přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene

Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene

Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene |
 

Obec: Karlovy Vary (Karlsbad)

Okres: Karlovy Vary

GPS: 50°13'30.872"N, 12°52'54.662"E

Stav: zaniklé

Přístupnost: zaniklé

Historie objektu

Zprvu stával nad tzv. Novým pramenem, vyvěrajícím původně v řečišti Teplé, jednoduchý provizorní přístřešek na obdélném půdoryse v sousedství budovy Mlýnských lázní na levém břehu říčky Teplá uprostřed města Karlovy Vary (Karlsbad). Většího zájmu lázeňských hostů se dočkal Nový pramen teprve až po polovině 18. století. V letech 1792-1793 byla nad pramenem vystavěna nová dřevěná promenádní hala v podobě dlouhého sloupového ochozu, postaveného podél břehu říčky Teplé. Svažitý terén za kolonádou, přístupný zadním východem z kolonádní haly, byl rozdělen do tří teras se stromořadím a osově rozčleněn s drobným pavilónkem nad Zahradním pramenem uprostřed, kam mohli lázeňští hosté vystou-pat po malém schodišti. Plocha ke korzu byla pokryta pískem. Roku 1798 nechal nad Zahradním pramenem, přejmenovaným k poctě druhé manželky císaře Františka I. na Tereziin pramen, hrabě Adolf Ferdinand Heinrich von Carlowitz na vlastní náklady vybudovat nový raně romantický pavilon. Promenádní hala byla první stavbou svého druhu v Karlových Varech. Lázeňským hostům stavba poskytovala možnost pobývat u pramenů i za nepříznivého počasí a na počátku 19. století se tak stal Nový pramen oblíbenějším a vyhledávanějším než ostatní prameny. Postupem času přestala původní stavba dostačovat kapacitě návštěvnosti, hala nedisponovala dostatečnou šířkou a rovněž samotný pramen byl díky své poloze příliš blízko zdi špatně přístupný. Samotná stavba navíc nesplňovala dostatečně dominantní urbanistické vyznění, byla příliš nízká a chybělo jakéhokoli architektonické zvýraznění hlavního vstupu. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě nové promenádní stavby. Již roku 1810 dodal plány nové empírové dřevěné kolonády saský dvorní stavitel Johann August Giessel z Drážďan. Giessel navrhl oproti jednoduché formě předchozí kolonády složitěji konstruovaný stavební komplex, který odlišně řešil terénní situaci. U vývěru pramene se nejprve částečně odstranil skalní výchoz. Stavba nové empírové Giesselovi kolonády Nového pramene započala dne 14. října 1811 a ještě téhož roku byla dokončena. Nová kolonáda, situována opět přímo nad řeku, aby se její obraz romanticky zrcadlil na hladině, byla lidově nazývaná „Dupárna“ (Trampelbude). Původní netypické zastřešení kolonády dvěma sedlovými střechami bylo roku 1823 nahrazeno jednoduchou sedlovou střechou. Roku 1825 byly původní dřevěné stupně schodiště vyrovnávajícího výškový rozdíl mezi portikem a vlastní promenádní halou nahrazeny stupni kamennými. V roce 1827 bylo na žádost města přistoupeno k radikální úpravě Mlýnského nábřeží a k prodloužení kolonády o nový pavilon. Budova Mlýnských lázní byla stržena a na jejich místě byla postavena kolonáda Mlýnského pramene podle návrhu inženýra zemského stavebního ředitelství v Praze Josefa Esche, která byla přikomponována ke staré Giesselově kolonádě Nového pramene. Mezi oběma kolonádami bylo vytvořeno větší prostranství. Kolonáda Mlýnského pramene byla přízemní stavba se sloupovím v dórském řádu, nesoucí prosté kladí a nízkou stupňovitou atiku. V interiéru stavby byl uprostřed zadní strany umístěn apsidální výklenek pro lázeňský orchestr. V letech 1829-1830 vybudoval Josef Esch na místě starého romantického pavilónu Tereziina pramene nový pavilón ve formě pseudoklasicistního kruhového glorietu. V roce 1831 celý prostor za kolonádou Nového pramene dotvořil zahradní úpravou Václav Vojtěch Skalník, proslavený svou realizací krajinářského parku v Mariánských Lázních. Někdy po polovině 19. století bylo rozšířeno nábřeží u kolonády Nového pramene a propojena cesta po levém břehu říčky Teplá kolem promenádní haly. Již od čtyřicátých let 19. století začala být znovu řešena otázka úpravy hlavních kolonádních prostorů v Karlových Varech. Následně proto bylo vypsáno několik architektonických soutěží. Ve všech případech se ovšem autoři návrhů drželi staré pozice nad řekou a přes změnu architektonické formy a moderní využití litiny zůstali u půdorysného rozvrhu odvozeného od staré Giesselovy kolonády. Žádný z návrhů tehdy nebyl vybrán k realizaci. K vypracování plánů nové kolonády byl proto městskou radou požádán pražský architekt Josef Zítek, proslavený tehdy svou realizací Muzea ve Výmaru. Josef Zítek předložil svůj první projekt nové kolonády v roce 1869. Následujícího roku 1870 byla tehdy již nevyhovující dřevěná kolonáda Nového pramene zbořena a v letech 1871-1881 poté na jejím místě postavena nová Zítkova pseudorenesanční kamenná kolonáda.

 

Popis objektu

Empírová stavba se skládala ze dvou základních prostorových jednotek v různě položené výškové rovině. Řešení terénní situace s výškovým rozdílem bylo vytvořeno kvůli lepšímu přístupu k samotnému prameni. Stavba byla provedena kompletně ze dřeva, dřevěné sloupy byly opatřeny rákosem a zaomítnuty, aby navozovaly dojem masivních kamenných sloupů.

Předložená dvorana v podobě otevřeného portiku, u níž byl umístěn vývěr Nového pramene, tvořila hlavní vstup do objektu. V průčelí dvorany byl umístěn trojúhelný štít prolomený velkou archivoltou. Výškový rozdíl mezi portikem a kolonádou vyrovnávalo široké vestavěné schodiště s původně dřevěnými stupni, v roce 1825 nehrazenými stupni kamennými.

Prostor podezděné promenádní haly členily tři řady toskánských sloupů s hladkým kladím do dvou podélných lodí. Hala, dlouhá 90 kroků a široká 13 kroků, byla v interiéru zaklenuta nepatrně otevřenými klášterními klenbami, vytvářející tak samostatná aditivně řazená pole. Objekt byl původně završen zdvojenou sedlovou střechu, pokrytou šindelem, od roku 1823 jednoduchou sedlovou střechu. Zadní východ z promenádní haly vedl k pro¬menádnímu prostoru u Tereziina pramene. Na konci haly u Bernardovy skály byly ve vysoké podezdívce umístěny veřejné záchody, zachována z původní kolonády.

 

Fotodokumentace

Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | dřevěná promenádní hala z let 1792-1793 v sousedství Mlýnských lázní na mědirytině Antona Balzera z roku 1794
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | promenádní hala nad Novým pramenem na kresbě z roku 1798
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | promenádní hala u Mlýnských lázní v době kolem roku 1800
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | společnost u Nového pramene v portiku nové Giesselovy kolonády na kolorovaném leptu J. E. Opitze z roku 1812
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | kolonáda na ocelorytině Johanny Pluth z roku 1819
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | kolonáda Nového pramene u Mlýnských lázní na Meyerově kolorovaném ocelorytu z doby před rokem 1823
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | interiér kolonády Nového pramene v 1. polovině 19. století
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | kolonáda Nového pramene nad říčkou Teplou v roce 1825
 
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | Giesselova kolonáda na kresbě Eduarda Gurka z roku 1825
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | kolonáda Nového pramene na rytině z doby kolem roku 1830
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | Giesselova kolonáda Nového pramene v době po roce 1834
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | kolonáda na kolorované rytině Georga Döblera  podle kresby L. Platzera kolem roku 1840
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | pavilon Mlýnského pramene na ocelorytině po roce 1840
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | kolonáda Nového pramene na leptu kolorovaném akvarelem od Johanna Friedricha Gabriela Poppela z roku 1842
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | kolonáda Nového pramene na ocelorytině kolem roku 1850
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | kolonáda Nového pramene na ocelorytině kolem roku 1850
 
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | kolonáda Nového pramene na ocelorytině Georga Döblera podle kresby L. Platzera z doby kolem roku 1850
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | pavilon Mlýnského pramene v době kolem roku 1850
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | pavilon Mlýnského pramene na ocelorytině kolem roku 1850
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | prostor před kolonádou na fotografii z doby před rokem 1860
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | Giesselova kolonáda Nového pramene v době kolem roku 1865
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | kolonáda Nového pramene nad říčkou Teplou v roce 1867
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | Giesselova kolonáda Nového pramene před rokem 1870
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | kolonáda Nového pramene na fotografii z roku 1868
 
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | provizorní zastřešení po demolici kolonády v roce 1870
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | provizorní zastřešení po demolici kolonády v roce 1870
Karlovy Vary - kolonáda Nového pramene | prostor před výstavbou Mlýnské kolonády v letech 1871-1881
 

Použitá literatura

Bešťáková, K.-Gargula, M. 2005 : Carlsbad - Karlovy Vary: …místa známá i neznámá, Karlovy Vary, 54/57
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 62
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 33
Šrek, R. 2006 : Karlovarská architektura v letech 1788-1826, XV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 22/28
Zeman, L. 2008 : Kolonády v západočeských lázních, Sborník muzea Karlovarského kraje 16/2008, Cheb, 159/190

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz