přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Bečov nad Teplou - židovská synagoga

Bečov nad Teplou - židovská synagoga

Bečov nad Teplou - židovská synagoga |

Barokní synagoga byla postavena v roce 1688 v židovském ghettu pod náměstím uprostřed města Bečov nad Teplou (Petschau). V letech 1765-1767 byla po ničivém požáru města v roce 1760 klasicistně obnovena. Od 20. let 20. století docházelo k úbytku židovského obyvatelstva města. Roku 1932 byla nakonec nadzemní část tehdy již nevyužívané zchátralé synagogy zbořena. Dochovaný mohutný taras původního objektu s podzemními prostorami se dnes nachází v havarijním stavu.

 

Objekt: barokní, klasicistně přestavěná synagoga

Typologie: Židovské památky

Kategorie: architektonické památky

Obec: Bečov nad Teplou (Petschau)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: u domu čp. 39 v Poštovní ulici západně pod náměstím uprostřed města

GPS: 50°5'4.364"N, 12°50'17.587"E

Období vzniku: 1688

Architekt: neznámý

Stavebník: židovská náboženská obec Bečov

Přestavba: 1765-1767 klasicistně

Období devastace: od 20. let 20. století

Demolice: červenec 1932

Stav: zříceniny

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Barokní synagogu nechala vystavět v roce 1688 místní židovská náboženská obec podle návrhu neznámého architekta v Židovské ulici (dnešní Poštovní) v uzavřeném židovském ghettu západně pod náměstím uprostřed města Bečov nad Teplou (Petschau). Objekt s vnějšími pilíři v průčelí musel být vybudován na mohutné terase, vyrovnávající příkrý svah spadající do údolí říčky Teplé (Tepl). Nová synagoga nahradila původní židovskou modlitebnu snad již z doby před rokem 1618, která stávala v dnes již neznámé poloze. Nelze ani vyloučit, že právě její přestavbou, případně rozšířením mohla vzniknout nová synagoga. V době výstavby synagogy žilo v Bečově podle údajů z roku 1674 celkem 10 židovských rodin.

Během ničivého požáru města v roce 1760 byla synagoga těžce poškozena. V letech 1765-1767 byla následně poničená synagoga klasicistně obnovena. Původní poničené barokní sklepy pod objektem byly tehdy částečně zasypány a dále nevyužívány. Zdejší židovské osídlení dosáhlo svého vrcholu na konci 18. století, kdy zde podle údajů z roku 1793 žilo celkem 40 židovských rodin, tedy 187 osob. Po občanském a ekonomickém zrovnoprávňování židovského obyvatelstva v roce 1848, které znamenalo úpadek a postupný zánik venkovských a maloměstských židovských komunit, však počet zdejších židovských obyvatel z důvodu stěhování do větších měst postupně klesal. K roku 1880 je v Bečově hlášeno celkem 100 osob židovského vyznání, v roce 1890 zde žilo 77 a roku již jen 55 Židů.

Dne 23. listopadu 1904 zdejší synagoga, stojící v sousedství domu čp. 39 židovského pekaře, znovu vyhořela. Během požáru byla zničena vnitřního zařízení a ženská empora při severní stěně. Následně muselo být strženo celé patro bočního křídla s ženským oddělením a přízemní část se zmenšila na polovinu. K roku 1921 je v Bečově hlášeno pouze 26 osob židovského vyznání. Ve dvacátých letech 20. století následkem úbytku věřících ustaly pravidelné bohoslužby a synagoga byla opuštěna. Neudržovaný objekt poté postupně chátral.

V červenci roku 1932 byla nakonec z důvodu statického narušení a nedostatku prostředků skomírající židovské obce na opravu provedena demolice nadzemní části synagogy. Cenné předměty z vybavení interiéru byly tehdy odvezeny na neznámé místo. Zbylé podzemní prostory byly poté vyplněny sutí a terén v místech strženého objektu zarovnán. Nevyužívaná parcela poté sloužila nějaký čas jako smetiště, později byla do prostoru navezena zemina a v místech stržených domů a synagogy zřízeny zahrádky. V prostoru bývalé předsíně těsně u sousedního domu byla poté v průběhu druhé poloviny 20. století vystavěna zděná kolna či garáž.

Na počátku 21. století zůstával zachován mohutný taras pod bývalou synagogou s nevyužívanými vnitřními prostorami. Vlastníkem pozemku, v katastru nemovitostí evidovaného jako stavební parcela, je Federace židovských obcí ČR. Na podzim roku 2004 byl na lokalitě proveden archeologický průzkum Karlovarského muzea pod vedením Jiřího Klsáka. Po opětovném zavezení výkopu vzniklo nad prostorem parkoviště, v jehož dlažbě měl být poté vyznačen půdorys zaniklé synagogy. Někdy po roce 2012 došlo k propadu klenby nad dlouhou místností v suterénu tarasu a destrukci materiálu do jejího interiéru. Zbytky objektu bývalé synagogy se tak dnes nachází v havarijním stavu.

 

Popis objektu

Barokní, klasicistně přestavěná synagoga na obdélném půdorysu, krytá polovalbovou střechou, bývala vystavěna na mohutné terase, vyrovnávající příkrý svah spadající do údolí říčky Teplé. Stavba z lomového kamene o šířce zdí asi 110 cm a šířce vnitřních příček kolem 80 cm. V jižní a západní stěně objektu bývala prolomena dvojice obdélných, polokruhově zakončených oken. Dvojice menších oken prolomených v severní stěně odpovídá dvěma zazděným původním půlkruhovým otvorům, spojujícím ženskou emporu s modlitebním sálem. Strohé vnější stěny synagogy bývaly hladké, bez členění, završené vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou.

Vnitřní prostor větší části synagogy zabíral modlitební sál pro muže na obdélném půdorysu o rozměrech 8,5 x 7,5 metru. Ve středu stěn a v koutech místnosti bývaly vyvedeny slepé pilíře, vynášející plochou kupolí s lunetami, zdobenou štukovými ornamenty. Do sálu se vstupovalo od severu z předsíně obdélného půdorysu o rozměrech 8,5 x 3,5 metru s oknem západní stěně, nad níž bylo v patře situováno ženské oddělení o rozměrech 4 x 3,5 metru, pozůstatek původního patrového křídla, zničeného požárem roku 1904.

Bohatě zdobený interiér doplňovalo hodnotné vnitřní zařízení. Uprostřed mužského modlitebního sálu stávala čtvercová bima (almemor), vyvýšený prostor ke čtení tóry, oplocená vysokou železnou mříží s letopočtem 1765 a bohatými ornamenty. V rohu směřujícím ke Svaté zemi býval připojen kovaný nástavec mříže v podobě svícnu se štítky, nesoucími datace: „M H 1688“ (založení synagogy) a „angebrannt 23. November 1904“ (vyhořela 23. listopadu 1904). Při východní vnitřní stěně, obrácené směrem k Izraeli, býval postaven Aron ha-kodeš, svatá schrána pro uchovávání svitků tóry, v podobě štukové napodobeniny bohatě zdobeného vyřezávaného barokního oltáře. Po stranách dvoukřídlé skříňky vsazené do stěny bývaly vyvedeny zdvojené sloupy s postranními akantovými křídly, vynášející bujně zdobený architráv. V nástavci oltáře býval na klenbě situován malovaná nápisové kartuše s korunou na vrcholu.

V útrobách podezdívky terasy jsou situovány dvě částečně zahloubené polosuterénní prostory neznámého účelu, široké pouze 2,1 metru, přístupné od severu z prostoru podměstí širokým obdélným, polokruhově zakončeným vstupem, ve kterém jsou vyzděny novodobé obdélné dveře. Na přední čtvercovou místnost pod bývalou předsíní, završenou původně samonosným trámovým stropem, navazuje za příčnou zdí prolomenou nízkým, polokruhově zaklenutým vstupem 7,3 metru dlouhá prostora pod někdejším modlitebním sálem. Anton Gnirs do tohoto, tehdy nepřístupného, prostoru umisťoval na základě dřívější existence vodního příkopu při jižní zdi synagogy jatky pro rituální porážku.

 

Fotodokumentace

Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
 
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - synagoga |
Bečov nad Teplou - synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
 
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
Bečov nad Teplou - židovská synagoga |
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1932 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, Brno, 236/238
Klsák, J. 2004 : Z archeologických výzkumů Krajského muzea Karlovy Vary v roce 2004, 23/25, XIV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 16/25
Rozkošná, B. – Jakubec, P. 2004 : Židovské památky Čech, Brno, 74/75

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz