Karlovy Vary - rozhledna Goethova vyhlídka

Patrně v průběhu 19. století získala karlovarská městská rada od majitelů kysibelského panství parcely na výrazném vrchu vysokém 637,6 m n. m. v lesích nad pravým břehem říčky Teplé asi 2 kilometry východně nad lázeňským městem Karlovy Vary (Karlsbad). Vrch byl proto poté nazýván Ewiges Lehen (Výšina věčného užívání), postupem let byl však název postupně zkomolen na Ewiges Leben (Výšina věčného života).

V roce 1887 vyrazila na výšinu rakouská arcivévodkyně belgická princezna Stefanie, manželka korunního prince Rudolfa Habsburského. Ohromena výhledem z tehdy holého vrcholu navrhla, aby na něm byla postavena rozhledna. Již následujícího roku 1888 proto karlovarská spořitelna uvolnila na stavbu rozhledny 20.000 zlatých, čímž chtěla oslavit čtvrt století své existence. Karlovarská městská rada následně vyhlásila soutěž na návrh nové rozhledny. Karlovarští radní se rozhodli pro projekt významných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, vycházející ze seversky cítěné cihelné pseudogotiky.

Během 10 měsíců na přelomu let 1888-1889 následně proběhla samotná stavby honosného pseudogotického objektu výletní restaurace s vyhlídkovou věží s celkovým nákladem 35.000 zlatých. Slavnostní otevření výletní restaurace s rozhlednou se poté uskutečnilo dne 21. července 1889 a na počest druhého výročí návštěvy princezny Stefanie Karlových Varů dostala věž jméno Kronprinzessin Stephanie Warte (Vyhlídka korunní princezny Stefanie).

Výletní restaurace s rozhlednou se brzy stala velmi vyhledávaným cílem vycházek lázeňských hostů, ovšem vzhledem k tomu, že k ní vedla dosti dlouhá trasa kopcovitým terénem, objevilo se na počátku 20. století několik projektů lanové nebo ozubnicové dráhy spojující výšinu s centrem lázní. Trasa lanové dráhy měla od hotelu Švýcarský dvůr, přetnout Starou Pražskou silnici a končit na vrcholu Hůrek ve výšce 675 m n. m. O její stavbu se zajímala švýcarská firma stavitele lanovky na Vesuv Emila Struppa. Přípravné práce však následně zastavila první světová válka a plány tak zůstaly pouze na papírech.

V roce 1918 byla rozhledna díky změněným politickým poměrům po rozpadu Rakouska-Uherska přejmenována na Stifter-Warte (Stifterova vyhlídka) podle rakouského spisovatele, malíře a pedagoga Adalberta Stiftera, který se v Karlových Varech třikrát léčil. Ve třicátých letech 20. století byl předložen nový projekt na vybudování lanové dráhy, jehož uskutečnění ovšem pro změnu znemožnily válečné události druhé světové války. V roce 1945 dostala rozhledna název Stalinova. Dne 3. května 1958 byl objekt výletní restaurace s vyhlídkovou věží zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 15403/4-4131. Od roku 1957 se rozhledna jmenuje Goethova vyhlídka, po německém básníkovi Johannu Wolfgangu von Goethovi, který sem během svých pobytů chodíval na mineralogické a botanické vycházky.

Během druhé poloviny 20. století však návštěvnost objektu v průběhu let postupně klesala, z důvodu nedostatečné údržby se začaly objevovat první nedostatky. V roce 1960 byla výletní restaurace s rozhlednou uzavřena. Na počátku sedmdesátých let 20. století byla poté provedena potřebná rekonstrukce a roku 1974 byl objekt otevřen veřejnosti. Restauraci zde tehdy provozoval podnik Interhotel Karlovy Vary. Koncem devadesátých let 20. století byl nakonec objekt výletní restaurace spolu s rozhlednou uzavřen a od té doby celý areál postupně chátral.

V lednu roku 2002 pronajalo město Karlovy Vary po dlouholeté snaze opětovné zprovoznění Goethovu vyhlídky místnímu podnikateli Františku Gasparovi. Po rekonstrukci byla v objektu na jaře roku 2004 znovu otevřena restaurace a penzion, v rámci provozu došlo rovněž ke zpřístupnění vyhlídkové plošiny. Výhled z rozhledny byl navíc rozšířen díky částečnému prořezu okolních vysokých stromů. Pronájem ze strany nájemce však netrval dlouho. Největší překážkou bylo umístění rozhledny ve velké vzdálenosti od Karlových Varů a turistická náročnost trasy směrem od centra. V roce 2006 byl objekt opět pro veřejnost uzavřen.

V polovině roku 2008 se novým nájemcem objektu stala společnost Gastro-Vimayla, která plánovala okamžité zahájení celkové rekonstrukce areálu a vybudování malého amfiteátru. Záhy však tato společnost od nájmu z neznámých důvodů ustoupila. V následném novém výběrovém řízení na provozovatele Goethovy vyhlídky byla v říjnu 2009 vybrána společnost PP 89. Od té doby celý objekt opět pozvolna chátrá. V posledních letech rozhlednu pomalu přerůstají okolo stojící 120 let staré stromy, které zde rostou od doby otevření objektu. Společnost Lázeňské lesy Karlovy Vary proto již provedla v porostu zvláštní řez, aby byl obnoven výhled na okolí. Do budoucna by měla být vyhlídka propojena páteřní stezkou se Třemi kříži, od kterých je vzdálena jen 800 metrů. Vyhlídku však zatím využívají pouze mobilní operátoři k šíření signálu.

V roce 2011 nabídlo město Karlovy Vary objekt Goethovy vyhlídky opět k pronájmu, zájem tehdy projevila např. obecně prospěšná společnost Fellner a Helmer se záměrem vybudovat zde muzeum realizovaných staveb dvojice architektů či vedení karlovarské hvězdárny, která plánovala v objektu otevřít radioamatérské centrum pro děti a muzeum a provozovat kavárnu. Naposledy magistrát vyhlásil výběrové řízení na pronájem objektu v listopadu roku 2012. Podle znaleckého posudku z roku 1995 má vyhlídka cenu 5,5 milionu korun, prodej však není možný, protože objekt je na seznamu neprodejných nemovitostí města. Všechny pokusy však dosud ztroskotaly a Goethova vyhlídka nadále chátrá.