přeskočit k navigaci »

Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku

autor: Linhart, Jiří | zařazeno v kategorii: Historie Karlovarska | komentáře: 0

 
 
 | Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku

Jiří Linhart

Nejbližšími příbuznými kamenných křížů, které jsou hlavním objektem našeho zájmu, jsou kamenné pozůstatky historického dopravního značení. Tu příbuznost snad nejlépe dokládá kamenný sloupek u silnice II/263 z České Kamenice do Kravař na Českolipsku. Víc jak dva metry vysoký, směrem vzhůru se zužující čtverhranný pilíř, který stojí asi kilometr před osadou Janovice, má v horní části vytesaný negativní reliéf latinského kříže, a díky tomu je v evidenci SPVKK jako křížový kámen pod číslem 2366. Těsně pod křížem je ale vytesaný další symbol podobný banánu, který může představovat, a podle mnohých také představuje tzv. „čubu“, tedy jednoduché zařízení, kterým se v příkrých sjezdech podkládala kola povozů, aby se po vozovce smýkaly větší plochou a neničily ji tak, jako před zavedením této techniky, kdy se brzdilo tak zvaným „zamykáním kol“. Slovo „čuba“ je zkomolenina německého názvu die Scheibe, česky se tomu říká nákolník. Používání „čub“ bylo v Čechách od roku 1747 povinné a na tuto povinnost upozorňovaly vozky na vybraných úsecích kameny s vytesanými symboly těchto zařízení, přímí to předchůdci dnešních příkazových značek. Vzhledem k tomu, že zmíněný kámen č. 2366 stojí před poměrně prudkým sjezdem do Janovic, můžeme ho s vysokou mírou pravděpodobnosti označit jako kámen brzdový.

O památky starého dopravního značení jsem se začal zajímat asi před čtyřmi roky, když jsem na silnici z Nových Hamrů do Jelení nečekaně objevil téměř souvislou řadu kilometrovníků, které mě rázem vrátili půl století nazpátek. V první polovině 60. let, kdy jsem jako student jezdil téměř každý víkend autostopem z Karlových Varů do skalních měst v Českém ráji, skutečně na státních silnicích ještě stály na každém kilometru, natřené na bílo s černě zvýrazněnými čísly a barevnými čepičkami. Že se jedná o typizované kameny podle vzoru z roku 1933, a že byly výsledkem vůbec prvního pokusu dát dopravnímu značení v Československu nějaký řád, jsem se dozvěděl, až když jsem o nich psal poněkud nostalgicky laděný příspěvek do sborníku SPVKK. Tehdy jsem si opatřil knížku Pavla Jakubce „Znamení dálek“, kde jsem se dozvěděl spoustu zajímavého nejenom o patnících z roku 1933, ale také o tom, jak se v průběhu posledního čtvrt tisíciletí na českých silnicích vyvíjelo a měnilo dopravní značení, i o tom, co se z něj do dneška dochovalo.

Dlužno říct, že se toho nedochovalo nijak moc, aspoň na Karlovarsku ne, i databáze středověkých kamenných křížů je tady bohatší. Navíc tu zcela chybí odborně zpracovaná evidence, pokud už se někdo touhle tématikou zabývá, nechává si svoje poznatky nejspíš pro sebe, veřejně přístupný soupis se mi ještě nalézt nepodařilo a nejspíš ani nepovede. Odborné publikace, ze kterých by bylo možné čerpat, např. Roubíkova kniha Silnice v Čechách a jejich vývoj z roku 1938 nebo knižní práce silničního ředitele pro Loketský kraj Friedricha Selnera z roku 1843, jsou k dispozici asi jen ve větších univerzitních či technických knihovnách. A dokonce nic, nebo téměř nic není k dispozici ani na internetu; když si dám do vyhledávače heslo „Památky dopravního značení“, vyskočí na mne v první řadě moje vlastní články, a to jistě není právě ten nejdůvěryhodnější zdroj.

Soubor kamenných artefaktů, které se mi podařilo za poslední dva roky nalézt a jakž takž zdokumentovat, se skládá ze zhruba dvaceti objektů, polovinu z nich tvoří ukazatelé směru (rozcestníky), z nichž každý je jiný než ty ostatní. Ukazatelé směru či rozcestníky se na českých cestách začaly objevovat už v první polovině 18. století a od roku 1864 byla povinnost vyznačování směru na silnicích uložena zákonem, jak ale mají takové rozcestníky vypadat, už zákon neurčoval. A tak, na rozdíl od Saska, kde byly tvar i velikost milníků a distančních sloupů dány nařízením kurfiřta Augusta Silného z 1. listopadu 1721, panovala v Čechách v tomto ohledu naprostá volnost. Rozcestníky se dělaly většinou ze dřeva, někdy se kvůli tomu na rozcestích vysazovaly rychle rostoucí stromy, a když už si nějaká vrchnost nebo obec dovolily rozcestník kamenný, bylo většinou na tom kterém kameníkovi, jak si s tou zakázkou poradí. Výsledkem je pestrá škála velikostí a tvarů a dnes tak u silnic nalézáme nejčastěji sloupky ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu a válce, řidčeji pak sloupky na půdorysu troj či pětiúhelníku. Vysoké bývají od zhruba jednoho až po nějakých pět metrů. Orientační údaje byly na ně buď přímo vytesány (a občas jsou dodnes rozluštitelné), jindy byly na rozcestník napsány barvou do vytesaného „zrcadla“ nebo uvedeny na dřevěných či plechových tabulích, připevněných na rozcestníky šrouby (po nichž tam zůstaly dírky).

Orientační význam už mají staré rozcestníky nulový, zachovaly se ostatně pouze při cestách místního nebo nanejvýš regionálního významu. Na bývalých císařských, později státních silnicích, pokud dnes ještě vedou po starých trasách, byly a jsou tyto památky považovány za pevné překážky a podobně jako stromy důsledně odstraňovány. V následujícím přehledu uvádím tucet objektů, které se mi podařilo za poslední dva roky nalézt na Karlovarsku.

Kilometrovník na silnici z Rehau do Aše

Pečlivě udržovaný kilometrovník s nápisem 6 km nach Asch jsem si vyfotil 28. října 2009 a je tak nejstarším exemplářem mé „sbírky“. Dobře udržovaný žulový, směrem vzhůru mírně se zužující válec zakončený na vršku velmi tupým kuželem s výraznými, moderními literami vyvedenými údaji. Stojí u silnice z bavorského Rehau přes Nové Domky (Neuhausen) do Aše, na bavorské straně hranice na odbočce na Schönwald. Cesta odtud do Aše je dnes využívaná pouze jako místní komunikace.

Rozcestník u Mezihorské

Patří k nejlépe dochovaným památkám silničního značení na Karlovarsku. Kamenný sloupek stojí u silnice s „magickým“ číslem II/222 z Chodova do Jindřichovic nedaleko odbočky k osadě Křemenitá. Jedná se o zhruba půl druhého metru vysoký žulový válec s nepatrně přesahující „čepičkou“, který v nedávné době prošel pečlivou omlazovací kúrou, takže vypadá jako nový. O jeho původním účelu nemůže být pochyb, na jednu stranu ukazuje směr Über Kührberg nach Graslitc (přes Mezihorskou do Kraslic) a na druhé Über Dotterwies nach Neudeck (přes Tatrovice do Nejdku). Svůj původní orientační význam ztratil už dávno, cesty tady změnily směr nejpozději v době stavby vodní nádrže Tatrovice.

Rozcestník v Lokti

Kamenný ukazatel směru ve tvaru válce zakončeného malou „čepičkou“ má z obou stran vyhloubená „zrcadla“ pro umístění potřebných údajů, dnes ovšem prázdná. Sloupek, který stojí při silnici z Lokte na Sokolov na rozcestí ulic Sokolovská a Lužná, se momentálně nachází ve stavu blízkému klinické smrti. Nakloněný a bůhvíjak hluboko utopený v zemi čeká, až se někdo ujme jeho záchrany.

„Císařák“ pod Klínovcem

Čtvrtý válec a zatím poslední přírůstek mé sbírky stojí u silnice II/223, která vede z Loučné pod Klínovcem po hřebeni Krušných hor přes Měděnec a Výsluní na hraniční přechod Hora sv. Šebestiána. Slušně zachovalý, směrem vzhůru mírně se zužující válec stojící na kvadratickém podstavci má v horní části ve směru od Klínovce zahloubené čtvercové „zrcadlo“ ve kterém s notnou dávkou představivosti můžeme rozluštit slovo Kupferberg a šipku ukazující směrem k Měděnci. Podle Pavla Jakubce, který mě na tento objekt upozornil, se jedná o exemplář z řady tzv. císařáků, typizovaných ukazatelů směru, které byly za Rakouska umísťovány na císařských, tedy státních silnicích. Do dnešního dne se jich v celé republice zachovaly snad jen tři desítky.

Abertamy, Horní Blatná, Jáchymov, Krásno

Nejvíce do dnešních dnů na Karlovarsku dochovaných kamenných rozcestníků má tvar čtyřbokého komolého jehlanu. Jen na poměrně malém území na hřebeni Krušných hor se dají nalézt sotva pár kilometrů od sebe tři. První stojí u místní komunikace z Horní Blatné na Boží Dar asi kilometr od Horní Blatné vlevo od cesty, druhý v Abertamech nedaleko rozcestí, kde ze silnice II/219 odbočuje místní komunikace na Plešivec, a třetí najdeme vyvrácený a pohozený v prostoru Abertamského rozcestí, kde se silnice II/219 spojuje se silnicí I/25 z Ostrova na hraniční přechod Boží Dar – Oberwiesenthal. Za dalším ukazatele směru stejného typu se musíme vydat do Slavkovského lesa, kde stojí nedaleko Krásna vlevo od silnice II/208 ve směru na Sokolov. Ačkoli se všechny čtyři navzájem podobají jak vejce vejci, nejde zcela určitě o typizované sériové výrobky, ale o práce místních kameníků, kteří se možná řídili nějakým mně neznámým předpisem, ale pravděpodobnější je, že si své výtvory navzájem „odkoukávali“. Možná někdo ví, jak to s nimi bylo, spíš se to ale nikdy nedozvíme…

Ukazatel směru ve Valči

Nejzajímavější z rozcestníků ve tvaru čtyřhranného jehlanu v mé sbírce je ukazatel směru na náměstí ve Valči. Něco přes dva metry vysoký, směrem vzhůru se zužující obelisk na vysokém kvadratickém podstavci má v horní části ve čtvercových nikách vytesané nápisy, které se dosud dají v obou směrech přečíst, i když s bídou. Na jedné straně udávají směr Buchau (Bochov) a na druhé směr Lubenz (Lubenec). Bohužel už nečitelné jsou údaje o vzdálenostech, s námahou se dá rozluštit slovo Meile, z čehož bych soudil, že kámen pochází z doby před rokem 1871, kdy byla na území rakousko-uherské monarchie zavedena decimální metrická soustava, a vzdálenosti začaly být udávány v kilometrech.

Ukazatel směru v Božičanech

Zajímavý čtyřhranný ukazatel směru se zachoval také v Božičanech, kde stojí uprostřed obce u mostu přes Černý potok na rozcestí, kde ze silnice II/209 z Chodova do Nové Role odbočuje dnes už jen málo užívaná silnice III/20910 na Nejdek. Jedná se rovněž o kónicky vzhůru se zužující čtyřhran, je ale zřetelně nižší a navíc je na vrcholku zakončen jehlanovitou „čepičkou“. U jeho paty je usazený kamenný, nahoře zaoblený milník se zajímavým údajem 0,0. Milníky podobného typu jsou zhusta k vidění v Sasku, u nás na Karlovarsku jsem zatím našel jen dva, v Božičanech a v zaniklé osadě Háje pod Blatenským vrchem.

Ukazatel směru v Jindřichovicích

Možná nejohroženější ze všech památek historického dopravního značení na Karlovarsku je rozcestník v Jindřichovicích. Atypický žulový pilíř s půdorysem nepravidelného pětiúhelníku se nachází  u silnice II/222 z Chodova do Jindřichovic v místech, kde před Jindřichovicemi odbočuje doprava silnice na Přebuz. Natočený čelem k Jindřichovicím ukazoval směr doleva na Přebuz a doprava na Nejdek, nápisy dneska už nelze přečíst, neboť kámen je hluboko zapadlý do země, téměř zasypaný svinstvem, které cestáři vyhazují při čištění škarpy, a v létě se doslova ztrácí v divoké vegetaci.

Záhada na silnici z Potůček na Ryžovnu

Zajímavá sestava kamenných památek silničního značení se nachází na zanedbané a málo využívané místní silnici z Potůček přes Ryžovnu do Abertam v prostoru, kde se ještě po 2. světové válce rozkládala osada Háje o 250 obyvatelích. Vlevo od silnice (ve směru na Ryžovnu) stojí asi 140 cm vysoký sloupek o půdorysu rovnoramenného trojúhelníka, orientovaný širší stranou rovnoběžně se silnicí. Na obou užších stranách jsou patrné zbytky vyrytých nápisů, na straně obrácené směrem k Potůčkům se pořád ještě dá vyluštit nápis Gemeinde Breitenbach. Pokud ten kámen není přemístěný z jiného stanoviště, což se taky nedá vyloučit, bude se nejspíš jednat o obdobu dnešní značky IS 12b „Konec obce“, neboť osada Háje, dříve Zwittermühl, byla součástí obce Potůčky, která se dříve jmenovala Breitenbach. Nápis na straně viditelné ze směru od Ryžovny (Seifen) se mi rozluštit nepodařilo. V těsné blízkosti sloupku stojící plochý kámen se zaobleným vrškem jako by z oka vypadl poštovním milníkům, jakých jsou v sousedním Sasku stovky, ne-li tisíce, u nás na Karlovarsku jen tento a již zmíněný milník v Božičanech, kde rovněž tvoří dvojici s kamenným ukazatelem směru.

Kilometrovníky vzor 1933

Do souboru památek dopravního značení na Karlovarsku patří nepochybně i kilometrovníky podle vzoru z roku 1933. Nejznámější, možná i díky mému příspěvku ve sborníku SPVKK, je řada pěti exemplářů na silnici z Nových Hamrů do Jelení, najít se dají i jinde. Tři jsou v Lokti, ale jen jeden z nich stojí na svém místě na chodníku u staré silnice na Karlovy Vary, další dva jsou na opačném konci města při silnici na Sokolov, kde jsou druhotně využité jako sloupky oplocení. Jeden kousek je vidět i v intravilánu města Karlových Varů, krčí se v roští u Chebské silnice nějakých sto padesát metrů za Kauflandem.

Uvedený přehled památek dopravního značení na Karlovarsku rozhodně není vyčerpávající, kamenných ukazatelů směru a historických rozcestníků se tady najde určitě víc. Rád bych, kdyby se našel někdo mladší a vzdělanější, než jsem já, kdo by dal tomuto tématu nějaký smysl a řád. Budu-li na to stačit, rád přiložím ruku k dílu.

Článek vyšel ve Sborníku společnosti pro výzkum kamenných křížů 2016, Muzeum Aš, 2016.

Osobní web autora: www.jiri-linhart.cz

Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Kynžvart
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Kynžvart
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Meluzína
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Meluzína
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Meluzína
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Mezihorská
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Mezihorská
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Mezihorská
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Rehau-Asch
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Loket
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Loket
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Horní Blatná
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Horní Blatná
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Abertamy
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Abertamy
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Jáchymov
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Jáchymov
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Jáchymov
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Krásno
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Krásno
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Krásno
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Valeč
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Valeč-Buchau
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Valeč-Lubenz
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Božičany
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Božičany
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Božičany
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Božičany
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Hazlov
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Hazlov-trucovna
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Jindřichovice
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Jindřichovice
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Jindřichovice
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Jindřichovice
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Háje
Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku | Háje
 

« další texty z kategorie Historie Karlovarska

« zpět na seznam textů

Přidat komentář

 

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz