přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Zakšov - kostel sv. Mikuláše

Zakšov - kostel sv. Mikuláše

Zakšov - kostel sv. Mikuláše | Zakšov - kostel sv. Mikuláše

Pozdně barokní kostel sv. Mikuláše byl vystavěn v roce 1749 kadaňským stavitelem Johannem Christophem Koschem na místě staršího gotického kostela z 1. poloviny 14. století na mírném návrší nad návsí na severním okraji dnes již zcela zaniklé vsi Zakšov (Sachsengrün). V 50. letech 20. století byl však neudržovaný kostel po začlenění do vojenského újezdu spolu s celou vsí zbořen a dnes na jeho místě zůstává pouze zarostlá hromada sutin.

 

Objekt: pozdně barokní kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Zakšov (Sachsengrün)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na mírném návrší nad návsí na severním okraji vsi

GPS: 50°15'24.325"N, 13°3'25.278"E

Období vzniku: 1749

Architekt: Johann Christoph Kosch

Období devastace: po roce 1945

Demolice: 50. léta 20. století

Stav: terénní nerovnosti

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

Původní gotický farní kostel byl vystavěn patrně v průběhu první poloviny 14. století podle návrhu neznámého architekta na mírném návrší nad návsí na severním okraji dnes již zcela zaniklé vsi Zakšov (Sachsengrün). První písemná zmínka o zdejším farním kostele jako součásti žlutického děkanátu pochází z roku 1352, kdy zdejší duchovní odváděl částku dva groše na papežských desátcích. K roku 1358 je při zakšovském kostele doložen farář Oldřich, který uváděl do úřadu nově dosazeného kněze kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru. Patrony kostela byli tehdy držitelé zdejší tvrze z rodu Kfelířů ze Zakšova. Později byl kostel filiálním ke kostelu Navštívení Panny Marie v Tocově a po třicetileté válce poté ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Doupově.

V roce 1749 byl na místě středověké stavby postaven kadaňským stavitelem Johannem Christophem Koschem nový pozdně barokní kostel sv. Mikuláše. Podle Sommera byl kostel zasvěcen Nalezení sv. Kříže a Povýšení sv. Kříže. V roce 1798 byl poté kostel obsazen lokalistou, který pobíral 300 zlatých ročně z církevních účtů. Roku 1857 byla poté zdejší lokálie povýšena na samostatnou farnost, ke které byly přifařeny kromě Zakšova vsi Pastviny a Horní Lomnice. Kolem kostela se původně rozkládal hřbitov s márnicí v severovýchodním cípu ohradní zdi. Patrně ve druhé polovině 19. století byl asi 70 metrů severně za kostelem založen nový hřbitov, ke kterému vedla cesta alejí.

Po nuceném vysídlení původního obyvatelstva po konci druhé světové války a následném začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 však přestal být kostel udržován postupně chátral. Vnitřní zařízení kostela bylo zničeno či rozkradeno. Patrně ještě v padesátých letech 20. století byl nakonec kostel spolu se sousední farou a celou vsí demolován. Na místě strženého kostela zbyly dnes pouze dva mohutné javory a zarostlá hromada sutin.

 

Popis objektu

Neorientovaný jednolodní kostel s lodí na obdélném půdorysu s připojeným, odsazeným, polokruhově zakončeným presbytářem. Kostel byl krytý sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechou se štíhlou osmibokou otevřenou sloupkovou sanktusovou věžičkou ve středu hřebene, zakončenou vysokou jehlancovou střechou s makovicí a dvouramenným křížem na vrcholu. Při východní boční stěně presbytáře bývala přistavěna patrová obdélná sakristie s valbovou stříškou.

Architektonicky nejvýraznější jižní vstupní průčelí kostela s vystupujícím středovým rizalitem bývalo prolomeno pravoúhlým portálem vchodu se segmentovou supraportou, nad kterým bývalo v ose umístěno velké kasulové okno. Po stranách bývaly situovány dvě velké, polokruhově zakončené niky s figurálními plastikami světců na nízkých soklech. Průčelí bývalo nad mohutnou vynesenou profilovanou římsou završeno obdélným štítem s oválným oknem v ose, trojúhelníkovým nástavce a volutovými postranním křídly s plastickými koulemi na krajních pilířích.

Podélné stěny lodi kostela bývaly prolomeny trojicemi velkých obdélných, polokruhově zakončených oknech. Shodné okno bývalo situováno v západní boční stěně presbytáře. Vnější steny kostela bývaly hladké, bez členění, završené mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Vnitřní zařízení kostela tvořil pozdně barokní hlavní oltář z poloviny 18. století.

 

Fotodokumentace

Zakšov - kostel sv. Mikuláše | kostel sv. Mikuláše na mapě stabilního katastru vsi Zakšov (Sachsengrün) z roku 1842
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | kostel sv. Mikuláše v době před rokem 1945
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | farní kostel sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov od jihovýchodu na výřezu z pohlednice z roku 1930
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | farní kostel sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov od východu na výřezu z pohlednice z doby před rokem 1945
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | místo zbořeného kostela sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov od jihu - duben 2019
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | sutiny zbořeného kostela sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov od jihu - duben 2019
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | sutiny zbořeného kostela sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov - duben 2019
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | sutiny zbořeného kostela sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov - duben 2019
 
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | vnitřní prostor zbořeného kostela sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov - duben 2019
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | vnitřní prostor zbořeného kostela sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov - duben 2019
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | místo zbořeného kostela sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov od východu - duben 2019
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | místo zbořeného kostela sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov od severu - duben 2019
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | sutiny zbořeného kostela sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov - duben 2019
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | sutiny zbořeného kostela sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov - duben 2019
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | zbytky obvodového zdiva zbořeného kostela sv. Mikuláše v zaniklé vsi Zakšov - duben 2019
Zakšov - kostel sv. Mikuláše | alej podél cesty k bývalému hřbitovu za kostelem sv. Mikuláše v Zakšově - duben 2019
 

Použitá literatura

Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska, Chomutov 1998, s. 30-31.
Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov 2005, s. 85-86.
Martin ČECHURA, Zaniklé kostely Čech, Praha 2012, s. 293.
Luděk KRČMÁŘ – Zdeněk PROCHÁZKA – Jan SOUKUP, Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice 2005, s. 94-95.
Jaroslaus SCHALLER, Topographie des Königreichs Böhmen. Zwenter Theil. Ellbogner Kreis, Praha 1785, s. 113.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 151.
Michal VALENČÍK, Ohrožené památky – kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha 2006, s. 76.

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz