Úvod > Architektonické památky > Bystřice - kaple sv. Jana Nepomuckého
Bystřice - kaple sv. Jana Nepomuckého
Pozdně barokní obecní kapli sv. Jana Nepomuckého, nazývanou Seitnerova kaple, nechal vystavět v roce 1768 Josef Schmidt při průjezdní silnici na Hroznětín uprostřed vsi Bystřice (Langgrün). Roku 1866 byla obecní kaple celkově restaurována. Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Na konci 20. století byla opravena střecha zchátralé kaple a v roce 2014 bylo přistoupeno k rekonstrukci vnějšího pláště objektu.
Obec: Bystřice (Langgrün)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při silnici proti domu čp. 33 uprostřed vsi
GPS: 50°18'42.597"N, 12°53'28.928"E
Období vzniku: 1768
Architekt: neznámý
Stavebník: Josef Schmidt
Období devastace: po roce 1945
Rekonstrukce: 2014
Památková ochrana: od 3. května 1958
Č. rejst. ÚSKP: 42177/4-827
Stav: v rekonstrukci
Přístupnost: přístupné exteriéry
Historie objektu
Pozdně barokní obecní kapli sv. Jana Nepomuckého, nazývanou Seitnerova kaple (Seitner-Kapelle), nechal vystavět v roce 1768 Josef Schmidt podle návrhu neznámého architekta naproti pozdější budově obecní školy čp. 33 při levé straně průjezdní silnice na Hroznětín uprostřed vsi Bystřice (Langgrün). Farou spadala kaple ke kostelu sv. Petra a Pavla v Hroznětíně.
V roce 1802 bylo zaplaceno celkem 80 zlatých sochaři Wenzelu Prokopu Lorenzovi z Hroznětína za doplnění vnitřního vybavení kaple. Roku 1866 byla obecní kaple celkově restaurována, zachovala si však svou původní podobu. V roce 1931 byl v sousedství kaple odhalen pomník obětem 1. světové války, zničený po konci druhé světové války.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Část vnitřního zařízení kaple byla následně rozkradena či zničena. Dne 3. května 1958 byla kaple sv. Jana Nepomuckého v Bystřici zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 42177/4-827.
Patrně na konci 20. století byla provedena kompletní rekonstrukce střechy zchátralé kaple, byla položena nová krytina, která nahradila původní břidlicové šablony, a oplechována zvonička kaple. Někdy na počátku 21. století byla poté kaple převedena z majetku Římsko-katolické církve do vlastnictví města Hroznětín.
V roce 2014 přistoupilo město Hroznětín k rekonstrukci vnějšího pláště kaple za přispění z Programu rozvoje venkova prostřednictvím Místní akční skupiny Krušné hory západ ve výši 480.000,- Kč. Během rekonstrukčních prácí, prováděných pod stavebním dozorem firmy Staving-Invest s.r.o. Sokolov, byly obnoveny vnější omítky kaple, opraveny vstupní dveře a okna a kaple nově natřena.
Popis objektu
Pozdně barokní kaple na obdélném půdorysu se zaoblenými nárožími, krytá břidlicovou valbovou střechou, s připojeným odsazeným užším obdélným presbytářem se zaoblenými nárožími, krytým břidlicovou valbovou střechou s nasazenou oplechovanou otevřenou šestibokou sloupkovou zvoničkou, završenou zvonovitou bání. Vstupní severozápadní průčelí kaple je prolomeno obdélným, polokruhově zakončeným vchodem s ostěním v omítce se středovým klenákem, doplněným mohutnou barokně zvlněnou profilovanou supraportou.
V ose nad portálem vchodu je situováno menší obdélné, polokruhově zakončené okno s výrazným zkoseným parapetem. Po stranách vchodu jsou umístěny mohutné pilastry, vynášející profilovanou oplechovanou římsu s nasazeným štítem. Obdélný, vynesenou polokruhovou římsou zakončený štít s pilastry v nárožích, doplněný barokně zprohýbanými křídly, je v ose prolomen obdélným vstupem na půdu.
Podálné stěny kaple jsou prolomeny po jednom obdélném, polokruhově zakončeném okně s výrazným zkoseným parapetem. Presbytář je prosvětlen velkým kruhovým oknem, situovaným v závěrové stěně. Vnější stany kaple na soklu z kamenných bloků, jsou členěny lizénovými rámci v omítce a završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. K závěrové stěně presbytáře je v ose připojen mladší nízký přístavek kamenné kolny sousedního domu se sedlovou stříškou.
Vnitřní prostor kaple je sklenut valenou klenbou na pásech, sbíhajících se na pilastry s plastickými iónskými hlavicemi a kanelovanými dříky. Loď se zaoblenými kouty se otevírá polokruhovým obloukem do prostoru presbytáře v podobě apsidy s rovnou závěrovou stěnou. V severozápadní části lodi kaple je vestavěna kruchta, přístupná točitým schodištěm. Zachována zůstala výmalba interiéru kaple, včetně motivu hořícího keře na podhledu kruchty s německým nápisem ve stoupajícím dýmu: „II.B:Moses3K:5V: Ziehe aus deine Schuhe, denn dieser Ort ist heilig!“ (2. kniha Mojžíšova 3, 5: Zuj si boty, protože toto místo je posvátné!).
Vnitřní zařízení kaple tvořil původně pozdně barokní rámový hlavní oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1802 od sochaře Wenzela Prokopa Lorenze z Hroznětína. V rámu oltáře býval vsazen oltářní obraz Zpověď sv. Jana Nepomuckého královně od „malíře z Kadaně“ z doby kolem roku 1800. Na oltářní mense bývala umístěna predella a postaven tabernákl.
Na konzole na levé stěně lodi kaple bývala postavena pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého, na konzole na protější stěně pak hodnotná, 1,35 metru vysoká pozdně gotická dřevořezba Panny Marie z počátku 16. století, znehodnocená pozdější hrubou přemalbou, byla později přeřezána. Na stěnách lodi bývalo zavěšeno 15 obrazů křížové cesty z roku 1802 od Wenzela Prokopa Lorenze z Hroznětína. V interiéru kaple byly postaveny dvě řady dřevěných lavic, pod okny jsou postaveny patronátní lavice.
V prostoru za oltářem, sloužícím jako sakristie, bývalo zavěšeno mnoho votivních předmětů, olejové obrazy, tištěných obrazů a obrázků na skle lidových autorů. Mezi liturgické předměty kaple patřila barokní cínová mísa od hornoslavkovského cínaře H. C. Schneidera se značkou Horního Slavkova: „S.W. Feinzinn von H.C. Schneider in S.-Waldt“. Na kruchtě býval postaven positiv z přelomu 18. a 19. století. Jednomanuálový nástroj se čtyřmi rejstříky, mechanickou trakturou a zásuvkovými vzdušnicemi.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 74/75
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 158
Tomší, L. 1998 : Varhany a varhanáři Sokolovska a Karlovarska, Sokolov, 10
Valenčík, M. 2006 : Ohrožené památky. Kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha, 66