přeskočit k navigaci »

Katalogizace staveb s úplnou nebo částečnou roubenou konstrukcí na Mariánskolázeňsku

autor: Hanzl, Lukáš Mgr. | zařazeno v kategorii: Historie Karlovarska | komentáře: 0

 
 
 |

Mgr. Lukáš Hanzl



1. Úvod



      Tématem projektu katalogizace roubených staveb, který proběhl v Městském muzeu Mariánské Lázně, je současný stav jejich dochování a role dřevěného domu ve společnosti na Mariánskolázeňsku v kontextu jeho historických proměn. Následně byl projekt ještě doplněn o katalogizaci zaniklých roubených staveb pro případné využití v archeologii a památkové péči.

      Náplní projektu byla lokalizace staveb v krajině a sledování účelu a základní skladby domu (viz typologie), technologie stavby, vývoje interiéru obydlí. Projekt zahrnuje základní dokumentaci hmotných, písemných a ikonografických pramenů ke studiu regionálních forem roubeného domu v Tepelské vrchovině, dále studium jeho vývoje a typologie staveb.

      Od jara 2009 v Městském muzeu Mariánské Lázně probíhal sběr dat a katalogizace roubených domů. Na podzim roku 2010 byl tento terénní průzkum ukončen a započala fáze zpracování získaných dat.

      Jediným zdrojem informací pro studium zaniklých roubených staveb jsou pro nás již pouze nečetné ikonografické prameny, starší vlastivědná literatura, vlastivědná literatura německých vysídlenců a ojediněle archeologie.

      O konstrukci a skladbě domu toho i přes veškerou snahu víme zatím jen málo. Nejméně známou částí domů jsou interiéry, nezřídka předělávané a modernizované v duchu potřeb stavebníků a pro výzkumníka někdy obtížně přístupné.

      Podobně je tomu i u hospodářských objektů, z nichž známe pouze stodolu. Tyto stavby se zachovaly jen na malém území, severozápadně od města Teplá, v oblasti vsí Babice, Popovice, Sítiny, Hoštěc a jsou ohroženy zánikem, protože stále slouží majitelům jako levný zdroj palivového dříví, aniž by byla pochopena jejich historická hodnota.

2. Historie roubeného domu v sledované oblasti



      Pro období středověku a raného novověku informace o venkovském domu ve sledované oblasti nejsou dohromady ještě žádné a teprve soustavnější badatelský zájem v budoucnosti může přinést mnoho překvapivých zjištění. Nesporně však můžeme v minulosti pokládat tento typ lidové architektury za dominantní ve zdejší krajině, byť vedle něj se prosazovaly i jiné konstrukce. To bylo dáno snadným přístupem ke dřevu, které bylo ještě v 19. století zdejším nejpoužívanějším konstrukčním materiálem a velkou místní tradicí tesařství.

      Nejstarší známý dům popsal A. Gnirs ve 30. letech v Milhostově u Mariánských Lázní. Jednalo se o objekt mlýna stojící v rámci statku č.p. 4 „Bei Huterer“. 1) Na trámu stavení bylo prý údajně vročení 1690. Beim Huterer byl jeden ze čtyř svobodných dvorů, které se v Milhostově nacházely již v 15. století. Bohužel byl zničen požárem v roce 1943. 2) Přesto jsou přízemní zděné části dvorce dochovány dodnes a dobře patrné v terénu.

      Dům s datací do roku 1770 stál v Berouně u Teplé ještě do druhé světové války. 3) I ten je dnes zničen.

      I z historie Mariánských Lázní je patrné, že všechny zdejší chalupy byly v samotných počátcích osady kolem Křížového pramene roubené a teprve roku 1807 byl dokončen první zděný dům. Dva nejstarší roubené domy, Hackerův a Fischerův, vznikly již roku 1787. Tento trend byl u kolonií zemědělských a lesních dělníků budovaných klášterem v Teplé během nového kolonizačního úsilí v 18. století patrně celkem běžný.

3. Katalog :



      V názvu objektu je vždy na prvním místě stávající obec, k níž objekt dnes náleží, poté katastrální území. V závorce je uváděna funkce objektu vymyká-li se něčím, běžnému užití.


1. Broumov

katastrální území: Broumov u Zadního Chodova 789569, mapový list: GUST2880,Z.S.XV-18-14, parcela: st. 87, č.p. 24

Stavba je z větší části zděná, roubená je pouze světnice s krbem (obr. č. 1). Patrně se jedná o následek mladších přestaveb. Ve světnici se nachází i osvětlovací nika.

Štít je hrázděný. Hrázdění je zvenku zakryto hliněnou omítkou. Objekt je částečně podsklepen. Datování zatím není jednoznačné. 4)

Obr. 1: Broumov

Obr. 1: Broumov




2. Drmoul - Panský vrch

katastrální území: Drmoul 632503, mapový list: DKM, parcela: st. 101, č.e. 8

Stavba je omítnutá a působí dojmem zděné budovy. Stav původního domu se nedá spolehlivě ověřit. 5) V okolí stálo panské sídla s dvorem, dnes zaniklé. V tomto prostoru se objevuje dřevěný dům už na druhém vojenském mapování. Je tedy možné, že pochází již z první poloviny 19. století.


3. Mariánské Lázně - Chotěnov

katastrální území: Chotěnov u Mariánských Lázní 901903, mapový list: GUST2880,Z.S.XIV-18-03, parcela: st. 87

Stavba je opatřena minimálně na jedné straně „kožichem“ a v čelní stěně dřevěným bedněním (foto č. 2). Štít je hrázděný. V síni se má údajně nalézat chlebová pec. 6) Objekt má i roubenou komoru. Veranda je vydlážděna betonovými dlaždicemi. Předběžná datace objektu je do první poloviny 19. století. V padesátých letech chtěl státní statek objekt zbořit na palivo, ale otec současného majitele tomu zabránil. 7)


[caption id="attachment_30981" align="aligncenter" width="500" caption="Obr. 2: Mariánské Lázně - Chotěnov"]Obr. 2: Mariánské Lázně - Chotěnov[/caption]




4. Michalovy Hory

katastrální území: Michalovy Hory 694011, mapový list: GUST2880,Z.S.XIII-18-13, parcela: 56 (sousedí s ní bezprostředně parcela č. 55; obě mají jednoho majitele)

Stavba je z větší části ze dřeva, roubená, pouze štít a podezdívka na zadní části budovy jsou zděné a omítnuté vápnem (foto č. 3). Na dřevěných částech je rovněž bílý vápenný nátěr. Dům je poměrně dobře udržovaný. Jediný větší zásah přestavuje vestavba garáže. V současné době ho užívá příbuzný majitelky. 8) Objekt není využíván k bydlení ba ani rekreaci. Ale slouží jako garáž, dílna a sklad nepotřebných věcí. Stáří domu lze klást do 19. století.


[caption id="attachment_30982" align="aligncenter" width="344" caption="Obr. 3: Michalovy Hory"]Obr. 3: Michalovy Hory[/caption]




5. Mnichov - Sítiny I. (stodola)

katastrální území: Sítiny 697516, mapový list: GUST2880,Z.S.XIV-16-16, parcela: 5/6, č.e. 33

Dnes má pultovou střechu, ale původně mohla nést i střechu sedlovou. Celá stavba je ve velmi zanedbaném stavu, částečně zřícená. Majitel o její opravě neuvažuje a neudržuje ji. 9) Stavba patrně zanikne. Datování není zatím jednoznačné. Zcela určitě ji lze klást nejméně do první poloviny 20. století.


6. Mnichov - Sítiny II. (stodola)

katastrální území: Sítiny 697516, mapový list: GUST2880, Z.S.XIV-16-16, parcela: 5/6

Nachází se při výjezdu z obce, vpravo od silnice. Současný majitel je obec Mnichov. 10) Celá stavba je ve velmi zanedbaném stavu (foto č. 4). Stavba patrně zanikne. Datování není zatím jednoznačné. Zcela určitě ji lze klást nejméně do první poloviny 20. století a snad i hlouběji do minulosti.


[caption id="attachment_30983" align="aligncenter" width="500" caption="Obr. 4: Mnichov - Sítiny"]Obr. 4: Mnichov - Sítiny[/caption]




7. Teplá (stodola)

katastrální území: Teplá 765961, mapový list: DKM, parcela: st. 119/2, číslo LV: 28

Objekt pochází patrně z druhé poloviny 19. století. Část objektu je zděná, jde o starší kamennou konstrukci zbořené zděné stodoly. K ní náležel zděný chlév. Ten je patrně nejmladší částí stavby. V současné době je stodola ve velmi špatném stavu. 11)


8. Teplá - Babice (stodola)

katastrální území: Babice u Poutnova 726630, mapový list: GUST2880, Z.S.XIII-17-02, parcela: 4/1, č.e. bez evidence

Stodola s průjezdem. V severovýchodní části vystupuje přístavek, který spočívá na dvou zděných sloupech. Její orientace je přibližně JZ – SV. Obvodový věnec drží konstrukci střechy, s eternitovou krytinou. V současné době objekt slouží jako skladiště dřeva a seník (foto č. 5). 12) Datovat je možno do druhé poloviny 19. století.


[caption id="attachment_30984" align="aligncenter" width="500" caption="Obr. 5: Teplá - Babice"]Obr. 5: Teplá - Babice[/caption]




9. Teplá - Číhaná (stodola)

katastrální území: Číhaná u Poutnova 726656, mapový list: GUST2880, Z.S.XIII-17-01, parcela: st. 14/1, č.p. 16

Stodola se nachází vedle domu č. p. 16. Patrně není na původním místě. Její původ a stáři jsou nejasné. Jedná se o malý objekt se sedlovou střechou a štíty v ose budovy.


10. Teplá - Hoštěc (stodola)

Stále ještě dochovaná část stodoly, nyní stojící samostatně, dříve navázaná na obytné stavení. Tato část však byla zničena v druhé polovině dvacátého století, když traktorista Státního statku Teplá odřízl nosný sloup, aby se mu lépe s traktorem zajíždělo do stodoly. Zřícení střešní konstrukce pak už bylo logickým následkem. 13)


11. Teplá - Pěkovice

katastrální území: Pěkovice (okres Cheb);675997, mapový list: GUST2880,Z.S.XIII-17-20, parcela: 3

Stavba je z větší části ze dřeva, roubená, pouze některé části budovy jsou zděné a bíle omítnuté. Dům je poměrně udržovaný a bez přílišných rušivých zásahů. Objekt byl adaptován na rekreační chalupu. Původně se však jednalo o hájenku. Datování objektu je možné na přelom 19. a 20. století.


12. Teplá - Popovice I. (stodola)

katastrální území: Popovice u Poutnova 726699, mapový list: 3GUST2880,Z.S.XIII-16-14, parcela: 3/1, bez evidence

Stodola je přistavena k velkému domu s hrázděným štítem. Je to jednoduchá stavba s pultovou střechou. V horní části je opatřena bedněním. Stavba stodoly pochází snad už z 2. poloviny 19. století.


13. Teplá - Popovice II. (stodola)

katastrální území: Popovice u Poutnova 726699, mapový list: GUST2880,Z.S.XIII-16-18, parcela: 3/1, náleží k č.p. 27,

Stodola se nachází v zadní části dvora malého statku. Je to jednoduchá stavba s pultovou střechou. Stavba stodoly pochází snad už z 2. poloviny 19. století.


14. Toužim - Kosmová

Roubená chalupa původně č. p. 3 v severozápadní části staré návsi, má roubenou světnici, ostatní části objektu jsou hrázděné nebo zděné. Hospodářské objekty se táhnou podél západní hranice dvora, za obytnou budovou, ale nic bližšího o nich není zatím známo.


15. Trstěnice

katastrální území: Trstěnice u Mariánských Lázní 768839, mapový list: GUST2880,Z.S.XIV-18-05, parcela: st. 87, č.p. 12

Stavba je situována jako obytné stavení v rámci hospodářského dvora. Je patrně mladší snad až z počátku 20. století. Polovina domu je zděná. Nyní je nově rekonstruovaná a v interiérech značně změněná. 14) Slouží jako kancelářská budova.


16. Tři Sekery - Krásné

katastrální území: Krásné u Tří Seker 770825, mapový list: DKM, parcela: 263

Stavba je z větší části ze dřeva, roubená. Vnější plášť budovy však tvoří eternitové desky, které původní stavbu zakrývají. Na střeše se nachází Dacherker - střešní přístavek, typický pro zdejší oblast. Místo terasy má však zcela moderní zádveří. Stáří budovy je těžké odhadnout. Je již symetrická a klasicistní a stěží je jí klást před polovinu 19. století do období selského baroka. Bez detailnější prohlídky objektu se nelze k stáří fundovaně vyjádřit. Dnes objekt slouží pro rekreaci a sezónní bydlení. V důsledku toho prošel mnoha úpravami.


17. Valy I.

katastrální území: Valy u Mariánských Lázní 776751, mapový list:GUST2880,Z.S.XV-17-12, parcela: 54/2

Stavba bývalé hájenky (foto č. 6) respektuje železniční trať a je s ní současná, nebo mladší. Na zadní stěně je doposud zachován nápis „Photograf“. Je dokladem druhotného užití materiálu z nějaké starší stavby. Datovat lze objekt předběžně do 4/4 19. století. Na okolním pozemku se nacházejí drobné, dřevěné, hospodářské stavbičky z fošen.


[caption id="attachment_30985" align="aligncenter" width="334" caption="Obr. 6: Valy - první roubenka"]Obr. 6: Valy - první roubenka[/caption]




18. Valy II.

katastrální území:Valy u Mariánských Lázní 776751, mapový list:GUST2880,Z.S.XIV-17-09, parcela 12, č.e. 33

Objekt pochází patrně z druhé poloviny 19. století (foto č. 7). Část objektu je zděná, jde o bývalé chlévy, dnes upravené patrně pro jiné využití. Pozemek má vlastní studnu. Původně stála na návsi, která je dnes moderní zástavbou úplně rozrušená.


[caption id="attachment_30986" align="aligncenter" width="334" caption="Obr. 7: Valy - druhá roubenka"]Obr. 7: Valy - druhá roubenka[/caption]




19. Velká Hleďsebe - Klimentov

katastrální území: Klimentov 778311, mapový list: MARIANSKE.LAZNE,7-8/33, parcela: st. 102

Stavba je z větší části roubená, část je nově vyzděná. Veranda byla využita pro zbudování přístavku se sociálním zařízením. Vstup je nyní na opačné straně než byl patrně původně. Za ní stojí ještě jedna dřevěná hospodářská stavba snad stodola nebo větší kůlna. Na jaře 2009 byly provedeny výkopové práce směrem do ulice, pro inženýrské sítě. Střecha je nově opravená s nepůvodními mansardovými okny. Patrně byl půdní prostor upravován pro bydlení (foto č. 8). Štít je hrázděný, také po rekonstrukci. Stáří roubenky lze stanovit dle vzniku osady Klimentov do let 1784 až 1786. Stavba je patrně jedním z tří nejstarších domů, které zde vznikly.15)


[caption id="attachment_30987" align="aligncenter" width="331" caption="Obr. 8: Velká Hleďsebe - Klimentov"]Obr. 8: Velká Hleďsebe - Klimentov[/caption]



4. Závěr



      Díky velkému úsilí se podařilo většinu ještě existujících cele či jen z části roubených staveb dohledat a alespoň polohopisně lokalizovat a fotograficky dokumentovat.

      Vhledem ke skutečnosti, že mnohé z nich byly obtížně přístupné, nebylo vždy možné studovat konstrukční řešení, interiéry či jejich skladbu. Ze stejného důvodu nelze ani nabídnout kvalitní měřičskou dokumentaci. Ta schází mimo jiné proto, že nebyly ani ideální podmínky pro práci v terénu, zapříčiněné zejména nedostatkem potřebných měřicích přístrojů. Přesto však s ohledem na probíhající zánik některých objektů se celkový záměr zdá velmi přínosným.

      Lze předpokládat, že katalogizované objekty včetně již zaniklých tvoří odhadem pouze necelých 10 procent a jsou tedy pouhým reziduem původního fondu dřevěných roubených staveb na Tepelsku a Mariánskolázeňsku, z 18. a 19. století dochovaných ještě kolem roku 1900. Největší zánik roubených staveb ve sledované oblasti proběhl od druhé poloviny 40. let do konce 70. let. 20 století.

      Na základě získaných fakt, lze současný stav tohoto druhu památek definovat jako alarmující. Většina roubených staveb je dnes přímo ohrožena zánikem. Jiné jsou sice vnějškově v pořádku, ale proběhnuvší či probíhající stavební úpravy ničí jejich interiéry a důležité konstrukční detaily. Hrozí tak, že ztratíme tento důležitý pramen poznání k „dějinám každodennosti“ našeho regionu, ještě před tím, než bude moci být podroben zevrubnějšímu zkoumání. O jak závažný problém se jedná, je patrno u zaniklých roubených staveb, k nimž je často obtížné sehnat i fotografie natož projektovou dokumentaci.




Poznámky:

1) GNIRS A., Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad., s. 197-198.
2) SCHUSSER A., Die große Brandkatastrophe in Müllestau, in: Kirchsprengel Habakladrau , Mit den Orten Abašín, Hehendorf , Millestau, Wischezahn, Wischkovitz in Tepler Hochland, Marienbaden schriften Nr. 15 s. 218.
3) GNIRS, A., c.d., s. 217-218
4) V objektu se pohyboval pán ze Štutgartu, který tvrdil, že objekt vlastní již několik let a rekonstruuje jej. Nahlédnutím do katastru jsme zjistili ovšem jiného vlastníka!
5) Informace se zakládá pouze na ústním sdělení ing. Jaromíra Bartoše, i při opakovaných návštěvách byl objekt trvale nepřístupný.
6) Informace se zakládá pouze na ústním sdělení bratra současného majitele pana Chymiče, který bydlí ve vedlejším domě. I při opakovaných návštěvách byl objekt trvale nepřístupný.
7) Informace se zakládá pouze na ústním sdělení bratra současného majitele pana Chymiče, který bydlí ve vedlejším domě.
8) Informace byla získána v místním hostinci a posléze ověřena nahlédnutím do katastru nemovitostí, lze ji tudíž pokládat za hodnověrnou
9) Informace pochází přímo od majitele, který byl přítomen.
10) viz http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
11) Majitelka byla přítomna, ale na pozemek mne nepustila po mém ubezpečení, že opravdu nejsem zaměstnancem NPÚ Loket a že ji žádné peníze z dotačních titulů na opravu její zchátralé nemovitosti nedám.
12) Přítomen byl majitel, který mne perlustroval, zda mu nechci krást dřevo. Prý si stodolu raději spálí sám.
13) Informace byla získána od současné majitelky usedlosti.
14) Vlastníkem je Family Frost, spol. s r. o., Zubatého 470/11, Praha, Smíchov, 150 00, č. p. 12 a ona zde výše zmíněné úpravy provedla.
15) SCHINDLER H., Gemeindegeschichte von Klemensdorf, in: Haimatbuch Marienbad Start und Land, Der Weltkurort mit den Gemeiden des Landkreises, díl druhý, Heimatverband der Marienbader Stadt und Land –Bad Homburg, str. 470




Literatura a prameny:

      GNIRS Anton, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad. Augsburg, 1932, s. 197-198.

      SCHUSSER Anton, Die große Brandkatastrophe in Müllestau, in: Kirchsprengel Habakladrau , Mit den Orten Abašín, Hehendorf , Millestau, Wischezahn, Wischkovitz in Tepler Hochland, Marienbaden schriften Nr. 15 Neuaflage 2007, s. 218.

      SCHINDLER Heinrich, Gemeindegeschichte von Klemensdorf, in: Haimatbuch Marienbad Start und Land, Der Weltkurort mit den Gemeiden des Landkreises, díl druhý, Heimatverband der Marienbader Stadt und Land – Bad Homburg, 1977, str. 470

 

« další texty z kategorie Historie Karlovarska

« zpět na seznam textů

Přidat komentář

 

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz