Úvod > Architektonické památky > Velký Hlavákov - boží muka
Velký Hlavákov - boží muka
Barokní tabulová boží muka byla vztyčena v polovině 18. století při pravé straně cesty do Albeřic asi 400 m západně od vsi Velký Hlavákov (Gross Lubigau). Po roce 1945 však přestala být udržována a postupně chátrala. Někdy v průběhu 2. poloviny 20. století byla boží muka rozvalena a rozlámána. Někdy poté byly patrně poslední zbytky zničených božích muk odstraněny.
Obec: Velký Hlavákov (Groß-Lubigau)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při bývalé cestě do Albeřic asi 400 m západně od vsi
GPS: 50°9'45.073"N, 13°11'49.997"E
Období vzniku: polovina 18. století
Architekt: neznámý
Materiál: červený pískovec
Období devastace: po roce 1945
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Barokní pískovcová boží muka od neznámého autora byla vztyčena patrně v druhé polovině 18. století při pravé straně cesty zvané „Lorbergweg“ do Albeřic asi 400 metrů západně od vsi Velký Hlavákov (Gross Lubigau). Boží muka v této poloze jsou prvně zachycena na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768. Do roku 1938 o boží muka pečovala rodina Čecha Alexandra Šruta z usedlosti čp 10, na okraji jejichž pole stávala.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být boží muka udržována a postupně chátrala. Někdy v průběhu druhé poloviny 20. století byla boží muka rozvalena, a ještě na počátku devadesátých let 20. století se na místě nacházelo více rozlomených částí objektu. Někdy poté byly patrně poslední zbytky zničených božích muk patrně odstraněny.
Popis objektu
Barokní tabulová boží muka z červeného pískovce odpovídala formě dochovaných božích muk při silnici do Valče. Objekt o celkové výšce 2.6 metru byl tvořen hranolovou patkou, hranolovým dříkem a tabulovou hlavicí. Ve výklenku hlavice bývala vsazena nápisová deska s věnovacím nápisem.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 259.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 397.