Úvod > Architektonické památky > Mostec - Kovářský kříž
Mostec - Kovářský kříž

Železný kříž, nazývaný Kovářský kříž (Schmied-Kreuz), nechala vztyčit patrně na konci 19. či na počátku 20. století rodina Klieberů na odbočce pěší cesty k Novému Dvoru při levé straně cesty do Skoků a Žlutic asi 70 m severně od vsi Mostec (Mastung). Po roce 1945 však přestal být kříž udržován a postupně chátral. V průběhu 2. poloviny 20. století byl objekt rozvalen a někdy kolem roku 2013 torzo podstavce převezeno na nedaleký statek.
Obec: Mostec (Mastung)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při pravé straně cesty do Skoků a Žlutic asi 70 m severně od vsi
GPS: 50°4'31.572"N, 13°6'42.092"E
Období vzniku: konec 19. či počátek 20. století
Architekt: neznámý
Stavebník: rodina Klieberů
Období devastace: po roce 1945
Stav: zdevastované
Přístupnost: nepřístupné
Historie objektu
Železný kříž od neznámého autora, nazývaný Kovářský kříž (Schmied-Kreuz), nechala vztyčit patrně na konci 19. či na počátku 20. století rodina Klieberů z usedlosti čp. 4 na odbočce pěší cesty k Novému Dvoru při levé straně cesty do Skoků a Žlutic asi 70 metrů severně od vsi Mostec (Mastung). V době před rokem 1945 o kříž pečovala rodina Antonie Hartl z usedlosti čp. 4 zvané „u Kieβwetterů“ (bei Kieβwetter).
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být kříž udržován a postupně chátral. V průběhu druhé poloviny 20. století byl objekt rozvalen. V době kolem roku 2013 objevil místní soukromý zemědělec Ing. Pavel Široký torzo podstavce rozvaleného kříže, které následně převezl na svůj statek v Mostci.
Popis objektu
Železný kříž na podstavci. Železný vrcholový kříž dnes již neznámé podoby a provedení býval osazen na stupňovaném hranolovém pískovcovém podstavci. Středová hranolová část podstavce se stupňovanou profilovanou hlavicí nese na čelní pohledové straně vysekaný německý prosebný nápis: „Gelobt sei / Jesus Christus“ (Buď pochválen Ježíš Kristus).
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 579.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 325.