Úvod > Architektonické památky > Pšov - kaple
Pšov - kaple

Barokní obecní kaple byla vystavěna v 1. polovině 18. století v severozápadní části návsi uprostřed obce Pšov (Schaub). Po vybudování nové kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v letech 1914-1915 byla následně nevyužívaná původní obecní kaple v roce 1924 přestavěna na památník obětem 1. světové války, který byl však patrně v 80. letech 20. století zbořen.
Obec: Pšov (Schaub)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: v severozápadní části návsi uprostřed obce
GPS: 50°3'5.653"N, 13°10'13.824"E
Období vzniku: 1. polovina 18. století
Architekt: neznámý
Období devastace: 1924
Demolice: 80. léta 20. století
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Barokní obecní kaple byla vystavěna snad v první polovině 18. století podle návrhu neznámého architekta v severozápadní části návsi uprostřed obce Pšov (Schaub). Kaple je prvně zachycena již na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768. Farou spadala kaple ke kostelu sv. Petra a Pavla ve Žluticích, od roku 1786 poté ke kostelu Povýšení sv. Kříže v Kobylé. V roce 1854 byl na místě objektu čp. 35 v sousedství kaple vystavěn místním povozníkem Antonem Melcherem nový zájezdní hostinec „Zum Kaiser von Österreich“ (U císaře rakouského) čp. 37 se stájemi a kolnou na vozy.
Po požáru budovy fary v Kobylé dne 27. června 1904 se tehdejší farář Seidl přestěhoval do Pšova, kde přes rok bydlel. Arcibiskupský ordinariát mu následně dal povolení sloužit v malé obecní kapli v Pšově o víkendech mše. Podmínkou bylo, aby pro účastníky mše byla k dispozici samostatná prostora. Před obecní kapli tak byl vybudován provizorní prkenný přístavek.
V letech 1914-1915 nechala následně obec vystavět žlutickým stavitelem Röderem na místě zbořené sýpky čp. 36 novou větší kapli Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Po vybudování nové kaple byla následně nevyužívaná původní obecní kaple v roce 1924 přestavěna stavebním mistrem Leopoldem Kiesswetterem ze Žlutic na pseudoklasicistní památník obětem 1. světové války. Někdy v průběhu druhé poloviny 20. století, snad až v osmdesátých létech, byl památník zbořen a poslední pozůstatky kaple tak zanikly.
Popis objektu
Patrně barokní zděná kaple dnes již neznámé podoby a provedení.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Romana BERANOVÁ – Vladimír BRUŽEŇÁK – Tomáš KÁRNÍK – Josef MACKE – Jaroslav VYČICHLO, Stopy Velké války: pomníky 1. světové války a zajatecké tábory na území dnešního Karlovarského kraje, Sokolov 2018, s. 248.
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 658-659.
Emanuel POCHE, Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha 1980, s. 190-191.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 205.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 89.
Stanislav WIESER, Pomníky padlých ve válkách, zejména v té první světové válce, XVIII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2009, s. 96.
Komentáře: přidat další
zdeněk perlinger (01.01.2018 11:44)
dobrý den, kde je možné nahlédnout do knihy Heimatbuch des Kreises Luditz ? Mám od paní Trager pouze Denkmaler im Egerland a Heimatbuch pouze Tepelland zdraví z.perlinger