přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Stružná - zámek

Stružná - zámek

Stružná - zámek |

Původně pozdně renesanční zámek Kysibl nechal vystavět před rokem 1598 Linhart Colonna z Felsu na západním okraji obce Stružná (Geisshübel). V průběhu 17. a 18. století byl zámek postupně rozšířen na rozsáhlý trojkřídlý barokní objekt. Roku 1811 však vyhořel a následně byl provizorně obnoven. V letech 1876-1877 byl zámek za Černín-Morzinů přestavěn do dnešní podoby pseudorenesančního paláce. Od roku 1948 sloužil zámek jako kasárna československé armády a postupně chátral. Po roce 1990 prošel v soukromých rukou částečnou rekonstrukcí.

 

Objekt: pozdně renesanční, barokně a pseudorenesančně přestavěný zámek

Typologie: panská sídla

Kategorie: architektonické památky

Obec: Stružná (Gießhübl)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: v západní části obce

GPS: 50°10'59.686"N, 13°0'14.841"E

Období vzniku: před rokem 1598

Architekt: neznámý

Stavebník: Linhart Colonna z Felsu

Přestavba: 17. - 18. století barokně, 1876-1877 pseudorenesančně

Období devastace: po roce 1945

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 27725/4-1038

Stav: zachovalé

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

Pozdně renesanční zámek Kysibl si nechal vystavět jako své nové reprezentativní sídlo někdy v době před rokem 1598 tehdejší majitel hradu Andělská Hora Linhart Colonna z Felsu podle projektu neznámého architekta na západním okraji obce Stružná (Geisshübel). Nové panské sídlo se stalo nepřímým nástupcem tehdy již zaniklé původní gotické vodní tvrze ve východní části obce. V morových letech 1605 a 1607 padlo ve vsi za oběť velké epidemii 73 lidí, Linhart Colonna z Felsu se tehdy na čas přestěhoval spolu s celou rodinou zpět na hrad Andělská Hora. Roku 1609 rozšířil Leonard Collona panství Kysibl přikoupením sousedního zboží hradu Hartenštejn. Během bojů třicetileté války postihl zdejší panství velký hlad a bída.

Leonard Collona byl radikálním luteránem a výrazně se angažoval v českém stavovském povstání v letech 1618-1620 na straně proticísařské. Již roku 1617 se na zemském sněmu postavil proti přijetí arcikníže Ferdinanda za českého krále a dne 23. května 1618 se následně zúčastnil defenestrace místodržících na Pražském hradě. Krátce nato byl jmenován vedle z Thurnu nejvyšším polním maršálkem stavovského vojska. Dne 13. dubna 1620 byl nakonec Leonard Collona z Felsu v bitvě u rakouského Sinzendorfu smrtelně raněn a o několik dní později v ležení zemřel. Přes radu generalwachtmeistera české armády Jana z Bubna se tehdy neopatrně vydal s malým počtem pěchoty za kozáky, kteří se před nimi dali na útěk. Vylouděn tak byl k lesu, kde se skrývali Buqouy a Dampierr s celou svou silou. Jeho „silně posekané“ ostatky byly následně převezeny do Prahy, kde mu byl na Malé Straně vystrojen nákladný vojenský pohřeb za účasti předních stavovských vůdců, a odtud převezeny do rodinné hrobky v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově.

Roku 1620 převzal dědictví jeho nejstarší syn z prvního manželství s Voršilou Kramářovou z Krajku, Kašpar Collona z Felsu, ženatý s manželkou Annou Libštejnskou z Kolovrat. Po Bílé Hoře byl však dne 26. dubna 1621 Linhart Colonna místodržitelským úřadem dodatečně odsouzen ke ztrátě cti i všeho majetku a Kašpar byl nucen emigrovat spolu s druhou manželkou svého otce Alžbětou z Lobkovic a jejími dvěma syny a dvěma dcerami.

V roce 1622 od královské komory následně za 97.922 kop míšeňských grošů odkoupil panství Andělská Hora spolu se Stružnou, Hartenštejnem a Činovem, známý pragmatik pobělohorské doby, císařský rada, komorník a hejtman Starého města Pražského Heřman Černín z Chudenic spolu s manželkou Marianou Černínovou ze Svárova, směnou za statek Žleby. Nový majitel své zdejší statky následně spojil v jednotné panství, které se pod novým názvem Kysibl až do roku 1848 výrazně neměnilo a zahrnovalo vedle hradů Andělské Hory a Hartenštejn sídelní zámek Kysibl, městečka Andělskou Horu a Bochov a 30 dalších vsí.

Heřman Černín se proslavil svými diplomatickými cestami do Turecka. Byl rozhodný katolík, na svých panstvích prováděl tuhou rekatolizaci a vypudil odsud protestantského faráře Jana Nickerleho. Rovněž vykořisťoval své poddané, sužované navíc od počátku 17. století řadou těžkých pohrom. Od roku 1637 proto docházelo k vážným konfliktům poddaných s vrchností, nepokojům a odmítání robotních povinností. Na Heřmana Černína a krutého správce jeho panství Hoyera si poddaní stěžovali dokonce až ve Vídni, kde počítali s přímluvou své někdejší vrchnosti, některých členů felsovského rodu, kteří se zatím usmířili s císařem. Stížnosti však nebyly vyslyšeny, a proto se konaly tajné schůzky ve Svatoboru, Dlouhé Lomnici, Bražci a v jiných odlehlých horských vsích. V říjnu 1640 proběhlo v Andělské Hoře velké shromáždění nespokojených poddaných, kde bylo rozhodnuto poslat k císaři novou stížnou deputaci. Vzhledem k tomu, že poddaní nepoužívali zbraní a nedopouštěli se žádných násilností, odmítli císařští důstojníci, zejména z bochovské posádky, proti nim zakročit a vrchnost nemohla jejich dobře organizované hnutí potlačit vlastními prostředky.

V roce 1651 se po Heřmanu Černínu ujal držby černínského fideikomisu hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic, který tehdy podnítil rozsáhlou stavební činnost na všech svých zdejších panstvích. Ve druhé polovině 17. století nechal podstatně rozšířit pozdně renesanční zámek ve Stružné (Kysiblu) na velký raně barokní zámek, nazývaný podle tradice Humprechtsfeld či Humrechtsbau. K roku 1666 je na stavbě doložen Marcell Ceresolla, v letech1675-1676 Francesko Caratti a v letech 1700-1701 Giovanni Battista Alliprandi. Inventář panství Kysibl-Andělská Hora z roku 1710 uvádí již „novou Humprechtovu stavbu“, tedy zámek v Kysiblu.

V roce 1734 prodal hrabě František Josef Černín pro finanční potíže panství Kysiblu spolu se zdejším zámkem hraběti Ludvíku Josefu Hartigovi. Po jeho smrti v roce 1735 zdědil panství Kysibl spolu s Nejdkem a Břežnicí syn Adam Ludvík Hartig, který měl za manželku hraběnku Marii Terezii, rozenou Kagerovnu z Globen, a syna Ludvíka Jana. Adam Ludvík značně rozšířil zdejší zámek na rozsáhlý trojkřídlý barokní objekt a doplnil jej velmi nákladným vnitřním zařízením. V roce 1794 zakoupil kysibelské panství v dražbě hrabě Johann Josef Steinbar z Buttenheimu, který musel roku 1810 prodat panství pražskému měšťanu Antonínu Hladíkovi.

Dne 25. dubna 1811 zasáhl zdejší zámek ničivý požár, během kterého shořel rovněž celý archiv panství Kysibl. Následně byl zámek snad provizorně klasicistně obnoven do podoby jednoduché stavby se středovým rizalitem, zdůrazněným trojúhelníkovým štítem. V roce 1829 prodal Antonín Hladík zdejší panství spolu se zámkem hraběti Vilému z Neuberku, který patřil k významným představitelům českého hnutí v roce 1848. V roce 1841 nechal Vilém z Neuberku založit v západním křídle pseudogotickou zámeckou kapli Povýšení sv. Kříže.

Roku 1868 odkoupili od Viléma z Neuberku statek Kysibl spolu se zámkem hrabata Černínové-Morzinové. V letech 1876-1877 byl zdejší zámek za hraběte Heřmana Černína pseudorenesančně přestavěn do dnešní podoby honosného romantického paláce doplněného věžemi. Od Černínů koupil v roce 1930 zbytky rozsáhlého panství Kysibl, značně změněného první pozemkovou reformou, Leopold Šternberk, kterému byl v roce 1945 majetek zkonfiskován a zámek se tak stal majetkem československého státu.

Roku 1948 přechází zámek pod správu československé armády, která si zde zřídila svou kasárna. Dne 3. května 1958 byla zámecká budova ve Stružné zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 27725/4-1038. Na počátku devadesátých let 20. století přešel zchátralý zámek v rámci privatizace do soukromých rukou. Následně prošel částečnou rekonstrukcí, kolem zámeckého parku byl vybudován nový zdobený plot s kováním, který nahradil oplocení z vlnitého plechu, poté byl však objekt uzavřen a dál postupně chátrá spolu s přilehlým zámeckým parkem. Interiéry zámku, napadené dřevomorkou, jsou silně zdevastovány dlouholetým užívání armády.

 

Popis objektu

Trojkřídlý patrový zámecký objekt na půdorysu písmene „U“, bohatě architektonicky členěný řadou pseudorenesančních prvků a doplněný renesanční štíty různých forem.

Reprezentativní, umělecky hodnotně vybavené západní křídlo zámku, kryté plechovou sedlovou střechou, je v jihozápadním nároží doplněno mohutnou hranolovou věží s otevřeným arkádovým ochozem s vyhlídkovou galerií pod mohutnou plechovou zprohýbanou valbovou střechou, završenou osmibokou sloupkovou lucernou. V ose západního průčelí traktu je situován mohutný zdobený rizalit s uměleckým portálem se sloupovou lodžií, vynášející balkón se vstupem do místností v patře, zdobeným sloupovým portálem s pískovcovým reliéfním aliančním znakem Černín-Morzinů. Rizalit je završen mohutným stupňovaným volutovým štítem s nikami pro umístění plastik. Na průčelí bývaly osazeny údajně reliéfy od J. Maudra. Před rizalitem se nachází rozlehlá dvoustupňová terasa s širokým kamenným schodištěm, otevírající se do zámeckého parku. Na spodní terase se širokým příjezdem, ohraničená honosnou balustrádou, je umístěna velká pískovcová kašna na půdorysu čtyřlístku, doplněná původně vodotryskem.

Krytý vstup v rizalitu vede do velké honosné vstupní haly v přízemí. V jihozápadním nároží přízemí je v prostoru v podvěží situována pseudogotická zámecká kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1841 s úzkými hrotitými okny, zesílená vnějšími bosovanými opěrnými pilíři. Ve středu prvního patra západního traktu býval situován okázalý slavnostní sál s vysokými okny, vedoucími na balkon. Na sál navazovaly další reprezentativní pokoje.

Východní křídlo zámku se štíhlou šestibokou věží, završenou jehlancovou střechou, v severovýchodním nároží, je kryté novou břidlicovou sedlovou střechou. Východní trakt je zdoben pseudorenesanční psaníčkovou fasádou a vlysy s výjevy z lovů a ze života zvěře. V západním průčelí traktu je situován vstupní portál s černínským znakem. Ve východním křídle bývaly situovány ubytovací pokoje, jídelna, ložnice a koupelny. V severním křídle byly umístěny pokoje zaměstnanců a provozní místnosti, v přízemí byla situována zámecká kuchyně. Uprostřed vnitřního zámeckého nádvoří bývala umístěna pseudorenesanční kašna, zdobená plastikou Neptuna v nadživotní velikosti, nesenou medvědy.

Všechny místnosti zámku bývaly původně okázale vybavené hodnotným mobiliářem, obrazy, portréty bývalých majitelů, míšeňským porcelánem. Plochostropé místnosti jsou zdobeny bohatými štukovými zrcadly, některé stěny místností jsou opatřeny ušlechtilým dřevěným vykládáním, řezbami, či tapetami z těžké hedvábné tkaniny. Široká schodiště byly zdobeny loveckými trofejemi, brněním a zbraněmi.

Od jihu je k zámku vedena široká příjezdová cesta od bývalé říšské silnice z Karlových Varů do Prahy, lemovaná alejí a opatřená umělecky zdobenou kovanou bránou. Kolem zámku se rozkládá rozsáhlý anglický zámecký park se vzácnými stromy a několika rybníky.

 

Fotodokumentace

Stružná - zámek | zámek na kolorované rytině Joanna Venuta z roku 1822
Stružná - zámek | zámek Kysibl před přestavbou na rytině z poloviny 19. století
Stružná - zámek | zámek od severozápadu na kresbě z konce 19. století
Stružná - zámek | zámek Kysibl na historické fotografii z konce 19. století
Stružná - zámek | zámecký areál ve Stružné od jihu na počátku 19. století
Stružná - zámek | zámecký areál ve Stružné - duben 2013
Stružná - zámek | pseudorenesančně upravený zámek ve Stružné - duben 2013
Stružná - zámek | zámecký areál ve Stružné od jihovýchodu - duben 2013
 
Stružná - zámek | zámek Kysibl ve Stružné od severozápadu - srpen 2011
Stružná - zámek | západní průčelí západního křídla zámku Kysibl - srpen 2011
Stružná - zámek | pseudorenesanční zámek ve Stružné od západu - srpen 2011
Stružná - zámek | západní průčelí zámku ze zámeckého parku - srpen 2011
Stružná - zámek | honosné reprezentativní západní průčelí zámku - srpen 2011
Stružná - zámek | kašna a schodiště před zámkem - srpen 2011
Stružná - zámek | honosné západní průčelí zámku - srpen 2011
Stružná - zámek | pískovcový alainční znak hrabat Černín-Morzinů - srpen 2011
 
Stružná - zámek | rizalit v ose západního průčelí - srpen 2011
Stružná - zámek | severní křídlo zámeckého areálu ve Stružné - srpen 2011
Stružná - zámek | příjezdová cesta k zámku lemovaná alejí - duben 2013
Stružná - zámek | honosná novodobá brána do zámeckého areálu - duben 2013
 

Použitá literatura

Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 158
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 323
Poche, E. a kol. 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 448
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 305/306
Vlček, P. 2000 : Encyklopedie českých zámků, Praha, 238

 
 

Komentáře: přidat další

Jaromir Möwald (06.01.2023 18:47)

Taky sem tu vojancil dva roky 1981-1983 druhá baterie velitel npr.Suchan byli jsme ve Varech už asi 4x vždy s návštěvou struzne dostal jsem se do autoparku dal ne a v loni už brána zavřena smůla rad bych se aspoň prošel dolu k baterkám no snad někdy ….

 

Aladár Bukovič (23.12.2022 18:50)

Služil som tam v rokoch 1977-79, som z Rožňavy, mal som tam funkciu výstrojného skladníka, moja nadriadená bola pani Pikulíková!

 

Jan Potklan (10.08.2022 07:24)

Současný majitel zámku Stružná zahájil rozsáhlou rekonstrukci zámku. Nemáte prosím někdo dobové fotografie z exteriéru, pohled z parku na průčelí s erbem, pohled na bránu do nádvoří? Moc by to pomohlo při rekonstrukci. Děkuji. Potklan

 

Jan Hýbl (27.06.2022 09:58)

Stružnou jsme jezdili z Chebu strážit ještě v roce 1986, v době kdy místní posádka byla na cvičení na Doupově...

 

Pavel Lang (01.06.2022 09:11)

Omlouvám se za tu děsivou hrubku v předchozím příspěvku. Stydím se! P. Lang

 

Pavel Lang (31.05.2022 22:26)

Dobrý večer, narazil jsem skoro náhodou na tohle vlákno. Je to přesně půl století, co jsem narukoval do Stružné. 1972-1974. Také jsem jel párkrát kolem a doufal, že se dovnitř podívám. Bohužel. Snad se to ještě někdy povede. Kašna už na nádvoří nebyla. Tam jsme měli rozcvičky, nástupy a podobně. Pokud by se někde objevyly fotky, měl bych zájem. Přeji majiteli hodně síly při rekonstrukci. My jsme se moc šetrně k zámku nechovali.:-( S pozdravem Pavel Lang, Plzeň

 

Zdenek Penkava (14.05.2022 20:23)

Vážený pane Jiroušek. Přečetl jsem si Vaši zprávu, že jste sloužil jako pracovní záloha na zámku Stružná a máte i nějaké foto. Jsem nový majitel Čech jako poleno a naším cílem je hlavně v první řadě zámek zachránit a opravit do původní podoby. S pozdravem Zdeněk Pěnkava tel. 608484802 A děkuji

 

Jana Štefflová (06.04.2021 06:31)

Dobrý den všem. Vámi zmiňovaná fontána byla dle záznamů památkové péče přenesena na zámek Kaceřov. Je umístěna v zámecké zahradě a byla restaurována.

 

Josef Glázr (18.05.2020 22:36)

Prosím všechny vojáky po roce 1977,kteří sloužili ve Stružné na zámku a ví něco o kašně,která stála uprostřed nádvoří.Stojící Neptun s kopím v rukách a pod ním tři medvědi.Prosím i o foto.Kašna byla vysoká asi 5.5m.Kašna už tam není.Předem moc děkuji.S pozdravem J.Glázr glazrovi @ seznam.cz Děkuji.

 

Josef Glázr (16.05.2020 14:58)

Prosím muže, kteří sloužili ve Stružné na zámku,zdali by neměli fotografii kašny, která stála uprostřet nádvoří.Myslím,že tam byl Neptun s kopím a medvědy.Moc to pro mne znamená. hci dát fotku sestře, která si tam jako malá hrála. Děkuji moc za pochopení. Stále na to vzpomíná. S pozdravem J. Glázr - rodák.

 

Josef Glázr (12.05.2020 11:00)

Ve Stružné jsem vyrůstal.V r.1954 tam bylo ještě částečně vybavení(obrazy,krásná kašna s Neptunem uprostřed nádvoří),ztratila se!Vojáci zámek udržovali.Využívalz se řemesla vojáků(zadarmo).Sám jsem se tam jako voják dostal v r.1976.Zámek byl větrán,vytápěn mazutem.Stydím se za lidi a je mi zle.Kdo to dopustil,dát zámek doruky někomu,kdo se o to nestará.Co se stalo za levotu?Není možné připouštět si tento stav.Bylo mi řečeno,že pro majitele mají větší hodnotu pozemky,než samotný zámek.Teď když je tam dřevomorka,tak se to svádí na vojáky.Není to pravda.Prosím lide,zachraň ho!ON za to nemůže,že se nedostal do rozkvětu díky VU 5750,i když účel obrany taktických raket splnil.Tohoto času se hledají poklady!Dovedete si představit jak to vypadá.Pana Vladimíra Jirouška prosím o kontakt na E-mail glazrovi@seznam.cz,ohledně výměny fotografií.Předem hodně děkuji.S pozdravem J.Glázr

 

František Ekrt (25.02.2020 07:55)

Já jsem vojančil na zámku v roce 1987 - 1989 . Vůbec jsem nechápal jak se tam k tomu chováme . Byli jsme jen blbý záklaďáci a zblblý režimem. Už několikrát jsem navštívil obec Stružnou a doufal že se dostanu do zámku . Zatím marně . Možná se dočkám.

 

Vladimír jiroušek (11.03.2019 14:46)

Vojančil jsem zde skoro rok 1968jako pracovní záloha za zámku a zažil jakve čtyři hodiny ráno najížděli sověti 21.8.68 .Byl již v tý dobu dost poničen.Celý jsme ho prošmejdili,místnosti obložený dřevem musela to být nádhera.Mám i fotky a na nádvoří byla krásná kašna.Rád na tu dobu vzpomínám a jak rád by jsem si ho prohlédnul a zavzpomínal.Novému majitelovy přeji hodně trpělivosti a taky hodně peněz,protože stojí to zato.

 

Karel Cach (25.09.2017 14:27)

V průběhu VZS v letech 1966-1968 jsem byl 2x , vždy na týden převelen do Stružné, abych připravil dokumentaci k ukázkovému taktickému cvičení místního oddílu taktických raket, chlouby dělostřelectva 20. motostřelecké divize. Už tehdy mi krvácelo srdce nad devastací zařízení tohoto zámku. Škoda, že je dnes veřejnosti nepřístupný.

 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz