Karlovy Vary - pomník Friedricha Schillera

Monumentální secesní pomník německého klasického básníka a dramatika Johanna Christopha Friedricha von Schillera (1759-1805) byl postaven v roce 1909 při Goethově stezce na začátku tehdejší promenády k Poštovnímu dvoru na levém břehu říčky Teplé na jižním okraji města Karlovy Vary (Karlsbad). Pomník vznikl z podnětu karlovarského okrašlovacího spolku, který se již na svém výroční zasedání v roce 1905 dohodl, že by bylo hezké v Karlových Varech něco vytvořit. Bylo tehdy rozhodnuto pokusit se postavit pomník německému spisovateli Schillerovi, který v lázních pobýval v roce 1791 a právě zde začal pracovat na své Trilogii o Valdštejnovi (Wallenstein-Trilogie). Členové spolku na zasedání sebrali dohromady 150 korun a předali je karlovarskému Městskému stavebnímu úřadu s tím, že tyto finance věnují na stavbu budoucího Schillerova pomníku s prosbou, zda se město postará o zbytek. Radní kupodivu tuto žádost přijali a během následujících sbírek, které probíhaly po další tři roky se nakonec podařilo nashromáždit potřebnou částku. Ve vypsaném výběrovém řízení na stavbu pomníku, jehož se zúčastnilo několik architektů, nakonec zvítězil návrh proslulého vídeňského secesního architekta Friedricha Ohmanna, který vytvořil celkovou architektonickou kompozici pomníku. Vlastní básníkův profilový reliéf je dílem karlovarského rodáka, akademického sochaře Maxe Hillera. Friedrich Ohmann, který v lázeňském městě navrhl rovněž tvz. Ohmannovu kolonádu nad Zámeckým pramenem, v sobě nezapřel profesi architekta, a tak je Schillerův pomník poznamenán převahou architektonických prvků. Pomník byl slavnostně odhalen v den 150. výročí básníkova narození, 10. listopadu 1909. Z popudu Místní správní komise Karlovy Vary došlo spolu s odsunem německého obyvatelstva po konci druhé světové války na likvidaci některých pomníků a pamětních desek ve městě v rámci revize hmotných památek, která byla součástí tzv. národní očisty. O jejich osudu jednala Místní osvětová rada jako poradní orgán MSK Karlovy Vary v oblasti kultury, výchovy, školství a vzdělávání na své schůzi dne 28. ledna 1946. Hlavním referujícím byl přednosta Stavebního úřadu v Karlových Varech Ladislav Kozák, který navrhl pomník ponechat ne svém místě, ale odstranit z něj všechny německé nápisy, Schillerův reliéf umístit v muzeu a místo něj osadit reliéf Antonína Dvořáka s odůvodněním, že: „o Schillerově významu v dějinách světové literatury není třeba ztráceti slov. Proti jeho dílu a lidskému charakteru není námitek. Je však otázkou, jsou-li důvody proto, aby byl kterýkoliv německý básník připomínán českému obyvatelstvu tohoto města.“ Návrh schválila MSK Karlovy Vary dne 16. dubna 1946. K likvidaci pomníků byla vybrána karlovarská stavební firma ing. Josefa Strnada, která dne 28. května 1946 zaslala Místní správní komisi Karlovy Vary rozpočet s tím, že „odstranění Körnerova pomníku, Goetheho, 2 relifií z pomníku Beethovenova a reliéfu z pomníku Schillerova“ bude stát 30 000 Kč. K odstranění německých reálií z pomníku však nakonec naštěstí nedošlo, tehdejší kameník v národní správě Petrželka totiž vytvořil nový rozpočet a zabroušení německých nápisů a odstranění reliéfu by stálo asi 34 tisíc Kčs. Nakonec bylo konstatováno, že město Karlovy Vary takovou částku nemá k dispozici. V roce 1996 proběhla celková renovace Schillerova pomníku za přispění města Karlovy Vary částkou 300 tisíc Kč rozpočtu Programu regenerace městské památkové zóny Karlovy Vary.

Kamenný secesní pomník z pískovcových kvádrů v podobě půlkruhově otevřeného sloupového altánu připomíná antické stavby a svým zasazením do okolní zeleně navozuje atmosféru vzdušného přírodního chrámu. Na půlkruhové terase postavené čtyři jednoduché sloupy podepírají vrcholové architrávy, velmi silné kamenné trámy zakončené reliéfy lidských hlav. Na architrávech i sloupech jsou vysekány názvy a citáty z Schillerových děl. Z druhé strany architrávu je vysekáno jméno „SCHILLER“ mezi spisovatelovými životními daty „10. NOV MDCCLIX“ a „9. MAI MDCCCV“. Na terase je jako ústřední motiv na portálu v podobě kamenné zídky osazen bílý polokruhově zakončený plochý profilový reliéf básníka ovívaného múzou, hrubě tesaný v mramoru avšak s měkkou modelací a lineárně plošnou stylizací. V pravém dolním rohu reliéfu je vysekán nápis: „FRIEDRICH SCHILLER“. Reliéf je po stranách doplněn dvěma kolmo postavenými kamennými lavičkami, zdobenými na opěradlech reliéfy hadů. Na terasu vedou směrem ze svahu dvě schodiště, jakoby návštěvník sestupoval do nitra chrámu. Z druhé strany zídky uvozuje schodiště další kamenná lavička.