Památky a příroda Karlovarska: kulturně-historické a přírodní bohatství okresu Karlovy Vary

Dnes již zcela zaniklá obec Tocov, německy Totzau, ležela v údolní proláklině Petrovského potoka v nadmořské výšce 590 m v severní části Doupovských hor, 6,5 km severozápadně od bývalého Doupova ve Vojenském újezdu Hradiště. Katastr vsi měřil 10, 22 km². Tocov patřil k nejstarším vsím Doupovska. Jeho názevy byl slovanského původu a znamenal Točcův dvůr.

sakrální stavby: kostel Navštívení Panny Marie, kaple Nejsvětější Trojice, kaple sv. Floriána
rozhledny: Kudlichova rozhledna
pomníky a památníky: pomník Dr. Hanse Kudlicha, pomník obětem 1. světové války
přírodní zajímavosti: Korunní potok, Petrovský potok
části vsi: osady Petrov a Heřmanov a samoty Třídomí, Čertův Mlýn a Kottershof

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1234, kdy statek v Tocově patřil ženskému klášteru v Doksanech. Od roku 1261 je připomínaný zdejší kostel, u kterého je doložena roku 1384 také fara. Roku 1545 byl Tocov spolu s Petrovem uváděn u panství hradu Hauenštejn, patřící Šlikům. V roce 1546 je již však uveden v kupní smlouvě hraběte z Leisneku a jeho dcery Brigity. Tehdy se stal součástí panství Doupov, u kterého poté zůstal až do roku 1850. Roku 1563 byl Tocov uveden ve výčtu majetku panství Doupov: „…mit Dorfen Kottersdorff, Toczau…“ Podle berní ruly z roku 1654 byl Tocov docela bohatou vsí. Tehdy žilo v „Točově“ 15 sedláků, z nichž jeden šenkoval a druhý měl mlýn na jedno kolo, jeho dvůr byl však zničený válkou, stejně jako 1 další selská usedlost. Dále zde žilo 16 chalupníků, z nichž 5 bylo současně řemeslníky – řezník, kovář, 2 tkalci, havíř a 1 měl také mlýn. V závěrečném hodnocení berní rula uváděla: „Tato ves na stavení dobrá, rolí při ní žitný, luk s potřebu…dobytkem stojí, prkna a šindel dělají a na prodej vozí, spátkem zase obilí přivážejí a prodávají“. Roku 1705 byl Tocov v taxaci panství označen za nejbohatší vsí panství Doupov. Tocov býval údajně nejkrásněji položenou vsí Doupovska. Jeho zemědělské usedlosti se táhly dlouze po obou stranách silnice, vedoucí do Žďáru. Středem vsi protékal Patrovský potok, nazývaný původně Totzauer Bach, který pramení na východním okraji vsi. K Tocovu odedávna patřily samoty Třídomí, ležící 2 km jihovýchodně u silnice Žďár-Tocov, Čertův mlýn (Teufelsmühle) na Korunním potoce, 2,4 km severně, ve 30. letech 20. století již neobydlený a Kottershof, jihovýchodně od vsi. Ve středověku zde zřejmě stávala ves, uváděná roku 1546 u panství Doupov jako Chottersdorf, zaniklá počátkem 17. století. Později byl na jejím místě postaven dvůr Kottersdorf a několik roztroušených domků. Dvůr byl součástí Tocova a víska, mající v roce 1930 19 obyvatel, však patřila k Tunkovu. Děti odtamtud však chodily do školy v Tocově, přestože do Tunkova vedla úzká, ale strmá silnička. Hned za Tocovem ležela samota Olešnice (Olsnitz), patřící do té části katastru Jakubova, která byla připojena později do vojenského újezdu. Podle J. Hossnera byl asi 5 minut od vsi směrem k Petrovu u pily Albína Glasera, pramen kyselky, odtékající do potoka. Původně katolický kostel měl za reformace protestantské kněze. Poté se stal opět katolickým, zpočátku však pouze filiálním k Doupovu. Podle Sommera zde bylo roku 1847 93 domů, ve kterých žilo 560 obyvatel. Dále zde uvádí opět faru, školu pod patronací vrchnosti, panskou hospodu a 2 mlýny. V roce 1850 se Tocov stal samostatnou obcí a v letech 1868-188é k němu byly připojeny také osady Petrov a Heřmanov. Podle adresáře z roku 1914 měl Tocov faru, vlastní poštu, dvoutřídní školu, spořitelnu pro Tocov a okolí, 11 větších usedlostí, 2 trafiky, 5 hostinců, 2 mlýny s katrem a pracovalo zde 6 zedníků, 1 pokrývač, 3 tesaři a další řemeslníci, potřební pro zajištění života v obci. Ve vsi byly také 2 porodní báby. Podle adresáře z roku 1924 zde pracovala již jen 1 porodní bába a ve vsi bylo celkem 58 zemědělců. V roce 1921 zde žilo 577 obyvatel ve 107 domech a do roku 1930 klesl počet obyvatel na 561. V roce 1930 měřil katastr vsi 1022 ha. Roku 1936 zde žil pouze jeden Čech. Na konci 2. světové války zde došlo v květnu 1945 k trestní výpravě proti Němcům, ukrývajících nacisty. Z domu J. Bartla bylo na dva německé antifašisty, příslušníky bezpečnostní služby, stříleno. Jeden byl zabit, druhý raněn. Obyvatelé domu byli poté zatčeni a spolu s dalšími v červnu v Kadani zastřeleni. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva byl Tocov ještě částečně dosídlen osídlenci z vnitrozemí Čech a roku 1947 zde žilo 79 obyvatel. K dalšímu vysídlení Tocova v souvislosti se zřízením Vojenského újezdu Hradiště došlo hned v 1. etapě, tj. k 15. červnu 1953.

obec Tocov na historické pohlednici z doby před rokem 1945

část obce Tocov před rokem 1945

pohled na ves Tocov z doby před rokem 1945

historická pohlednice vsi Tocov z doby před rokem 1945

histrorická pohlednice vsi Tocov z doby před rokem 1945

část bývalé obce Tocov před rokem 1945

výhled na dolní část vsi Tocov před rokem 1945

část vsi Tocov na kolorované pohlednici z roku 1906

ulice v bývalé vsi Tocov před rokem 1945

návesní rybník s domem Klitzner a kostelem Navštívení Panny Marie v Tocově před rokem 1945

obytný dům holiče Kauera v Tocově před rokem 1945

plánek nového hřbitova, postaveného po 2. světové válce

katastrální mapa vsi Tocov z roku 1945

letecký pohled na ves Tocov z roku 1952

cesta do Tocova od Petrova - červen 2010

připomínka vsi Tocov - červen 2010

Použitá literatura:

Binterová, Z. 1998 : Zaniklé obce Doupovska, Chomutov, 24/25
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 74/76
Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 98/99