Úvod > Architektonické památky > Protivec - smírčí kříž
Protivec - smírčí kříž
Kamenný smírčí kříž byl vztyčen patrně roku 1571 v serpentinách při levé straně silnice ze Žlutic do Chyše na návrší dříve zvaném Kozí hřbet jižně od obce Protivec (Protiwitz). Podle českého pamětního nápisu na kříži a ústní tradice měl být v těchto místech v sobotu po svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) během loupežného přepadení zabit řezník či řeznický tovaryš Johann Klyrz z Toužimi. Datování kříže spadá do období doznívající tradice smírčího práva.
Obec: Protivec (Protiwitz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: v serpentinách silnice ze Žlutic do Chyší jižně od obce
GPS: 50°5'35.903"N, 13°13'10.525"E
Období vzniku: 1571
Architekt: neznámý
Číslo v centrálním registru: 0010
Materiál: hrubozrnná žula či slepenec
Památková ochrana: od 1. listopadu 1994
Č. rejst. ÚSKP: 10948/4-4954
Stav: zachovalé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Kamenný smírčí kříž byl vztyčen patrně roku 1571 v serpentinách při levé straně silnice ze Žlutic do Chyše na návrší dříve zvaném Kozí hřbet jižně od obce Protivec (Protiwitz). Podle českého pamětního nápisu na kříži a ústní tradice měl být v těchto místech roku 1571 v sobotu po svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) během loupežného přepadení zabit řezník či řeznický tovaryš Johann Klyrz z Toužimi.
Samotný český nápis lze považovat za autentický, který mohl tehdy převážně německém prostředí vzniknout v souvislosti s aktérem českého původu. Datace v textu byla většinou interpretována jako rok 1571, ojediněle 1592 či 1596. Datování kříže spadá do období doznívající tradice smírčího práva. Motiv sekyry na kříži, kterou mívaly ve znaku řeznické cechy, tak patrně odkazuje na povolání oběti. Nelze však ani vyloučit možnost, že se může jednat o vražednou zbraň. J. Renner považoval vytesanou sekeru za výstražné znamení, jež mělo mít odstrašující význam pro případné přemístění, resp. poškození kříže.
Ve Sdělení pro Centrální komisi pro umělecké a historické pomůcky ve Vídni z roku 1902 usuzoval prof. Wilhelm, že by se mohlo jednat i o cholerový, resp. morový kříž. Kříž se tehdy lidově nazýval Bílý kříž, jelikož na základě rozhodnutí představitele okresu Teplá byly tyto kříže považovány za válečné památníky a všechny měly být natřeny na bílo. Na těle kříže se však nezachovaly sebemenší stopy nátěru. V roce 1945 četl malíř Karel Šrámek tehdy z větší části dochovaný pamětní nápis na kříži nepřesně jako: „1571 KATERINA KLVRZ Z TAVZEMA ZABITA W SOBOTV PO NANEBEWZETI PA – MA. B..ITE KRZIZ“.
Na počátku osmdesátých let 20. století žlutický farář Janák zvýraznil bílou barvu tehdy čitelnou část pamětního nápisu: „KLYRZ Z TAVZIMA ZABIT W SOBOTV PO NANEBEWZETI PA MA“ i reliéf sekery. Dne 1. listopadu 1994 byl poté smírčí kříž u Protivce zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek pod rejst. č. 10948/4-4954. Smírčí kříž stojí na pozemku p.p.č. 247 v majetku společnosti Lesy ČR, která předpokládá úpravu jeho nejbližšího okolí, jež by více odpovídala jeho historické ceně a významu, neboť v současné době jej od silnice zejména v letním období zcela zastiňují náletové křoviny.
Popis objektu
Volně stojící, hrubě opracovaný kamenný smírčí kříž řeckého tvaru s téměř souměrnými zaoblenými rameny vysekaný patrně z nekvalitní hrubozrnné žuly či nějakého druhu slepence. Rozměry viditelné části kříže nad terénem dosahují výšky 140 cm, šířky 88 cm a tloušťky 24 cm. Na přední straně kříže je vysekán v současné době již zčásti nečitelný český pamětní nápis: „(první dva řádky nečitelné)… KLYRZ Z TAVZIMA ZABIT W SOBOTV PO NANEBEWZETI PA MA BEZ“. Pod nápisem je na noze kříže situován plastický reliéf patrně řeznické sekery, odkazující na povolání oběti.
Na kresbě prof. Franze Wilhelma z roku 1902 je po okraji kříže patrná profilace či lem, která dnes není patrná a není zvýrazňována ani na kresbách pozdějších autorů. Jedná se buď o určitou stylizaci kreslíře, nebo profilace časem zanikla opotřebením.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Dreyhausen, W. 1940 : Die Alten Steinkreuze in Böhmen und in Sudentengau, Reichenberg-Leipzig, 114
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 627
Kolektiv 1997 : Kamenné kříže Čech a Moravy, Praha, 166
Kolektiv 2001 : Kamenné kříže Čech a Moravy. Rozšířené vydání, Praha, 204
Maříková, T. 2007 : Evidenční list nemovité památky - Protivec, smírčí kříž. 10948/4-4954, Loket
Pekárek, P. 2010 : Historie zvaná Protivec, 134/135, Sborník společnosti pro výzkum kamenných křížů 2008, Aš, 134/140
Pekárek, P. 2011 : Historie zvaná Protivec, Kapitola 3. sakrální památky, Část 2. smírčí kříže, Protivec, 7/17
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 58
Wieser, S. 1994 : Smírčí kříže na Karlovarsku, 176, Historický sborník Karlovarska II, Karlovy Vary, 150/203