Mirotice - mladší tvrz

Renesanční tvrz byla vystavěna patrně v první polovině 16. století za Broumů z Miřetic v areálu poplužního dvora na terénní hraně v severovýchodní části vsi Mirotice (Miroditz) jako náhrada za tehdy již nevyhovující starší gotické panské sídlo. V roce 1563 získal mirotické zboží Jan Uttenhofer, za něhož je prameny poprvé výslovně uvedena zdejší tvrz. Dne 28. června 1567 mu Jindřich V. z Plavna propustil mirotické zboží z léna. Již následujícího roku 1568 však na Miroticích seděl Adam Steinsdorf ze Steinsdorfu. Po jeho smrti roku 1579 přešlo zdejší zboží na vdovu Kateřinu. V rámci dělení dědictví mezi bratry roku 1588 získal Mirotice s tvrzí a poplužním dvorem spolu s Číhanou, Telčí a dalšími vesnicemi její syn Kašpar ze Steinsdorfu. Posledním vlastníkem mirotického zboží z rodu pánu ze Steinsdorfu byl po Kašparovi od roku 1605 Abrahám.

Roku 1624 odkoupil od Abraháma ze Steinsdorfu tvrz Mirotice se vsí Pávice a jedním mlýnem vévoda Julius Jindřich Sasko-lauenburský, který je následně připojil ke svému toužimskému panství. Zdejší tvrz tehdy ztratila sídelní a správní funkci a poté byla využívaná již jen pro provoz dvora.

Po roce 1945 byla bývalá tvrz s dvorem zkonfiskována československým státem a následně sloužila potřebám státního statku. Ještě koncem padesátých let 20. století byla podle vzpomínek místních obyvatel plánována přestavba bývalé tvrze na patrový kravín, k čemuž však již nedošlo. Naopak byl objekt renesanční tvrze včetně vedlejší budovy a zbytku celého dvora někdy kolem roku 1960 bez dokumentace stržen a pobořen. Dnes zbývá z budovy tvrze pouze část jižní obvodové zdi s opěrnými pilíři, pozůstatky okenních otvorů a zasypaná sklepení.