Žlutice - Kunzova muka

Původní dřevěná boží muka od neznámého autora nechal zřídit v roce 1808 místní lékař Franz Kunz mezi dvěma vysokými topoly na bývalém rozcestí cesty na Verušice po levé straně silnice na Veselov na návrší v nadmořské výšce 582 metrů v místech zvaných „beim Zollrad“ asi 600 metrů severozápadně nad městem Žlutice (Luditz). V roce 1813 poté nechal Franz Kunz na jejich místě vystavět neznámým autorem nová trojboká zděná boží muka s obrazem sv. Peregrína, nazývaná Kunzova muka (Kunzen-Marter), ve kterých byl umístěn dřevěný relikviář.

Během prudké letní bouře dne 27. července 1845 byla ve dvě hodiny odpoledne boží muka rozpůlena po zásahu bleskem. Paní Anna Holley ze Žlutic, která zde pod vysokými topoly hledala útočiště, byla bleskem omráčena, avšak přežila. Ještě v roce 1845 nechala Anna Holley z vděčnosti za ochranu poničená boží muka obnovit. Původní obraz sv. Peregrína nechala tehdy nahradit novým obrazem Panny Marie malovaným na železné desce od malíře Johanna Müllera ze Žlutic.

V roce 1904 byla v rámci oprav drobných objektů provedena renovace Kunzových muk, Bílých muk a Mischkovy kaple. Roku 1910 poté nechalo městské zastupitelstvo vysadit na volném prostranství ve výseči mezi silnicemi za Kunzovými muky 250 listnatých stromů. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být boží muka udržována a postupně chátrala. Na základě rozhodnutí ŠKK ONV Karlovy Vary ze dne 16. prosince 1963 byla Kunzova muka u Žlutic zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 16076/4-1150.

V letech 1983-1984 bylo z iniciativy žlutického faráře Miroslava Janáka k celkové rekonstrukci zchátralých božích muk, která byla tehdy rozebrána a znovu sestavena v mírně pozměněné podobě na nové základové desce v lesíku při silnici asi o 60 metrů déle ve směru na Veselov. Upraven byl celkový tvar trojbokého jehlanu i počet a tvar výklenků na přední straně, hlavice božích muk byla nově pokryta pálenou krytinou. Mezi výklenky byla vložena nová schránka s kovovým dvířky a ve spodní části situován nápis o renovaci. Dnes se neudržovaná boží muka nachází opět ve velmi sešlém stavu.

Zděná cihlová boží muka ve tvaru trojbokého jehlanu se zkosenými hranami, završeného nad probranou římsou trojbokou jehlancovou stříškou na vrcholu s pálenou krytinou. Na čelní straně božích muk bývaly původně situovány tři výklenky. V horní části se nacházely dva velké čtvercové výklenky, spodní z nich s odsazeným půlkruhovým záklenkem. V dolní části pak bývala těsně nad podstavcem božích muk situována menší nika s půlkruhovým záklenkem. V prostředním výklenku býval původně umístěn obraz sv. Peregrína, nahrazený později obrazem Panny Marie malovaným na železné desce z roku 1845 od malíře Johanna Müllera ze Žlutic. Obraz nesl památní nápis, který zněl: „27. července 1845, ve 2 hodiny odpoledne, byla tato Boží muka rozpůlena bleskem. Paní Holleyová, která tady hledala ochranu před nepohodou, byla bleskem ohlušena. Po jejím nalezení byla dopravena do Žlutic a s Boží pomocí probuzena k životu, byla opět úplně zdravá. Tento obraz byl namalován jako připomenutí“.

Po rekonstrukci v osmdesátých let 20. století jsou zde situovány pouze dva výklenky, navíc v pozměněné podobě. Horní výklenek byl zcela vynechán, prostřední výklenek byl zvětšen a dostal tvar kartuše s plastickým lištovým rámem. Spodní nika byla zúžena a posunuta mírně vzhůru. Rovněž tato nika dostala širší plastický lištový rám. Mezi výklenky byla nově vytvořena uzamykatelná schránka na obětiny a příspěvky na údržbu s železnými dvířky a vybudovaným otvorem pro vhazování příspěvků či odvod kouře ze svíčky. Pod spodní nikou je v betonu vyryt nápis „1811 – RENOVATUM 1983“. Stěny božích muk jsou hladké, bez členění. Boží muka stojí na trojbokém podstavci se zkosenými rohy, zdobeném kvádrovým členěním v omítce. Před čelní stranou je osazen nízký hranolový kámen sloužící patrně ke klekání. Boží muka jsou postavena na nízkém stupni, tvořeném betonovou deskou zakrytou lepenkou.