přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Zakšov (Sachsengrün)

Zakšov (Sachsengrün)

Zakšov (Sachsengrün) |

Dnes již zcela zaniklá ves Zakšov, německy Sachsengrün, ležela při potoku Lomnice v nadmořské výšce 490 m v Doupovských horách, 6 km západně od bývalého Doupova ve Vojenském újezdu Hradiště. Katastr obce měřil 12,32 km². K Zakšovu zasahovalo od jihovýchodu úbočí Pustého zámku, na němž se dochovaly zbytky původních bučin. Název obce byl německého původu a v průběhu staletí se poněkud měnil: Zassingrin, Zeczgryn, Zakssow (1411), Ziakssow (1532), ale později také Satzmannsgrün nebo Sachsenburg ap.

 

Typologie: zaniklé obce

Kategorie: města a obce

Obec: Zakšov (Sachsengrün)

Okres: Karlovy Vary

Stav:

Přístupnost:

Historie objektu

První písemná zmínka o vsi Zakšov pochází z roku 1318, kdy seděl na zdejší tvrzi Mikuláš, předek rodu Kfelířů ze Zakšova, kteří zde sídlili až do počátku 16. století. Po celou dobu tvořila zdejší tvrz centrum samostatného šlechtického statku. V letech 1355-1364 zde seděli Erhart a Vilém ze „Zachsngryn“ a poté další členové rodu Keflířů. Na počátku 16. století Adam Keflíř prodal tvrz, dvůr a ves Zakšov Albertu Šlikovi. Ten před rokem 1540 zase vše prodal Albínovi Šlikovi. Tím byla ves Zakšov připojena k sousednímu doupovskému panství, zdejší tvrz ztratila svou funkci a postupně chátrala. Tvrz je naposledy připomínána v roce 1553, kdy ještě stála. U Doupova poté zůstal Zakšov až do roku 1850. Prožil s ním pobělohorské konfiskace i další osudy a střídání majitelů. Na rozdíl od mnoha doupovských vsí třicetiletá válka Zakšov příliš nepoškodila. Podle berní ruly z roku 1654 byla zdejší stavení i pole dobrá, pole většinou žitná, místy i pšeničná, luk měli dostatek a „živnost jich z dělání šindele a předivem“. Tehdy zde žilo 9 sedláků, 9 chalupníků, z nichž jeden měl také šenk a druhý „mlejn na 1 kolo“, dále 1 tzv. zahradník a 2 poddaní tzv. na obci, z nichž jeden byl krejčí a druhý tkadlec. Podle taxace doupovského panství z roku 1705 byl Zakšov druhou nejbohatší vsí panství. Roku 1738 měl Zakšov 27 domů. Schaller se ve své topografii z roku 1785 zmiňuje také o zničeném zámku v Zakšově, patrně tvrzi, který kdysi dlouho obýval Petr Doupovec, aby se zde mohl věnovat dolování. Schaller však nepíše a nedochovaly se ani jiné zprávy o tom, co se zde mělo těžit. Podle Sommera bylo roku 1847 žilo v Zakšově 303 lidí ve 44 domech, byla zde škola pod patronací vrchnosti, mlýn s pilou, hospoda a asi ¼ hodiny jižně od vsi stával panský poplužní dvůr Dunkelsberg s ovčínem. Nad ovčínem byly zbytky starých zdí a sklepů, o kterých August Sedláček soudil, že to jsou zbytky další tvrze, protože se tomuto místu říkalo „Schlossacker“ – zámecké pole. V tom případě je otázkou, jestli Petr Doupovec neřídil své dolování spíše z této tvrze něž ze zakšovské. Po dalších 2 kilometrech stávala sklárna a přízemní domek, sloužící jako obydlí nájemce sklárny. Roku 1850 dal hrabě Eugen Černín z Chudenic k domku přistavět patro a přeměnil celou stavbu na lovecký zámek ve švýcarském stylu, zvaný rovněž Dunkelsberg. Sklárna poté byla přebudována na parní pilu „Adelen Dampfsäge“. Podle Selnera byla v Zakšově kolem roku 1861 stále ještě rozšířena výroba šindelů a prken. Na zdejších pilách pracovalo i 5 cizinců ze Saska. Podle adresáře z roku 1914 v Zakšově bylo již 65 domů, ve kterých žilo 388 obyvatel. Adresář dále hovoří o výhodné poloze Zakšova, chráněného před studenými větry, takže se zde dařilo všem druhům ovoce i obilí, o jeho dvou rybnících s rybí násadou a třech protékajících potocích s čistou vodou. V té době zde byla spořitelna a záložna, Raiffeisenka, dvoutřídní škola z roku 1895, 8 větších usedlostí, 2 hostince a 2 obchody a pracovala zde porodní asistentka a všichni potřební řemeslníci, potřební pro zajištění života v obci. Vodovod byl v obci od roku 1904, elektřina od roku 1920. Adresář z roku 1924 upřesňuje počet usedlostí na 17 a hovoří ještě o mlýnu a parní pile Zedwitzů. Poštu, lékaře a četnickou stanici měli místní obyvatelé v sousedním Doupově. Do roku 1930 se počet obyvatel nepatrně snížil na 376, z toho byli pouze dva Češi. Ve 30. letech 20. století byla zdejší škola již trojtřídní. Pod německou správou byl Zakšov roku 1939 převeden do okresu Karlovy Vary, v roce 1945 však byla obec navrácena k okresu Kadaň. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války byla obec ještě částečně dosídlena osídlenci z vnitrozemí Čech a roku 1947 zde žilo 99 obyvatel. K dalšímu vysídlení Zakšova došlo v souvislosti se zařazením obce do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště k 15. červnu 1953. Poté byla opuštěná obec postupně bořena až zcela zanikla.

 

Fotodokumentace

Zakšov (Sachsengrün) | celkový pohled na ves Zakšov z roku 1930
Zakšov (Sachsengrün) | celkový pohled na ves Zakšov z doby před rokem 1945
Zakšov (Sachsengrün) | celkový pohled na ves Zakšov z roku 1930
Zakšov (Sachsengrün) | kolorovaná pohlednice vsi Zakšov se školou ve výřezu
Zakšov (Sachsengrün) | historická pohlednice vsi Zakšov z doby před rokem 1945
Zakšov (Sachsengrün) | ves Zakšov a místní obchod s koloniálním zbožím
Zakšov (Sachsengrün) | katastrální mapa vsi Zakšov z roku 1945
Zakšov (Sachsengrün) | letecký pohled na ves Zakšov z roku 1952
 

Použitá literatura

Binterová, Z. 1998 : Zaniklé obce Doupovska, Chomutov, 30/31
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 85/86
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 22, 183
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 387/388

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz