a velichovskou tvrz pronajali poručníci dětí Štěpána Šlika, který zemřel roku 1526, chudšímu příbuznému Buriánovi Šlikovi. V roce 1565 byl držitelem Velichova Lorenc Langer, který již manské povinnosti nevykonával. Roku 1570 zde seděl man Jošt Traugott z Mangoltu a roku 1572 se zde připomíná syn Jošta Traugotta, man Adam Traugott z Mangoltu. Nedlouho poté zaniklo už beztak formální manství. V roce 1578 prodali držitelé Hauenštejna Bedřich a Jindřich Šlikové Velichov již jako samostatný statek s tvrzí své příbuzné Lukrécii Šlikové, rozené ze Salmu. Tehdy byla zdejší tvrz patrně renesančně přestavěna. V letech 1588-1599 patřil Velichov Tomáši Tyzlovi z Daltic a poté přešel opět na Šliky. Za třicetileté války v roce 1621 byla zdejší tvrz i vesnice vypálena drancujícím císařským vojskem. Roku 1651 prodala Kateřina Eleonora Mörderová, rozená Šliková, statek s obnovenou tvrzí, Oliverovi z Wallisu, šlechtici, pocházejícímu ze starého irského rodu, který byl od roku 1622 ve vojenských službách císaře Ferdinanda II., většinu třicetileté války strávil na různých bojištích a po válce se usadil v Čechách. Roku 1652 obdržel inkolát a v roce 1667 zemřel v hodnosti generálmajora. Spolu s manželkou byl poté pohřben v rodinné hrobce z roku 1668 v místním kostele Nanebevzetí Panny Marie. V letech 1711-1714 držel Velichov Jan Kryštof Kager ze Štampachu, poslední štampašský držitel Valče. Od té doby zde již vrchnost nesídlila a zdejší tvrz chátrala. Roku 1747 koupil velichovské panství po několika přechodných majitelích Jan František Hessler, císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří, který během let 1747-1755 přestavil zdejší tvrz na pozdně barokní zámek. Po smrti Jana Františka Hesslera roku 1770 se zde vystřídala řada dalších majitelů. Roku 1870 zde seděl i karlovarský lékař a lázeňský podnikatel Löschner. Tehdy byly upraveny fasády zámku. V letech 1976-1977 byla provedena tehdejším majitelem, ONV Karlovy Vary, poslední adaptace zámku na dětský domov.
tvrz – Původní podoba tvrze neznámá. Podle popisu z roku 1651 se jednalo o čtverhrannou stavbu s kulatými baštami v rozích, obehnanou vodním příkopem a valem a opatřenou padacím mostem, uvnitř se čtyřmi obyvatelnými pokoji.
zámek - Pozdně barokní jednopatrová stavba o dvou příčně situovaných křídlech obdélníkového půdorysu se zaoblenými nárožími. Hlavní průčelí zdůrazněno plochým rizalitem se vstupním portálem. Zahradní průčelí členěno dnes částečně zachovanými korintskými pilastry. Úpravy fasád a interiéru z roku 1870 však setřely historický ráz budovy.
Kolem historické budovy býval zámecký park, který se však nezachoval v původní podobě.
vstupní jižní průčelí zámku ve Velichově - červenec 2009
vstupní jižní průčelí - červenec 2009
zámek od severozápadu - červenec 2009
velichovský zámek od západu - červenec 2009
západní průčelí zámku ve Velichově - červenec 2009
použitá literatura :
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 177/178
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 378/379
