Úvod > Architektonické památky > Nadlesí - kaple Panny Marie
Nadlesí - kaple Panny Marie

Zděnou kapli Panny Marie nechala vystavět v roce 1872 Theresia Lochschmidt na místě staršího kříže na rozcestí při cestě do Dvorů v polích asi 400 m severně od vsi Nadlesí (Nallesgrün). Stavební práce provedl zednický polír Karl Lochschmidt. Roku 1892 byla před vstupem do kaple zřízena krytá dřevěná altánová předsíň. Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. V roce 1974 byla zchátralá kaple celkově renovována. Poslední rekonstrukce kaple proběhla na počátku 21. století.
Obec: Nadlesí (Nallesgrün)
Okres: Sokolov
Poloha: na bývalém rozcestí v polích nedaleko hřbitova asi 400 m severně od vsi
GPS: 50°9'45.994"N, 12°45'20.436"E
Období vzniku: 1872
Architekt: neznámý
Stavitel: Karl Lochschmidt
Stavebník: Theresia Lochschmidt
Přestavba: 1892
Období devastace: po roce 1945
Rekonstrukce: 1974, počátek 21. století
Stav: zachovalé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Zděnou kapli Panny Marie nechala vystavět v roce 1872 manželka místního hospodáře Theresia Lochschmidt z usedlosti čp. 53 podle návrhu neznámého architekta na místě staršího kříže na rozcestí při cestě do Dvorů na hranici svého pozemku v polích asi 400 metrů severně od vsi Nadlesí (Nallesgrün). Stavební práce provedl zednický polír Karl Lochschmidt z Nadlesí čp. 12 za částku 300 zlatých. Zbylé práce a zajištění materiálu se vyžádali další náklady.
Podle zápisu v obecní kronice byla zakladatelka kaple Theresia Lochschmidt dcerou manželů Antona a Kathariny Haselbauerových ze Starého Sedla čp. 26. Když sedlák Anton vážně onemocněl a byl upoután ve velkých bolestech na lůžko, hledala manželka pomoc v modlitbách k Panně Marii. Jednoho dne měla Katharina vidění, ve kterém se jí zjevila Matka Boží s prosbou, aby vystavěla na její počest na návrší u Nadlesí svatyni. Současně uviděla v mlze procesí putující k nové kapli a slyšela zpívat píseň. Její manžel se po splnění přání měl uzdravit. Katharina však z různých důvodů splnění slibu odkládala. Rodinu tak postihlo těžké trápení, manžel Anton zemřel a majetek zničily požáry.
Poté, co se vdova Katharina Haselbauer vzpamatovala ze ztráty a obnovila poničené statky, vypravila se na pouť na významné mariánské poutní místo Svatou Horu u Příbrami, kde zakoupila sochu Panny Marie. Plastiku nechala nově štafírovat za jeden dukát v Chebu. Katharina však byla v té době již také značně nemocná, proto věnovala každému ze svých tří dětí po 100 zlatých na výstavbu kaple.
Po dokončení a slavnostním vysvěcení se ke kapli vydávala každoročně procesí věřících z Krásna a cestou zpívali píseň, kterou kdysi Katharina Haselbauer slyšela ve svém snu. Farou spadala kaple k děkanskému kostelu sv. Václava v Lokti. Údržba kaple připadla trvale majitelům usedlosti čp. 53.
Někdy po roce 1885 byly původní papírové obrazy Čtrnácti sv. pomocníků na oltářní stěně kaple nahrazeny malbami na plechu od loketského malíře Franze Schilhabla. Roku 1892 poté nechala Theresia Lochschmidt zřídit před vstupem do kaple krytou dřevěnou altánovou předsíň. Původní dřevěné sloupy byly později nahrazeny cihlovými. Dne 2. srpna 1916 získal místní rodák Josef Lochschmidt, farář v Pomezí nad Ohří, syn Antona a Theresie Lochschmidtových z čp. 53, z pražského arcibiskupství povolení celebrovat v kapli mši svatou.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být kaple Panny Marie udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení bylo následně rozkradeno či zničeno. Někdy poté byla patrně odstraněna také přístavba altánové předsíně před neudržovanou kaplí. V roce 1974 byla zchátralá kaple Panny Marie celkově renovována díky dobrovolným pomocníkům Josefu Hochsamovi, Theresii Zubrové, Františku Kaurincovi, Walteru Martererovi a Reinhardu Lochsmidtovi. Poslední rekonstrukce kaple proběhla na počátku 21. století.
Popis objektu
ddZděná kaple ze smíšené zdiva bez oken na podélném půdorysu s rovným závěrem krytá sedlovou střechou s pálenou krytinou. Vstupní severní průčelí kaple prolomené obdélným, polokruhově zakončeným portálem vchodu, je završeno trojúhelným štítem s úzkou vysokou obdélnou, polokruhově zakončenou nikou v ose. Ve výklenku je dnes umístěn moderní kříž z nerezového plechu. Vstup do kaple je uzavřen dvoukřídlými prkennými dveřmi. Vnější stěny kaple jsou nad nízkou podezdívkou členěny lizénovými rámci a završeny na bočních stranách mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Závěrová jižní stěna kaple je hladká, bez členění.
Před vstupním průčelím kaple bývala v minulosti přistavěna krytá dřevěná altánová předsíň z roku 1892, vynesená původně na dřevěných sloupech, později nahrazených cihlovými.
Vnitřní prostor kaple je sklenut křížovou klenbou. V závěrové stěně kaple je situována velká obdélná, polokruhově završená oltářní nika. Před ní je vyzděna jednoduchá oltářní menza. Zadní část kaple s oltářem je zdůrazněna vyzděným stupněm z režných cihel. V boční stěnách po stranách menzy jsou situovány další velké niky. Vnitřní omítané stěny kaple jsou hladké, bez členění. Podlaha kaple je tvořena pálenými cihlami.
Vnitřní zařízení kaple tvořila původně vyřezávaná socha Panny Marie postavená na oltáři. Po obou stranách plastiky a nad ní byly zavěšeny vyobrazení Čtrnácti sv. pomocníků z doby po roce 1885 od loketského malíře Franze Schilhabla. V interiéru kaple bývalo postaveno sousoší Božího hrobu od modeláře porcelánu Eduarda Hüttla z Lokte, tvořené plastikou mrtvého těla Ježíše Krista, nad kterým se modlili dva andělé. Dnes zdobí interiér několik novějších obrazů světců, svícny, vázy a umělé květiny.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Jiří KONEČNÝ, Drobné sakrální stavby na území mikroregionu Slavkovský les. Bakalářská práce. Fakulta filozofická. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2013, s. 88.
Vladimír PROKOP – Lukáš SMOLA, Sokolovsko. Umění, památky a umělci do roku 1945, Sokolov 2014, s. 538.
Lukáš SMOLA, Loket ve výtvarném umění. Památky a umělci do roku 1945, Loket 2017, s. 165.
SOkA (629, AO Nadlesí): Kronika obce Nadlesí 1930-1937, Státní okresní archiv v Sokolově, s. 45-49.