Úvod > Architektonické památky > Nahořečice - Petrův mlýn

Nahořečice - Petrův mlýn

Vodní mlýn čp. 19, nazývaný Petrův mlýn (Petermühle), byl vybudován patrně v 17. nebo v 1. polovině 18. století na levém břehu říčky Blšanka asi 250 m jihovýchodně od vsi Nahořečice (Nahorzeditz). Po roce 1945 však již nebyl mlýn patrně obydlen a mlýnský provoz ukončen. Opuštěné objekty přestaly být udržovány a postupně chátraly. Již roku 1956 zbývá pouze obvodové zdivo objektů.

Objekt: vodní mlýn

Typologie: technické památky

Kategorie: architektonické památky

Obec: Nahořečice (Nahorzeditz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na levém břehu říčky Blšanka asi 250 m jihovýchodně od vsi

GPS: 50°8'40.289"N, 13°16'40.384"E

Období vzniku: 17. nebo v 1. polovina 18. století

Architekt: neznámý

Období devastace: po roce 1945

Stav: zříceniny

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Vodní mlýn čp. 19, nazývaný Petrův mlýn (Petermühle), byl vybudován patrně někdy v průběhu 17. nebo v první polovině 18. století podle návrhu neznámého architekta na levém břehu říčky Blšanka (Gold Bach) asi 250 metrů jihovýchodně od vsi Nahořečice (Nahorzeditz). Mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768. Podle matriky zemřel dne 16. října 1798 zdejší mlynářský mistr Johann Ferdinand Diessl. Na mapě stabilního katastru vsi z roku 1841 je Petrův mlýn čp. 19 zachycen s jedním vodním kolem. Vlastníkem mlýna byl tehdy mlynář Franz Lang. Poslední předválečnou držitelkou mlýna byla Marie Lang.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však již nebyl Petrův mlýn patrně obydlen a mlýnský provoz ukončen. Opuštěné objekty přestaly být udržovány a postupně chátraly. Ještě na snímku vojenského leteckého mapování z července 1952 byly budovy mlýnského areálu zastřešené, v září 1956 však zbývalo pouze obvodové zdivo objektů. Celý prostor opuštěného Petrova mlýna s rozvalinami budov a bývalým mlýnským náhonem následně zarostly náletovými dřevinami.

Popis objektu

Areál vodního mlýna tvořila hlavní patrová mlýnská budova z lomového kamene na obdélném půdorysu s přístavkem při západní stěně. Zděná lednice z jedním vodním kolem na svrchní vodu byla situována při východní stěně hlavní budovy. Voda byla přiváděna od severozápadu asi 200 metrů dlouhým mlýnským náhonem, napájeným vodami říčky Blšanka pod bývalým Malým mlýnem.

Na východní straně areálu stávala velká zděná stodola z lomového kamene na obdélném půdorysu, krytá sedlovou střechou. Severovýchodní strana objektu byla částečně zapuštěna do svahu a podsklepena suterénními prostorami, zaklenutými valenými klenbami.