Úvod > Architektonické památky > Rozhraní - pomník Antona Grögera
Rozhraní - pomník Antona Grögera
Pomník nechala zřídit v době po roce 1914 Ottilie Franziska Gröger na památku svého syna, lesníka Antona Grögera, padlého v 1. světové válce na rozcestí na jihovýchodním okraji dnes již zcela zaniklé osady Rozhraní (Halbmeil). Po demolici vysídlené osady v roce 1953 však přestal být pomník udržován a postupně chátral, někdy ve 2. polovině 20. století byl nakonec pomník rozvalen. V roce 2012 bylo torzo zchátralého pomníku renovováno.
Objekt: pomník v podobě nízkého pylonu
Typologie: pomníky a památníky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Rozhraní (Halbmeil)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na rozcestí cest do Českého Mlýna a Božího Daru na jihovýchodním okraji osady
GPS: 50°25'51.216"N, 12°48'40.223"E
Období vzniku: po roce 1914
Architekt: neznámý
Stavebník: Ottilie Franziska Gröger
Materiál: žula, porcelán
Období devastace: po roce 1945
Stav: zachovalé částečně
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Pomník od neznámého autora nechala zřídit v době po roce 1914 Ottilie Franziska Gröger na památku svého zesnulého syna, místního lesníka Antona Grögera (1885-1914), padlého během bojů první světové války, na jeho oblíbeném místě na rozcestí cest do Českého Mlýna a Božího Daru na jihovýchodním okraji osady Rozhraní (Halbmeil), dnes lidově nazývané Mílov. Anton Gröger se narodil dne 10. října 1885 v Jáchymově. Dne 28. července 1914 na frontu jako záložník ke 12. setnině 92. pěšího pluku Rakousko-Uherské armády a již dne 9. září 1914 padl v boji v Jaraku u obce Hrtkovci v Srbsku, kde byl následně rovněž pochován.
Anton Gröger se tak stal jednou z prvních obětí první světové války, téměř po roce mu byla poté posmrtně udělena za statečnost a příkladné chování před nepřítelem Stříbrná medaile za chrabrost II. třídy. Jméno Antona Gröger bylo poté uvedeno také v seznamu padlých na pomníku obětem 1. světové války v Božím Daru a posléze rovněž na mladším pomníku padlých v Ryžovně.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války a následné demolici osady v roce 1953 z důvodu vzniku nepřístupného hraničního pásma však přestal být pomník udržován a postupně chátral. Někdy ve druhé polovině 20. století byl nakonec pomník rozvalen a jeho poničená vrcholová část následně přenesena na protější stranu cesty, kde sloužil kámen s nastříkanou šipkou jako ukazatel směru. V roce 2012 torzo zchátralého pomníku očistil a přebrousil Aleš Verner za pomoci kameníka Rudolfa Morávka z Kamenictví Granit s.r.o. v Hroznětíně. V blízkosti renovované části pomníku Antona Grögera byla následně umístěna tabulka se získanými informacemi o objektu.
Popis objektu
Pomník tvořil opracovaný žulový monolit do podoby nízkého pylonu s trojúhelníkovým zakončením. Na přední leštěné straně kamene býval osazen obdélný porcelánový medailon s podobiznou Antona Grögera v širokém vyrytém rámu s motivy dubových ratolestí. Pod medailonem byl vysekán německý věnovací nápis: „Zur Erinnerung in den hier stationien gewesenen Förster Anton Gröger gefallen am 8. Sept. 1914 in Hrtkovci Slavonien in 29. Lebensjahre“ (Na památku zde působícího lesníka Antona Grögera padlého dne 8. září 1914 v Hrtkovci ve Slavonii ve věku 29 let). Pomník býval původně umístěn na vrcholu dvoustupňového podstavce z kamenných kvádrů se zkosenými horními hranami.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Romana BERANOVÁ – Vladimír BRUŽEŇÁK – Tomáš KÁRNÍK – Josef MACKE – Jaroslav VYČICHLO, Stopy Velké války: pomníky 1. světové války a zajatecké tábory na území dnešního Karlovarského kraje, Sokolov 2018, s. 181.
Michal URBAN, Po stopě pomníku na cestě u Ryžovny, Krušnohorský Luft/Herzgebirge 2012/12, Horní Blatná 2012, s. 9.