přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Údrč - kostel sv. Linharta

Údrč - kostel sv. Linharta

Údrč - kostel sv. Linharta |

Původně gotický farní kostel sv. Linharta byl postaven patrně v polovině 14. století na jižním okraji návsi uprostřed vsi Údrč (Udritsch). První zmínka o kostele pochází z roku 1378. Patrně ve třicátých letech 18. století byl kostel barokně přestavěn. Po roce 1945 však přestal být kostel udržován a postupně chátral. V letech 1998-2009 proběhla zásluhou místních obyvatel za podpory bývalých německých obyvatel celková rekonstrukce zdevastovaného kostela.

 

Objekt: gotický, barokně přestavěný kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Údrč (Udritsch)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na jižním okraji návsi uprostřed vsi

GPS: 50°7'58.395"N, 13°5'13.910"E

Období vzniku: polovina 14. století

Architekt: neznámý

První písemná zmínka: 1378

Přestavba: 30. léta 18. století barokně

Období devastace: po roce 1945

Rekonstrukce: 1998-2009

Památková ochrana: od 12. května 1994

Č. rejst. ÚSKP: 12781/4-4920

Stav: zachovalé

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

Původně gotický farní kostel sv. Linharta byl postaven patrně v polovině 14. století podle návrhu neznámého architekta na jižním okraji návsi uprostřed vsi Údrč (Udritsch). První písemná zmínka o zdejším kostele pochází z roku 1378, kdy připojil Boreš V. z Rýzmburka k městečku Bochov ves Krašnov, která tehdy patřila ke zdejší farnosti. Kostelu sv. Linharta za to připsal roční plat 56 grošů z rychty ve vsi Lomnice a bochovský farář Eberhard měl svému údrčskému kolegovi Albertovi převést roční plat ve výši jedné těžké hřivny, tj.64 grošů, z rolnické usedlosti Lhota, kterou drželi Matyáš a Sobko. Platy měly být hrazeny ve dvou půlročních splátkách na sv. Jiří a sv. Havla.

Podle záznamů o bohatých příspěvcích v církevních registrech desátků z roku 1384, byla zdejší fara patrně starší než farnosti v okolí. V roce 1435 přišel do Údrče žlutický farář Adalbert, který zde patrně hledal útočiště před husity. V období po protireformaci byla zdejší farnost pod patronátem premonstrátského kláštera v Gerasu v Dolním Rakousku.

Během třicetileté války byl však kostel patrně silně poškozen a následně renesančně obnoven. V podzemí kostela byly tehdy zřízeny tři rodové hrobky. Patrně ve třicátých letech 18. století byl kostel sv. Linharta barokně přestavěn. Roku 1734 byla vystavěna nová kostelní věž. Z původní gotické stavby je zachována sakristie s křížovou žebrovou klenbou a konstrukce zdiva presbytáře a části kostelní lodi.

Po zásahu bleskem dne 5. srpna 1783 zcela vyhořela věž kostela spolu se zbytkem objektu. V roce 1785 byla věž nově zastřešena nízkou provizorní stanovou střechou. V roce 1787 postavil varhanář Johann Ferdinand Müller z Nepomyšli nové dvoumanuálové varhany se zadním pozitivem a dvanácti rejstříky. Roku 1788 získal kostel tři nové zvony, mešní roucha a liturgické předměty ze zrušeného pražského barnabitánského kláštera na Hradčanech.

V roce 1854 proběhla renovace kostela a roku 1870 byl kostel nově zastřešen. V roce 1903 byl do kostelní věže zavěšen nový nejmenší zvon, který ulil zvonař Hans Pistorius z Chebu. V roce 1906 varhanář Christof Müller z Pomezí provedl opravu kostelních varhan. Roku 1911 se uskutečnila poslední větší renovace kostela.

Kolem kostela se rozkládal starý hřbitov obehnaný ohradní zdí s unikátní kostnicí, ke které přijížděli studovat kosterní pozůstatky mnozí vědci. V roce 1930 byl založen Nový hřbitov na bývalém farním poli u cesty na Teleč západně od vsi. Před rokem 1945 žilo ve zdejší farnosti, ke které patřily obce a vsi Údrč, Hesrtošice, Jesínky, Knínice, Polom, Ratiboř, Těšetice a Valov, celkem 1397 katolíků.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Po roce 1945 byla zbořena kostnice na přilehlém hřbitově, uložené kosti měly být spáleny, nakonec však byla vybagrována jáma, do které byly naházeny a následně zavezeny. Opuštěný starý hřbitov u kostela byl následně zpustošen. V roce 1963 byla opravena střecha kostela. V průběhu druhé poloviny 20. století byly zdejší varhany převezeny do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Unkovicích v okrese Brno-venkov.

Na počátku devadesátých let 20. století byl již zdejší kostel značně zdevastovaný. Někdy poté byla vyrabována část vnitřního zařízení kostela, zbytek byl kvůli riziku dalšího vloupání odvezen. Dne 12. května 1994 byl farní kostel sv. Linharta zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 12781/4-4920.

Od roku 1998 probíhá zásluhou místních obyvatel s podporou bývalých německých obyvatel celková rekonstrukce zdevastovaného kostela, který je v majetku římskokatolické církve. Během rekonstrukce byla obnovena vnější fasáda, zasklena okna a opraveny vstupní dveře, opraveny věžní hodiny, restaurován zvon a vyčištěn přilehlý hřbitov. Studenti pražské Střední umělecko-průmyslové školy na Žižkově ve spolupráci s restaurátorským oddělením Národní galerie kompletně zrestaurovali všechny obrazy křížové cesty. V letech 2006-2007 proběhla kompletní rekonstrukce střechy kostela včetně krovů. Na rekonstrukci se během let podařila získat finanční částka ve výši více než pět milionů korun z veřejné sbírky, rozpočtů města Bochov, Karlovarského kraje a církve, příspěvku Národního památkového ústavu v Lokti a v letech 2001 a 2004 Česko-německého fondu budoucnosti.

Od roku 2009 probíhají v kostele obnovené slavnostní mše na svátek sv. Linharta 7. listopadu, které pravidelně celebruje plzeňský biskup Mons. František Radkovský. Rovněž jsou pořádány další příležitostné kulturní akce.

 

Popis objektu

Gotický, barokně přestavěný jednolodní kostel na obdélném půdorysu s připojeným, užším odsazeným, trojboce uzavřeným presbytářem, krytý sedlovou, nad závěrem valbovou střechou s polygonální sanktusovou věžičkou s cibulovou bání. Při severní stěně presbytáře je připojena gotická sakristie. V trojosém západním průčelí kostela je vestavěna mohutná hranolová věž, krytá nízkou stanovou střechou s makovicí a křížem na vrcholu, doplněná po stranách patrovými přístavky bočních schodišť s postranními vchody, završenými pultovými střechami.

V ose západního průčelí je v přízemí věže prolomen obdélný kamenný portál vstupu s úzkou vysokou nikou a obdélným, polokruhově zakončeným oknem se zprohýbanou nadokenní římsou v ose nad ním. Zvonové patro věže je nad mohutnou vynesenou profilovanou římsou otevřeno na čtyřech stranách velkými obdélnými, polokruhově zakončenými okny s dřevěnými žaluziemi. Nad okny jsou na třech stranách umístěny čtvercové kovové ciferníky věžních hodin. Postranní osy průčelí, prolomené na dvou stranách trojicí nad sebou ležících čtvercových oken, z nichž spodní dvě jsou slepá, jsou završeny trojúhelníkovým štítem.

Podélné steny kostela jsou prolomeny trojicí velkých obdélných, polokruhově zakončených oken se zprohýbanými nadokenními římsami. V závěrové stěně presbytáře je umístěno slepé obdélné, polokruhově zakončené okno se zprohýbanou nadokenní římsou. Vnější stany kostela jsou hladké, bez členění, završené mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou.

Jednolodní vysoký úzký vnitřní prostor kostela je plochostropý, krytý malovaným fabionovým stropem. Presbytář s úseky říms na stěnách, oddělený od lodi polokruhovým triumfálním obloukem, je sklenut plackou. Vnitřní prostor presbytáře je uvnitř zakončen polokruhovou apsidou, zdobenou pásovými žebry. Sakristie je sklenuta gotickou křížovou žebrovou klenbou, vynesenou na konzolách a předsíň v přízemí věže je sklenuta plackou. V západní části lodi je situována dřevěná kruchta bez podpěr, s mírně zalomenou předprsní a plným dřevěným zábradlím, zdobeným geometrickými poli.

Jednotné barokní vnitřní zařízení kostela zelené barvy se stříbrným a zlatým kováním pochází z druhé poloviny 18. století. V presbytáři je postaven portálový hlavní oltář sv. Linharta. Ve středu oltáře je umístěn obraz sv. Linharta v širokém zdobeném rámu, doplněném plastikami putti. Světec je zde vyobrazen s klasickými atributy, opatskou berlí, okovy a knihou. Anděl drží opatskou mitru nad jeho hlavou, zatímco v pozadí vlevo otevírá brány vězení a na opačné straně se objevuje jako světící patron. V nástavci oltáře je umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého s křížem a palmovou ratolestí.

V rohu lodi po levé straně triumfálního oblouku je postaven portálový sloupový postranní oltář sv. Anny. V nice ve středu oltáře bývala původně patrně umístěna socha sv. Anny, des nahrazená novodobou sochou Panny Marie, Lourdské Madony. Po obou stranách jsou před sloupy postaveny sochy rodičů Panny Marie, sv. Jáchyma a sv. Anny. V nástavci oltáře je na oblacích umístěna socha sv. Antonína Paduánského, doprovázená plastikami andělů. Při severní stěně lodi kostela je postaven menší portálový sloupový postranní oltář Uřižování Páně. Ve středu oltáře je umístěn obraz Kalvárie s hladkými a točitými sloupy po stranách. Nika v nástavci oltáře, na kterou ukazují sošky putti po stranách, je dnes prázdná. Na vrcholu nástavce oltáře je postavena soška sv. Josefa.

Po pravé straně triumfálního oblouku je situována kazatelna, přístupná z vnější strany stěny. Trojboké řečniště je zdobeno poli v rokajových rámech se stříbrno-zlatým kováním. Na čtvercové stříšce kazatelny je postavena socha sv. Jana Nepomuckého, doprovázená plastikami putti, nesoucími světcovy atributy, kněžský baret a kříž. Po d kazatelnou je postavena kamenná polokruhová křtitelnice se sloupovou nohou patrně z původního kostela. Mladší polygonální víko křtitelnice nese na vrcholu sousoší Křtu Kristova.

Na severní stěně lodi kostela je pod baldachýnem postavena socha Nejsvětějšího Srdce Páně pocházející z Tyrolska, kterou kostelu věnovala Anna Totzauer z Údrče. V interiéru kostela je rovněž umístěna lidová polychromovaná socha sv. Anny Samétřetí. Na stěnách lodi jsou zavěšeny obrazy křížové cesty z 19. století v krásných rokajových rámech. Na jižní stěně lodi kostela je zavěšen krásný dvojitý kříž.

Na kruchtě bývaly postaveny dvoumanuálové varhany se zadním pozitivem a dvanácti rejstříky z roku 1787 od varhanáře Johanna Ferdinanda Müllera z Nepomyšli, opravované v roce 1906 varhanářem Christofem Müllerem z Pomezí, který odstranil některé rejstříky a na jejich místo osadil principál 8’ a violu 8. Ve druhé polovině 20. století však byly varhany převezeny do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Unkovicích v okrese Brno-venkov.

V jižní stěně presbytáře je zazděn trojdílný kamenným renesanční figurální epitaf Jana a Jiříka Ratibořských ze Chcebuze z roku 1533. Ve středové části náhrobku je vyveden reliéf klečícího rytíře před křížem s figurálními sloupy po stranách a oponou v pozadí. Pod reliéfem je vysekán německý věnovací nápis: „HIE UNTEN LIEGT BEGRABEN DER EDL UND ERNVEST I AN RATTIWORSKA VON SECHTZEWVS DER GIRSIKEN VETER DER IN GOTT VERSCHIEDEN ANNO 1479 AUCH HIE UNTEN LIEGT DER EDLE UND ERNVEST GIRISCK RATTIWORSKI VON SECHTZEWVS DER IN GOTT VERSCHIDEN ANNO 1533 DREY SOHN ER HINDER SICH GELASSEN JENE NICKLAS UND GEERZICH GOTT VERLEY INEN UND UND ALEN EINE FRELCHE A VFERSTEUNG“. V horní a spodní části náhrobku jsou vyvedeny rodové znaky v bohatě zdobených kruhových kartuších.

Vysoko v horní části severní stěně presbytáře napravo od vstupu do sakristie je umístěn renesanční figurální epitaf Barbory z Údrče, rozené Pröllhoferové z Purkersdorfu z roku 1570. Na náhrobku je vyveden reliéf klečící ženy se sepjatýma rukama a vysekán německý věnovací nápis: „Anno 1570 den 12. Dezember ist im Herrn antschlafen die ehrenfeste une alde Frau Barbara Audritzky geb, Prollhoferin. Ihr eine selige Auferstehung Gott eben wolle“. V závěrové stěně presbytáře je umístěn figurální reliéfní renesanční epitaf Jáchyma ze Schreiberdorfu z roku 1529. V podlaze lodi kostela u hlavního vchodu pod kostelními lavicemi je položen figurální renesanční náhrobník Johanna Sommera z Herstošic z roku 1510 s reliéfem postavy ozbrojeného rytíře a věnovacím nápisem: „Johann Sommer von Herscheditz MDX“. Nápis u patronátní lavice praví, že je zde pohřbena dcera Heinricha Pröllhofera, která zemřela ve věku 79 týdnů.

Ve věži kostela jsou zavěšeny zvony, přenesené v roce 1788 ze zrušeného pražského barnabitánského kláštera na Hradčanech. Největší zvon z roku 1653 od pražského zvonaře Nikolause Löwa. Zvon nese na plášti německý nápis: „Durch das Feyer floss ich, Nikolaus Löw aus Prag gos mich. Anno 1653“. Prostřední zvon z roku 1567 rovněž od pražského zvonaře Nikolause Löwa nese stejný verš s datací „1657“ a reliéfy Ukřižovaného Ježíše Krista, sv. Jana a Panny Marie.

Nejmenší zvon od pražského zvonaře Antonia Schönfeldta z roku 1712 nesl na plášti reliéf sv. Benedikta a latinský nápis s chronogramem na rok 1712: „DICt VS no Mine Cor“. Na zadní straně pláště je vyveden latinský nápis: „Me fecit Antonius Schönfeldt campanarum fusor Pragensis“. Nový nejmenší zvon ulil v roce 1903 zvonař Hans Pistorius z Chebu.

Kolem kostela se rozkládá zpustošený hřbitov, obklopený kamennou ohradní zdí. Na hřbitově stávala jedinečná kostnice na celém území Čech. V interiéru kostnice byly po obou stranách umělecky zdobené dřevěné police, oddělené středovou uličkou, na kterých byly uloženy lebky zemřelých, ostatní kosti byly uloženy v zadní části. Kostnice však byla po roce 1945 zbořena. V ohradní zdi hřbitova po pravé straně vstupního průčelí kostela je zazděn kamenný smírčí kříž.

 

Fotodokumentace

Údrč - kostel sv. Linharta | zchátralý kostel sv. Linharta v roce 1968
Údrč - kostel sv. Linharta | kostel sv. Linharta v Údrči v roce 1969
Údrč - kostel sv. Linharta | kostel sv. Linharta v průběhu rekonstrukce - srpen 2002
Údrč - kostel sv. Linharta | vstupní průčelí kostela - srpen 2002
Údrč - kostel sv. Linharta | opravovaný kostel sv. Linharta - srpen 2002
Údrč - kostel sv. Linharta  | částečně obnovený kostel sv. Linharta v Údrči v roce 2004
Údrč - kostel sv. Linharta | vstupní průčelí kostela sv. Linharta roku 2004
Údrč - kostel sv. Linharta | obnovovaný kostel sv. Linharta od jihozápadu v roce 2004
 
Údrč - kostel sv. Linharta | jižní průčelí kostela - červenec 2009
Údrč - kostel sv. Linharta | obnova severního průčelí - červenec 2009
Údrč - kostel sv. Linharta | kostel sv. Linharta v Údrči od severozápadu - říjen 2010
Údrč - kostel sv. Linharta | kostel od severozápadu - říjen 2010
Údrč - kostel sv. Linharta | kostel sv. Linharta v Údrči - říjen 2010
Údrč - kostel sv. Linharta | vstupní průčelí kostela sv. Linharta - září 2013
Údrč - kostel sv. Linharta | kostel sv. Linharta od jihozápadu - říjen 2010
Údrč - kostel sv. Linharta | farní kostel sv. Linharta v Údrči od jihozápadu - září 2013
 
Údrč - kostel sv. Linharta | kostel sv. Linharta v Údrči od jihu - prosinec 2009
Údrč - kostel sv. Linharta | jižní průčelí farního kostela - září 2013
Údrč - kostel sv. Linharta | jižní průčelí farního kostela sv. Linharta v Údrči - září 2013
Údrč - kostel sv. Linharta | závěr kostela sv. Linharta od severovýchodu - říjen 2010
Údrč - kostel sv. Linharta | kostel sv. Linharta v Údrči od severu - prosinec 2009
 

Použitá literatura

Poche, E. a kol. 1982 : Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 132
Tomší, L. 1998 : Varhany a varhanáři Sokolovska a Karlovarska, Sokolov, 57
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 357/358
Velímský, T. 2002 : Hrabišici - páni z Rýzmburka, Praha

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz