přeskočit k navigaci »

Nebourejme originální architekturu kvůli bezcenným replikám

07.01.2018

 zařazeno v kategorii: Aktuality | autor: Vyčichlo, Jaroslav | komentáře: 22

 
 
 | Karlovy Vary - Vřídelní kolonáda

AKTUALIZOVÁNO: V Karlových Varech přišla skupina aktivistů s návrhem na zastavení oprav současné Vřídelní kolonády a její nahrazení replikou litinové kolonády vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Z památkářského hlediska je navrhovaná demolice originální architektury a její nahrazení bezcennou replikou historického objektu nepřípustná a jde zcela proti smyslu současnému celosvětovému pojímání památkové péče.

K návrhu na nahrazení současného objektu Vřídelní kolonády replikou někdejší litinové kolonády lze mít zejména tyto výhrady:

1. Pohled památkové péče

Puristický směr, kdy se měla památka s ohledem na dobový estetický dogmatismus a priori přizpůsobit ideální představě, a ne představa reálné památce, byl zavrhnut již na konci 19. století. Nejvýznamnějším kritikem tohoto směru byl vynikající britský estetik, teoretik umění a sociální reformátor John Ruskin (1819-1900), který označil puristické restaurování za parodii, která ničí u památek to nejcennější; jejich starobylost, poesii a originalitu. Jako první definoval hodnotu stáří historických budov a proti puristickému směru postavil potřebu preventivní péče, která jediná umožňuje uchovat památku v originále, a ne ve zkreslené nápodobě.

Podle vídeňského generálního konzervátora památekprofesora Aloise Riegla (1858-1905) se musí vědec i památkář odpoutat od estetického dogmatismu své doby a měl by všem vývojovým fázím umění přikládat stejnou váhu. Rovněž Riegl ve svých pracích definoval specifickou hodnotu památky neboli „hodnotou stáří“ (Alterswert). V Čechách jeho žák a nástupce v úřadu generálního konzervátora Max Dvořák (1874-1921) vnímal ochranu a péči o umělecká díle v jejich autentické, nezkreslené podobě jako morální povinnost současnosti.

Současná památková péče proto nese vědomí nezastupitelnosti originální hmotné substance památky jako zdroje její autenticity a vypovídací hodnoty a jako nositele hodnoty stáří. Hlavní zásadou je tak nepřijatelnost dotváření a doplňování památky v historických formách (ať již ověřených průzkumem nebo spekulativně domýšlených).

2. Současný objekt a jeho hodnoty

Současná železobetonová Vřídelní kolonáda v Karlových varech byla postavena v letech 1967-1975 na základě vítězného návrhu dr. Ing. arch. Jaroslava Otruby, vzešlého z architektonické soutěže z roku 1960. Projektantem stavby byl Architektonický ateliér Beta pod vedením Ing. arch. Šrámka. Kupole ze skleněných hranolů nad vývěrem Vřídla od sochaře Jana Fišera představuje symbol tepajícího srdce lázeňského města. Objekt v sobě kombinuje technickou stavbu s reprezentativními prostory a architektonickými detaily odkazujícími na účel stavby a statusu lázeňského města. Moderní Vřídelní kolonáda, která je zhruba v polovině své životnosti, se dnes nachází v havarijním stavu a prochází celkovou rekonstrukcí.

Demolicí současné Vřídelní kolonády, kterou považujeme za přirozený vývojový článek zdejší zástavby, by město Kalovy Vary ztratilo na úkor bezcenné repliky jednu ze svých dominant, originální architektonickou stavbu s vysokou vypovídající hodnotou své doby. Obdobně bychom se mohli zachovat v případě hotelového komplexu Thermal, vystavěného ve stejné době v letech 1967-1976 podle projektu českých architektů manželů Věry a Vladimíra Machoninových. Výstavbě musela tehdy ustoupit celá bývalá Eger Strasse (Chebské ulice) se školou, Mattoniho vilou, hotely a honosnými domy. I Thermal dnes nutně potřebuje opravy a volání po návratu k původní podobě zdejší zástavby by mohlo nastat i v tomto případě…

3. Nesouhlas odborné veřejnosti

Iniciátoři výstavby repliky litinové kolonády zcela ignorují argumenty a výhrady z řad odborné veřejnosti, památkářů, historiků, architektů, hydrogeologů ad. a usilují o prosazení výběru svého vlastního návrhu hlasováním laické veřejnosti v rámci všeobecného referenda. Proti záměru demolice současné kolonády vystoupil formou otevřeného dopisu Spolek inženýrů a architektů (SIA), který soustřeďuje stavební odborníky všech specializací (celý text otevřeného dopisu) i autoři stavebně-historického průzkumu kolonády, mezi něž patří i historik architektury Zdeněk Lukeš. https://www.karlovyvary.cz/cs/karlovy-vary-ceka-historicky-prvni-referendum

4. Neexistující projekt

Návrh vybudování repliky kolonády není podložen provedeným průzkumem, či architektonickým projektem, pouze byla v grafickém programu dosazena do současného snímku lázeňského centra fotografie staré litinové kolonády. Zcela neřešeno zůstává urbanistické začlenění stavby do současné podoby zástavby lázeňského centra města, či technické zázemí objektu. Bez architektonické soutěže byl například vybrán rovněž kontroverzní návrh nedávno otevřeného vstupního objektu Horního nádraží v Karlových Varech od architekta Petra Franty.

5. Nestabilní hydrogeologické podloží

Významným problémem samotné realizace je nestabilní hydrogeologické podloží. Podle karlovarského hydrogeologa RNDr. Tomáše Vylity, Ph.D (https://vary.idnes.cz/rozhovor-geolog-tomas-vylita-lazenstvi-fdz-/vary-zpravy.aspx?c=A161121_2287245_vary-zpravy_ba) leží Vřídlo ve středu vývěrové zóny karlovarské zřídelní struktury, tedy na nejexponovanějším a velmi choulostivém místě z hlediska hydrogeologického i tektonického. Pokud by se porušilo vřídlovcové položí, tvořící jakousi pečeť, tlakové poměry termy a plynného CO2 by se destabilizovaly, hrozily by významné divoké vývěry termy či výbuchy, a, prameny by se začaly volně rozptylovat do řečiště. Na ohrožení vývěrů upozornil rovněž ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Ing. Milan Trnka. Ochrana přírodních zdrojů, které živí již mnoho set let celé naše město, by měla být na prvním místě.

6. Nejasné financování nákladné realizace

Dalším problémem zůstává samotné financování celé akce. Iniciátoři mluví o odhadu výše nákladů v rozmezí 250-350 milionů korun na základě objemových cen podle obdobných akcí. Podle posudku inženýrů Václava Kouby a Štěpána Moslera se celkový účet za asanaci, demolici, výstavbu repliky, lávku, úpravu koryta řeky a nezbytné úpravy veřejného prostranství vyšplhají na jednu miliardu a 171 milionů korun. Město takové prostředky však ve svém rozpočtu těžko nalezne a muselo by se značně zadlužit a v následujících letech omezit všechny ostatní výdaje. Náklady zvyšuje absence původních forem a postupů výroby litinových prvků. Podle sdělení firmy Ernst Leopold s.r.o. z Blanska, nástupce původního výrobce litinových prvků kolonády, z 22. listopadu 2017 žádnou dokumentaci k objektu Vřídelní kolonády nemá a o výrobu z kapacitních a technických důvodů nemá zájem. Rovněž v Čechách momentálně není ani jiný výrobce, který by byl schopen či ochoten celkovou repliku kolonády zvládnout. Iniciátoři spoléhají na dotační tituly, Norské fondy, program Česko-Saské spolupráce, dokonce peníze z válečných reparací ad. - většina z nich však již byla uzavřena, nebo se na projekty podobného typu a rozsahu nevztahuje. (https://vary.idnes.cz/otazky-odpovedi-referendum-vridelni-kolonada-karlovy-vary-p4z-/vary-zpravy.aspx?c=A171218_371282_vary-zpravy_slv)

Podnikatelka Olga Bischofová z iniciativy za výstavbu litinové kolonády založila transparentní účet, na kterém jsou shromažďovány prostředky dárců. K pořádání veřejné sbírky však nebylo vydáno osvědčení finančního odboru Karlovarského kraje a vybírání prostředků tedy není v souladu se zákonem. https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2801338983

7. Ohrožení zápisu lázní na seznam UNESCO

V podstatě soukromý návrh iniciátorů a zároveň případných realizátorů výstavby repliky litinové kolonády navíc přináší pouze jednostranný pohled na řešení situace bez možnosti výběru dalších řešení. Pouze otevřená architektonická soutěž na světové úrovni za účasti významných architektů může do budoucna přinést městu zvýšení věhlasu a důstojné řešení nové architektonické podoby Vřídelní kolonády na nejexponovanějším místě centra lázeňského města. Karlovy Vary navíc v současnosti usilují u zápis na prestižní seznam světového dědictví UNESCO. Demolice Vřídelní kolonády v samotném centru města a následné zablokování a znepřístupnění místa veřejnosti po dobu následujících dlouhých let během přípravných a stavebních prací patrně tyto snahy zastaví. A patrně ani vznik nehodnotné „atrapy“ kolonády kladné body nepřinese.

Závěr

Architektonickou podobu současné kolonády vnímáme jako unikátní originální kolonádní stavbu, která je významným dokladem doby vzniku s velkou vypovídající hodnotou o tehdejším životě a společnosti. Z těchto důvodů proto jednoznačně podporujeme pokračování a dokončení současně probíhajících stavebních prací, které mají za úkol odstranit havarijní stav Vřídelní kolonády. S ohledem na životnost objektu zároveň apelujeme na zahájení příprav a vypsání otevřené architektonické soutěže na návrh nové objektu Vřídelní kolonády a jejího okolí. Do této soutěže můžou iniciátoři přihlásit rovněž dopracovaný návrh stavby repliky litinové kolonády a porovnat jeho kvality v konkurenci dalších návrhů, na základě výsledků může být následně proveden konečný výběr nejhezčího návrhu formou všeobecného referenda.

 

AKTUALIZACE: Informace o dotačních titulech prezentovaných jako možný zdroj financování výstavby repliky litinové kolonády

Mgr. Jelena Kriegelsteinová

Zkusila jsem se podívat na záměr nahrazení stávajícího objektu Vřídelní kolonády replikou litinové kolonády z jiného než estetického pohledu – a to z FINANČNÍHO. Zastánci litinové kolonády prezentovali 10 možností, které podle nich poskytnou dostatečné zdroje pro realizaci jejich návrhu. Kdyby však z uvedených zdrojů nastudovali trochu více než jen jejich názvy, zjistili by, že otázku, „kde na to vzít“ vůbec nezodpověděli. Což kromě absence jakékoli odborné diskuze a také existence alespoň nějakých studií, řešících nejen kolonádu, ale i okolní prostor, svědčí přinejmenším o uspěchanosti a nedomyšlenosti celého návrhu (jakkoli nezpochybňuji nutnost otázku kolonády konečně řešit a vyřešit). Ale blíže tedy k tomu, nakolik je reálné získat finance pro realizaci záměru litinové kolonády ze zdrojů, prezentovaných zastánci tohoto řešení:

1. PROGRAM SPOLUPRÁCE SVOBODNÝ STÁT SASKO – ČESKÁ REPUBLIKA 2014 – 2020

V prioritní ose 2, z niž byly financovány projekty typu obnova kulturního dědictví, již jsou peníze vyčerpány. Další obdobný program – pokud vůbec bude – bude zahájen nejdřív v roce 2021 či 2022. Navíc v tomto typu programu se většinou nefinancují projekty v řádu 100 a více milionů Kč.

2. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ

 Tzv. IPRÚ je v oblasti památek financován z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a musí respektovat jeho podmínky – tj. financovat je možno pouze památky UNESCO, památky z tzv. Indikativního seznamu UNESCO (tj. kandidáty na zápis UNESCO) a Národní kulturní památky. Pokud jde o městskou památkovou rezervaci Karlovy Vary, jež je nyní na Indikativním seznamu UNESCO, je v jejím obvodu možno z IPRÚ financovat pouze Kulturní památky a Národní kulturní památky. Vřídelní kolonáda (na rozdíl např. od Tržní či Sadové kolonády) tento statut nemá.

3. PROGRAM REGENERACE PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ A MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN

Z tohoto programu Ministerstva kultury je možno financovat pouze památkově chráněné objekty (což Vřídelní kolonáda není). Navíc roční alokace pro Karlovy Vary je v řádu jednotek mil. Kč (celá alokace tohoto programu pro celou ČR pro rok 2017 činila 184 mil. Kč).

4. OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (OPŽP)

Je sice pravda, že ve specifických cílech 1.3 a 1.4 tohoto programu je možno žádat o podporu na protipovodňová opatření. Je však nutné si rovněž přečíst, o jaké typy opatření se jedná. Demolice mostu a části kolonády mezi ně skoro určitě nepatří (navíc s financováním demolic se v programech EU obecně moc nepočítá, a pokud ano, tak pouze jako s relativně marginálním výdajem v rámci projektu nějaké výstavby hrazené z daného programu – a z OPŽP určitě kolonádu stavět nepůjde). Pro úplnost dodávám, že ze specifického cíle 1.3 OPŽP se hradí povodňová opatření „blízká přírodě“ (např. meandry apod.), ze specifického cíle 1.4 si lze pořídit povodňovou mapu či signální a varovný systém.

5. INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014 – 2020 (IROP)

V tomto programu se v rámci tématu „Omezování přírodních rizik, povodní“ rovněž nefinancují žádné demolice, nýbrž vybavení složek Integrovaného záchranného systému na krizové situace související s klimatickými změnami. Téma „Ochrana životního prostředí a využívání přírodního bohatství“ neslouží k financování „nových vrtů a technologií“, jak uvádějí navrhovatelé litinové kolonády, nýbrž například k financování zateplování domů.

6. INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014 – 2020

Ani v rámci tématu „inovativní formy cestovního ruchu a podpora oblastí kulturního odvětví“ se v IROP nenajde nic, z čeho by mohla být litinová kolonáda financována. A to z důvodu, který byl již popsán pod bodem 2 – Vřídelní kolonáda nemá statut kulturní památky ani národní kulturní památky. Navíc v IROP je disponibilní alokace na „památky“ již vpodstatě vyčerpána. Samozřejmě v rámci objektivity je třeba dodat, že po roce 2021 se může objevit obdobný program, avšak rozhodně to nelze považovat za nějakou jistotu. Jednak nikdo neví, jak to s programy z EU fondů do budoucna bude a už vůbec nikdo nyní neví, co by z nich bylo možné financovat. V nynějším programovém období 2014 – 2020 projevovaly orgány Evropské komise velkou nechuť k financování čehokoli, co zavánělo cestovním ruchem a lázeňstvím.

7. NORSKÉ FONDY

Tzv. Norské fondy 2014 – 2020 (na rozdíl od těch minulých) neobsahují žádný program k financování kulturního dědictví. To snad půjde financovat z tzv. EHP fondů, avšak samotný program ještě není připraven, takže není jasné, na co konkrétně bude zaměřen. Jasná je pouze jeho alokace – cca 700 mil. Kč (pro celou ČR).

8. RESTART

Jde sice o „vládní program pro rozvoj postižených krajů (Karlovarský a Ústecký kraj)“, jak uvádějí zastánci litinové kolonády, ale opatření na financování litinové kolonády v něm prostě není. Koneckonců správný název je „Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje“ a již ten naznačuje hlavní pole působnosti tohoto programu (podpora podniků, inovací, výzkumu atd.).

9. SPOLUPRÁCE SE SUDETSKÝMI NĚMCI

Toto je samozřejmě možnost, kterou nelze odmítnout. Avšak i ona vyžaduje řádný čas a mravenčí práci. Zatím jde spíše o virtuální realitu či dokonce zbožné přání. Osobně bych považovala za neseriózní vybírat peníze na záměr, který neprošel žádnou odbornou diskuzí (za účasti nejen památkářů a kunsthistoriků, ale i architektů, urbanistů, hydrogeologů, třeba i lázeňských lékařů apod.).

10. PENÍZE Z NĚMECKA V RÁMCI REPARACÍ

Otázku válečných reparací zvedlo nedávno Polsko a myslím, že moc neuspělo. Nadto by bylo nutné zřejmě vypovědět Česko-německou deklaraci z roku 1997, v níž se obě země mj. zavázaly, že „nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti“. Kromě reparací to lze vztáhnout například i na majetek sudetských Němců na našem území. Opravdu si někdo soudný myslí, že by se v Praze našli dobrodruzi, kteří by otvírali Pandořinu skříňku kvůli kolonádě v Karlových Varech?

PODTRŽENO, SEČTENO – Zdroje nejsou. Alespoň ne ty, o které opírají své představy zastánci litinové kolonády. Sehnat peníze na jakékoli řešení Vřídelní kolonády bude velmi obtížné a tvářit se, že při rozhodování jde o nepodstatný problém, je neodpovědné. Mnohem odpovědnější by bylo iniciovat vznik expertní platformy odborníků z různých oborů, která by posoudila různé možnosti řešení z různých pohledů a její výstupy by mohly být vhodným podkladem i pro veřejnou diskuzi. Výstupem odborné i veřejné diskuze by mohl být návrh řešení – ať již půjde například o architektonickou soutěž nebo jiný způsob výběru architektonického návrhu pro řešení celého prostoru Vřídelní kolonády a jejího okolí. Na takovéto úrovni (například na základě zpracovaných studií) by jistě bylo možno seriózně posoudit i návrh repliky litinové kolonády. Fotografie nábřeží Teplé s vloženou fotografií původní F+H kolonády podkladem k serióznímu posouzení tak drahého, a tak závažného zásahu do lázeňského centra opravdu není. Daleko více se podobá – předvolebnímu letáku.

 

Historie Vřídelní kolonády

Nad vývěrem Vřídla v centru Karlových Varů stávaly původně pouze lehké přístřešky a pavilónky, které mohly být po překvapivých průvalech termy snadno obnovitelné. V roce 1774 byl postaven velký barokní Vřídelní sál, který byl odrazem uplatňování léčebných zásad dr. Davida Bechera, jež zdůrazňovaly pití vody přímo u pramene. Nad vývěrem Vřídla byl poté roku 1797 vybudován kruhový chrámek s kupolí. Po nejmohutnějším výbuchu Vřídla dne 2. září 1809, kdy bylo zničeno několik domů v okolí, bylo nutné upravit a nově řešit celý zdejší prostor. Nad vývěry byl vybudován v roce 1817 drobný přístřešek charakteru kolonády podle projektu stavitele Georga Fischera. Kolonáda malých rozměrů však nemohla příliš plnit funkci promenádního prostoru pro větší počet lázeňských hostů.

 

V letech 1825-1826 byly proto nad pramenem Hygieia postaveny podle plánů Josefa Esche nové Parní lázně a v zimě roku 1826 byla rovněž podle projektu Josefa Esche přistavěna na nábřeží empírová Vřídelní kolonáda. V letech 1830-1831 byly na místě Vřídelního sálu při ulici Kreuzgasse postaveny nové Vřídelní lázně. Po zboření domu u Červeného anděla byla kolonáda v letech 1853-1859 opět podle projektu Ing. Josefa Esche prodloužena podél řeky. V polovině 70. let 19. století již původní empírová Vřídelní kolonáda nepostačovala přílivu lázeňských hostů. Dne 1. října 1878 byla zahájena demolice původní kolonády a přilehlých parních lázní.

 

V letech 1878-1879 byla poté na jejím místě postavena nová litinová Vřídelní kolonáda podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, který byl vybrán z užšího výběru 12 návrhů ve vypsané architektonické soutěži. Prefabrikované litinové dílce byly zhotoveny v salmovských železárnách. Postupem času však litinová Vřídelní kolonáda značně zchátrala a počátkem roku 1939 byla pro statické narušení v důsledku koroze železných spojníků, které držely střešní ocelovou konstrukci s litinovou kostrou kupole nad gejzírem Vřídla, zcela rozebrána. Všechny díly byly následně naloženy a odvezeny pro bohatost kovového materiálu na sběr kovů pro válečné účely. Na místě litinové kolonády byla poté v roce 1940 postavena provizorní dřevěná prosklená konstrukce navržená vrchním stavebním radou Haraldem Schnabelem.

 

Současná železobetonová Vřídelní kolonáda v Karlových varech byla postavena v letech 1967-1975 na základě vítězného návrhu dr. Ing. arch. Jaroslava Otruby, vzešlého z architektonické soutěže z roku 1960. Projektantem stavby byl Architektonický ateliér Beta pod vedením Ing. arch. Šrámka. Kupole ze skleněných hranolů nad vývěrem Vřídla od sochaře Jana Fišera představuje symbol tepajícího srdce lázeňského města. Objekt v sobě kombinuje technickou stavbu s reprezentativními prostory a architektonickými detaily odkazujícími na účel stavby a statusu lázeňského města.

 

 

 

« další aktuality z kategorie Aktuality

« zpět na seznam aktualit

Komentáře: přidat další

Michael Matoušek (07.01.2018 22:34)

Dobrý den, uvedené výhrady jsou věcné a logické, ale co nadělat s tím, že kolonáda je prostě hnusná?! Myslel jsem si to i s rodiči v sedmdesátých letech, když byla nová a myslím si to pořád. Ten samý názor mám i na Thermal. V cizině (Belgie, Nizozemí, Německo) se repliky stavěly a staví. Je sice fakt, že asi většinou repliky již neexistujících staveb, ale oni tam neměli komunismus! Využil bych každé příležitosti se hnusu zbavit. Co se pěněz týká, proč by se nenašly na něco, co je vlastně základem Karlových Varů, když se sehnalo dost na předraženou KV-arénu? S pozdravem Michael Matoušek.

 

Jarda Vyčichlo (07.01.2018 22:50)

Vážený pane Matoušku, v cizině se jedná ve většině o rekonstrukce, zde by musela ustoupit novější architektura. V článku se výstavbě nové kolonády nebráním, jen zastávám pozici, že by měl být prostor pro debatu a výběr, nenechat se svázat jediným návrhem - tedy hledání řešení prostřednictvím veřejné architektonické soutěže. S přáním klidné noci, Jarda Vyčichlo

 

Alexandr Maier (08.01.2018 00:42)

Jsem iniciátorem petice požadující repliku a rád bych doplnil pár faktů. Současná Vřídelní kolonáda je v havarijním stavu a samo město rozhodlo, že jí nahradí za 15 let novostavbou. Zboření tohoto "originálu" tedy není z hlavy iniciátorů, ale přímo od města. My jsme jen čekali a čekali, až město vyhlásí arch.soutěž. Po 2 letech čekání na ní neudělali nic - viz oficiální dopis z magistrátu z 11/2017. Magistrát do medií pouští nepravdivé informace - prý neexistuje výrobce a původní slévárna nemá o výrobu zájem. Nám se výrobce ozval a tvrdí opak. Ozval se i druhý možný výrobce a potvrdil zájem i schopnost kolonádu vyrobit dokonce i podle fotografii. Cenu odhadl na 180 mil ( kovové části ). Magistrát v první studii uvedl cenu novostavby i repliky shodnou cca.250 mil. Najednou to po roce zvýšil 5x. A hlavně všechny posudky i projekty dělá jen Pan Kouba - vše bez výběrového řízení. Tak získal projekt na rekonstrukci kolonády, tak i posudek, který jeho rekonstrukci doporučuje a repliku shazuje a také on záhadně navýšil rozpočet repliky 5x. To má k objektivitě opravdu daleko. A tzv.dopis odporníků je iniciován vedením betonářské firmy Liapor - ta opět bez výběrového řízení získala zakázku na provizorní přesun Vřídla. Asi si dokážeme představit, jak by to vypadalo s rekonstrukcí, kde je betonu mnohem více. Na litinové kolonádě však moc betonu není. A proto asi pramení ten veškerý odpor. Referendum není proti soutěži - tu prostě město nevyhlásilo. Referendum je proti nesmyslné rekonstrukci za 120-200 mil, aby jsme si za 15 let kolonádu zbourali a za 250 mil postavili novou. A protože jen první petice za repliku měla za krátký čas 3000 podpisů, kvůli této podpoře prosazujeme repliku. Respektujeme, že se replika nemusí líbit, ale odmítáme hanebné nařčení, že replika může poškodit prameny, lázeňství apod. Takový projekt by nikdy nedostal stavební povolení. Ostatně sama rekonstrukce znamená vlastně repliku 1/3 Gagarinovy kolonády, protože Vřídelní hala a část promenádní se musí zbourat až na základy

 

Jarda Vyčichlo (08.01.2018 01:05)

Vážený pane Maiere, nekritizuji budoucí nahrazení již dosluhující kolonády novou stavbou, ta bude jistě nevyhnutelná, avšak vystupuji proti svázání se pouze jedinou možností, tedy nahrazení autentické architektury bezcennou atrapou. Pouze otevřená architektonická soutěž na světové úrovni za účasti významných architektů může do budoucna přinést městu zvýšení věhlasu a důstojné řešení nové architektonické podoby Vřídelní kolonády na nejexponovanějším místě centra lázeňského města. To, že nebyla dosud architektonická soutěž vyhlášena není argumentem, může se tak stát v průběhu rekonstrukce, která prodlouží životnost kolonády o další roky. Rozumím Vaší snaze prosadit svůj návrh a následně ho realizovat, ovšem názor odborném veřejnosti je s Vaším záměrem v rozporu. Dohledal jsem, podle čeho stavíte svůj rozpočet, ale argumentovat částkou stanovenou na základě objemových cen oproti odbornému posudku je směšné. Navíc započítáváte samotný objekt, bez znalosti nákladů na obnovu výrobních postupů, forem apod. jen s porovnání s podobnými stavbami, jejichž technické řešení musí být zcela jiné. Ve Vašem rozpočtu zapomínáte na asanaci, demolici, rekonstrukci technického zázemí, výstavbu lávku, úpravu koryta řeky a nezbytné úpravy veřejného prostranství atd. atd. Píšete, že takový projekt by v případě ohrožení nedostal stavební povolení, vy však ale ani žádný projekt nemáte, pouze vložený snímek ve photoshopu do současné fotografie. Zastavením oprav by došlo k ohrožení vývěru termy a zablokování centra na X let. To, že budete obviňovat při prosazování vlastního "melouchu" půlku Varů z neobjektivnosti a seberete karlovarským občanům možnost výběru, diskuze a porovnání možné podoby, asi Vašim argumentům moc váhy nepřidá.

 

Alexandr Maier (08.01.2018 02:45)

Vážený Pane Vyčichlo, pár doplňujících argumentů. Ta tzv.rekonstrukce není žádná levná záležitost a kosmetická úprava. Jen nutné statické zajištění je 120 mil. viz prohlášení statika kolonády Pana Hampla. S úpravami, které navrhuje Pan Kouba ve svém odborném posudku, jsme na cenně 200-250 mil. To je cena nové kolonády (novostavba i replika mají cenu stejnou). Tyto výpočty udělali jak odborníci stojící za replikou ( nezapomínejte, že za vyhlášením referenda stojí i stavební odborníci ), tak to jsou údaje ze studie města hodnotící budoucnost kolonády. Tato studie je z.2016 a město podle ní stále funguje. Takže se město buď řídí dokumentem, který má neskutečné chyby a jeho závěry jsou tak špatné a požadavek rekonstrukce není odůvodněný, nebo je chyba v novém dokumentu z r.2017, kde se cena repliky uvádí 1,2mld. Jen 600 mil uvádí za litinovou část. Také se tam uvádí, že neexistuje výrobce. A ten údajně neexistující výrobce se ozval a detailně vysvětlil, jak výroba jde a jeho odhad je cca.180 mil. Také se uvádí, že původní výrobce slévárna Ernst Leopold nemá o zakázku zájem. Na to se však management firmy ozval a prohlásil, že když bude osloven, tak litinové části vyrobí. Takže to už máme dva výrobci v ČR, kteří údajně neexistují. Promiňte, ale to je už moc chyb, nemyslíte? Naprosto respektuji, pokud někdo repliku nechce. Respektuji i názory některých (nejsou to totiž všichni odborníci), kteří touží po moderní architektuře. Také jsme nikdy neodsoudili arch.soutěž. Už mohla dávno být. Jen jí město prostě nepřipravuje. Neudělalo na ní ani čárku a to za 2 roky. Soutěž na Národní knihovnu měla za tu dobu už vybraného vítěze. Referendum není proti soutěži, referendum je proti "karlovarské losovačce 2", kde se vyhodí 200-250 mil na generální rekonstrukci domu, který za 15 let zbouráme a za stejnou cenu si postavíme nový. Uvádím ceny z oficiálního dokumentu města "Návrh postupu řešení širšího okolí Vřídelní kolonády", nikoliv z našich výpočtů. Ty se jen s tímto odhadem města shodovaly. Naše odhady jsou na veškeré práce 250-350 mil. Rozhodně ne 1,2 miliardy jako předražená hokejová hala KV Aréna se všemi svými technologiemi a 10x větší velikostí. Pokud Vám stále připadá v pořádku vyhodit 200-250 mil za opravu, jen aby se stihla připravit arch.soutěž, která se za roky ani připravovat nezačala ( jinak by se totiž replika do soutěže přihlásila a věříme, že by vyhrála ), aby jsme pak za 250 ( nebo i 350 mil ) postavili kolonádu novou a klidně i vysoutěženou repliku, prosím, referendum je nástroj demokratický a můžete dát NE. Nezlobte se ale na nás, že nám vyhozená čtvrt miliarda kvůli oddalování arch.soutěže bude připadat prostě moc drahý luxus pro K.Vary. Tímto Vás nechci přesvědčovat, jen vysvětlovat postoj iniciátorů. Už proto je otázka v referendu ze 2 vět včetně požadavku ukončení rekonstrukce (dle nás "karlovarské losovačky 2". Není to pouhý požadavek repliky. Zkuste toto vzít na vědomí při svém zamýšlení se nad referendem. Kdyby totiž byla situace jednoduchá, za pár mil.kolonádu opravíme, ať se připraví řádná soutěž, tak by bylo vše v pořádku a referendum by nevzniklo. Jenže ono to tak ve skutečnosti není a jde o obrovské peníze. Nikoliv jen o to, že litinová kolonáda je hezká. Ale stále je možné říci v referendu NE. Jen mě strašně mrzí, že se všichni moudří odborníci vyrojili s podporou architektonické soutěže až měsíc před referendem. Kde jste byli, co jste dělali ty roky před tím, když město žádnou soutěž ani nezačalo připravovat? Katastrofální stav kolonády je znám roky - to se nestalo náhle před 2 lety! Proč jste něco neudělali?

 

Jarda Vyčichlo (08.01.2018 07:56)

Vážený pane Maiere, pořád dokola uvádíte cenu nové kolonády 250 mil koru. Tento výpočet však dokládáte na základě objemových cen podle metrů krychlových: "promenádní hala 17 x 50 = 850 m2 9,5 m 8 075 m3 Hala Vřídla 17 x17 = 289 m2 12 m 3 468 m3 Hala Hygei 17 x17 = 289 m2 12 m 3 468 m3 CELKEM 1428 m2 " To se jedná o 3D model zjednodušené podoby nadzemní stavby (vaše vyjádření) bez znalosti nákladů na obnovu výrobních postupů, forem apod. jen s porovnání s podobnými stavbami, jejichž technické řešení musí být zcela jiné. Ve Vašem rozpočtu zapomínáte na asanaci, demolici, rekonstrukci technického zázemí, výstavbu lávku, úpravu koryta řeky a nezbytné úpravy veřejného prostranství atd. atd. Podle posudku inženýrů Václava Kouby a Štěpána Moslera se celkový účet se vyšplhá na jednu miliardu a 171 milionů korun. Záměrně zkreslujete informace a matete veřejnost. I když budete částku 250 milionů pořád dokola opakovat, je cena nerálná a jen děláte z lidí blbce. Pokud původní výrobce slévárna Ernst Leopold souhlsí dle Vašeho tvrzení s výrobou, není nic jednoduššího než předložit jejich odhadovanou kalkulaci na zhotovení - předpokládal bych, že to bude první, co budete chtít mít v ruce a firmy takové kalkulace běžně předkládají. Nebo opět zkreslujete? Oháníte se vyhozenými prostředky, víte jen kolik milionů bude stát tohle vydupané referendum, možná bychom již měli většinu oprav zaplacenou. Můžu mluvit pouze za sebe, ale důvodem, proč jsem nevolal po architektonické soutěži je skutečnost, že jednoznačně podporuji pokračování a dokončení současně probíhajících stavebních prací, které mají za úkol odstranit havarijní stav Vřídelní kolonády. Teprve poté, s ohledem na životnost objekt, apeluji na vypsání veřejné architektonické soutěže na nnávrh nové kolonády.

 

Alexandr Maier (08.01.2018 20:24)

Pane Vyčichlo, rozpočet Pana Kouby má řadu velkých chyb, které z něho dělají neopodstatněný důkaz. Jen pro příklad: Cena litiny na kolonádu je uváděna 600 mil. To odpovídá 2000tun. Dle záznamů slévárny Blansko to však bylo 600 tun, tj.cena 180 mil. Toto nám bylo opakovaně potvrzeno i výrobcem dnes na přednášce. Dále zpráva uvádí, že neexistuje výrobce a původní výrobce slévárna Ernst Leopold Blansko nemá o zakázku zájem-že to zjišťovali. My máme prohlášení z min.týdne, kde vedení firmy tyto věci dementuje. Pokud budou osloveni, tak jsou schopni a ochotni litinové prvky vyrobit. Jen v tomto se pan Kouba seknul o 420mil. Takže ne, není pravda, že kolonada stojí jako 10x větší KV Aréna. A pokud věříte tomu, že rozebrání Vřídelní haly, oprava základů a znovuvybudování třetiny domu bude stát 15mil, jak tvrdí město, prosim. Rozpočet uvádí 40mil a z toho je cca.25mil přesun Vřídla a krenotechnologii. Za zbývajících 15 mil tam toho moc neopraví. Ostatně do dnes nemají projekt. Oprava bude za 200mil, které se vyhodí oknem. A tyto údaje jsou z materiálu města

 

Jarda Vyčichlo (08.01.2018 21:17)

Vážený pane Maiere, vy pořád operujete při vyčíslení nákladů na vybudování repliky litinové kolonády pouze s ničím nepodloženým výpočtem na základě objemových cen a to POUZE za nadzemní část stavby za 250 milionů korun - kolik budou stát navíc práce při asanaci, demolici, rekonstrukci technického zázemí, výstavbě lávku, úpravě koryta řeky a nezbytných úpravách veřejného prostranství atd.? samozřejmě, že se poté značně rozcházíte s posudkem inženýrů Václava Kouby a Štěpána Moslera - ale nazývat ho proto chybným je úsměvné. Vynechané položky připočítaly za Vás a dostali se na částku 1.171.000.000 Kč. Prohlášení firmy Ernst Leopold Blansko stačí zveřejnit, pokud ho opravdu máte, jinak se opět jedná o manipulaci. Já plně rozumím, proč náklady na stavbu litinové kolonády záměrně manipulativně snižujete, abyste ovlivnili veřejnost a získali zelenou pro Vaši soukromou akci. Skutečné náklady se však v budoucnu stejně ukáží, bohužel už bude po referendu a vy budete mít hotovo a zaplaceno :)

 

Josef Plašil (08.01.2018 23:13)

Vážený pane Vyčichlo. Se svými nářky se obraťte na magistrát města. Tam je prvopočátek i konec současného stavu vřídelní kolonády. Kolik prostředků dávalo město na běžné opravy kolonády za posledních 20 let? Rada města má 2 roky uloženo zastupitelstvem, aby vyhlásila soutěž, proč se nic neděje? Tam hledejte problém. Myšlenka "atrapy" je původně jen iniciativou za probuzení správy města z letargie, kterou město poctívá současnou kolonádu a která způsobila její současný havarijní stav. Městu v tomto případě ujel vlak, ať již referendum dopadne jakkoli. Nová kolonáda - ať už jakákoli - bude postavena za cenu nižší než by byla cena opravy kolonády stávající.

 

Alexandr Maier (08.01.2018 23:27)

Pane Vyčichlo, ať se pořád nemotáme v kruhu. Víte kolik bude stát rekonstrukce kolonády současné? Víte že město ani po 2 letech nemá stavebně technický průzkum, takže absolutně netuší, jak moc je budova poškozená. Musí udělat sondy do betonu atd. A protože to nemají, tak do dnes nemají ani projekt rekonstrukce. Tím pádem nemůžou mít ani rozpočet. Jediný hotový projekt je přesun krenotechnologie za 15mil. a už hotový přesun Vřídla za 9,2 mil. Celkem tedy 24,2mil. A i přes to, že magistrát má řadu odborníků, platí si další odborníky, budova prvořadého významu je v katastrofálním stavu už dlouhé roky, tak město nic neví. Jen že musí snést celou halu Vřídla až na základy, ty opravit a zase znovu celou halu postavit.I přes tuto totální nevědomost do médií pouští, že rekonstrukce bude za 40mil, tj.už jen za zbývajících 15,8mil. Připadá Vám tato částka reálná? Taky do magistrátu tak šijete, aby ten rozpočet obhájili? Je to totiž nesmysl. A to magistrát má na to spoustu lidí a spousty jiných draze platí. Tam Vám to však nevadí. Ovšem pokud iniciátoři udělají výpočet 250-350mil, tak je to najednou špatně. Ačkoliv se cena 200-250 mil za repliku poprvé objevila ve studii města v r.2016. Takže kdo počítá špatně? Iniciátoři, nebo radnice. Znovu připomínám, to jsou jejich čísla z jejich studie.

 

Vladimír Dlesk (08.01.2018 23:34)

Ještě k lednovému referendu o případné znovuvýstavbě, tedy vzniku kopie litinové Vřídelní kolonády z roku 1879 v Karlových Varech. S blížícím se zmíněným referendem se na veřejnosti pořád dokola objevují stále ty stejné, jakési místy až demagogicky nesmyslné názory a mýty o nesprávnosti výstavby "repliky" kolonády ze samé podstaty fungování tvůrčí a civilizované lidské společnosti, která by se měla projevovat jen a jen současnou tvorbou, plynoucí ze současných filozofií a z nich vyplývajících tvůrčích myšlení. Názory obou zainteresovaných stran jsme si už tady na fb. před nedávnem oboustranně dlouhosáhle navzájem vysvětlovali a v textech vyříkávali a hraničilo to až s vzájemným osočováním a nepřátelstvím. Pořád dokola to bylo o Polsku a Varšavě, o Dráždanském Frauenkirche (nejmarkantnější okolní případy), diskutovali jsme tady o metodách přístupu ve věci občasných celospolečenských potřeb tvorby přesných kopií některých významných staveb vzniklých v minulosti a v průběhu času jakými si nedopatřeními zmizelých (války, lidská hloupost, aj.). V žádném případě jsme nehovořili o "replikách" jako o nějakém standardním přístupu ve vývoji urbanismu a reálné architektonické tvorbě. Jde tady o zcela přirozený vznik a vývoj již zmiňovaných vyjímečných společenských situací, ze kterých nutnost vzniku kopií ("replik") občas přímo vyplývá. A už - v případě referenda, nemám ani chuť se tady stále opakovat, že "zainteresovaná" veřejnost není ve své většině žádné stádo hlupáků a pitomců, kteří se nechají ukecat pro cokoliv a kdekoliv (samozřejmě, že se i tady vždy nějací najdou - ale nikdy nepůjde o podstatná čísla v celkových výsledcích), atd, atd. Ani pan Podracký a ani pánové Slach, Kirchner i Nedvěd (nic ve zlém Hansi) vůbec neberou již zveřejněné argumenty též i odborníků a stále se s nimi nechtějí ani trochu ztotožnit. Zkuste si všichni odpůrci zajet třeba zkušebně do toho Polska (vím, že to je v praxi nereálné, nikdo Polsky neumí) a podiskutovat si tam s veřejností o daném problému a naznačit, že jsou tady a byli vlastně všichni nějak pomýleni, tedy "blbí" a nevzdělaní "uličníci" (nepochopitelná znovuvýstavba už jen bezcenné atrapy "disneylandovského" Varšavského zámku na základě mnohaleté celonárodní sbírky) nebo jeďte i do těch Drážďan a zpochybněte na veřejnosti snahy pana Güttlera a jeho dřívější fundraisingovovou kampaň. Ale hlavně napadněte drážďanskou radnici, že jako prioritu nepropagovala a nevypsala veřejnou soutěž na jakési volně pojaté "Auferstehung" der Frauenkirche nach Dresden. To, co se nakonec zcela živelně a bezzásadově realizovalo mělo být správně - dle Vaší teorie, až případným vítězným návrhem, vyplynuvšího z veřejné (mezinárodní) soutěže. Ale nestalo se tak, zvítězila nedokonalá a neznalá (ba i opět "blbá") německá a obnovu "bezhlavě" financující tradicionální veřejnost, která nemá ani ponětí, že celý Güttlerův drážďanský postup a propaganda nebyly tak úplně "košér". A vznikla tady převážně jakási "atrapa" býv. Frauenkirche, kde jen malá část původních prvků připomíná slavnou stavbu Georga Bähra. A ten by už toto nikdy nechtěl (kdyby žil) a snažil by se toto dílo realizovat v intenzích současných filozofií a z nich vyplývajících tvůrčích myšlení. Stejně jste, jako opozice, hovořili i o Helmerovi a Fellnerovi, kdyby dnes žili, tak ..... V podstatě je to v obou případech nesmysl, který nelze jako argument vůbec používat.

 

Vladimír Dlesk (08.01.2018 23:58)

Jak tak celou diskusi na téma obnovy litinové Vřídelní kolonády už od podzimu sleduji, je mi stále více jasné, že v naší české, závistivé a netradicionálně založené společnosti, doslova platí mnohokráte opakovaná rčení a přísloví, jako jsou např. "za dobrotu na žebrotu", nebo "čiň čertu dobře a peklem se ti odmění", či že "za svojí bohulibou činnost budeš vždy v Čechách náležitě potrestán" (to v Čechách jsem si tam už samozřejmě přidal, jelikož toto uvedené - speciálně v této společnosti, platí dvojnásob). Chudáci "strůjci" a obětaví organizátoři celého referenda, nechtěl bych být v jejich "kůži" při prosazování "a priori" upřímných ale především zcela logických snah, týkajících se nejen všeobecně, ale i mnohými odborníky nechápaného a zcela vyjímečného doplnění samého centra památkově chráněného města stavbou, která zcela zásadně posunula dnes všeobecně památkově uznávaný městský celek tam, kde je (památková ochrana a chystaný vstup do UNESCO). Všichni odpůrci znovuvýstavby tohoto litinového objektu jsou "na mrtvici" a před totálním "kolapsem" a tvrdě požadují veřejnou soutěž. Uvědomují si např. pp. Slach, Bokota, Podracký, Osztenyi, Nedvěd, Klsák ml., paní Krotilová a jiní, že jsme dnes, zde v Karlových Varech, "jednou nohou" v UNESCO, kde jakákoliv mezinárodní soutěž může město a jeho centrum také nenávratně (na mnoho let) opět poškodit, a to třeba ještě více, než současná kolonáda arch. Otruby a z hlediska památkového a památkově konzervačního přístupu není tedy taková soutěž do Karlových Varů úplně "to pravé ořechové"? Rozhodovat by zde "a priori" měli (a s velkou zodpovědností) především špičkoví a zkušení odborníci z oblasti památkové péče, např. MK, NPÚ, apod. Už zde, na těchto stránkách, bylo mnohokráte opakováno, že v případě mimořádného úspěchu litinové kolonády pp. Helmera a Fellnera v roce 1879, byl ve městě tzv. "nastartován" nový, přirozeně a v rámci doby se vyvinutý (v rámci tzv. neplánovaného, přirozeně rostlého urbanismu) dějinný architektonický proces, v jehož důsledku jsou dnes Karlovy Vary tam, kde jsou. Litinová kolonáda se tedy stala a dodnes je např. v odborné literatuře uváděna jako významný mezník na vstupu do tehdy nové, moderní doby, nejen ve vývoji zdejší architektury, ale i v celkovém vývoji lázeňství. A tento významný mezník, ten mnohokráte zmiňovaný přelomový prvek zdejší městské architektury a jeho zcela revoluční individualita, vč. mimořádně a odvážně pojaté osobité konstrukce, to vše úplně základní pro dnešní kandidující památné město, to tady zcela nepochopitelně a zásadně chybí!!! Veřejné urbanistické a arch. soutěže bych viděl především tam, kde ve finále "nelze prakticky už nic poškodit", přerušit jakoukoliv historickou kontinuitu, kdy předmětné městské lokality se max. po soutěžích a realizacích vítězných návrhů vylepší. Soutěže jsou pak tedy nejvhodnější do nechráněných měst, kde tzv. o moc nejde. K těmto závěrům už dávno dospěli např. Poláci (mohli také už dávno vyhlašovat jen a jen soutěže a Varšava dnes mohla být "nový" New York bez historické paměti) nebo k těmto závěrům "rekonstrurčních" přístupů se dnes čím dál, tím více hlásí třeba i Němci, kdy podstatná část jejich veřejného mínění by na důležitých místech nejraději viděla "repliky" toho, co jim bylo během poslední války zničeno. A bez jakékoliv soutěže se jim to v posledních letech povedlo např. v Drážďanech (Frauenkirche). Ale o tom jsme tady v podzimních diskusích také už dávno rokovali.

 

Jarda Vyčichlo (09.01.2018 00:37)

Vážený pane Dlesku, ocituji svého známého, který psal k architektonické soutěži a jejím pravidlům jinde, jelikož v tomto směru nejsem kovaný. "Architektonická soutěž v našem právním řádu znamená Soutěž o návrh podle zákona o veřejných zakázkách. Při ní z anonymizovaných návrhů vybírá komise nominovaná městem. Podmínkou je aby většina členů byla nezávislá (tj. neměli by být zaměstnanci magistrátu, naopak se doporučují respektovaní odborníci, zástupci občanské společnosti). O požadavku na její mezinárodnost jsem nikdy neslyšel, a to už jsem v takové komisi i jednou zasedal :)). Závěrem takové komise je udělení jedné či několika finančních cen nejhezčím návrhům. Město následně může (ale nemusí) uzavřít s vítězem smlouvu na rozpracování jeho návrhu, klidně může i na základě výsledků uspořádat referendum mezi nejhezčími návrhy." Tedy strašením výsledky takové souteže a ohrožení zapsání na seznam UNESCO šíříte zbytečně paniku.

 

Alexandr Maier (09.01.2018 01:42)

Pane Vyčichlo, asi nejdůležitějším faktem, který jste opomenul, je že současná Vřídelní kolonáda je u konce své životnosti a to nikoliv kvůli referendu ( to na to jen reaguje ), ale kvůli tomu, že se o ní magistrát prostě nestaral a i při opravě (která znamená, že celá 1/3 nebude původní, ale úplně nová...vlastně replika, které Vy odsuzujete ) se její agonie jen prodlouží o 15 let. A to už taky ne, protože to se říkalo před 2 lety. Takže město zanedbalo funkci řádného hospodáře, zanedbalo údržbu, zanedbalo vyhlásit arch.soutěž včas (tj.před rokem 2016), i když jí v r.2016 odsouhlasilo, tak jí stejně nepřipravuje. Neudělalo vůbec, ale vůbec nic - kromě prohlášení do novin, že by jí moc chtělo. A Vy přesto útočíte na iniciativu, která opravdu něco evidentně rozjela, a věříte tomu "úžasnému magistrátnímu hospodáři", že vše připraví. Váš optimismus Vám závidím. Ale aspoň buďte, prosím, objektivní. Referendum opravdu nemůže za to, že kolonáda padá a že není arch.soutěž.

 

Jelena Kriegelsteinová (09.01.2018 02:07)

Pane Maiere, i když samozřejmě je pravda, že radnice toho hodně prošvihla, řešením opravdu není nahradit liknavost ukvapeností. A nápad s urychleným prosazením repliky litinové kolonády ničím jiným není. Jednak nemáte nejmenší představu, kde na realizaci záměru vzít peníze (a argument, že radnice prošutrovala kde co, není argument - o zdrojích je potřeba přemýšlet právě proto, aby se zadlužování města neopakovalo). A jednak vámi obhajovaný návrh se věnuje pouze vlastní kolonádě, naprosto ale pomíjí to, že by se její oprava/nová výstavba měla stát součástí komplexního řešení tohoto mimořádně hodnotného území. A toto komplexní řešení může vzejít pouze z odborné diskuze napříč řady oborů. Kde berete například jistotu, že současní návštěvníci lázní ocení to, co jim prostorově a vybavením bude nabízet 150 let starý návrh? Třeba ano, ale spíše jim tam může leccos chybět. A co s tím okolím? Vztah ke kostelu Sv. Máří Magdalény na jedné straně a co s prostorem směrem k Tržní kolonádě? Varianty možných řešení mohou vzejít pouze z odborné diskuze, poté by měly projít veřejnou diskuzí.

 

Alexandr Maier (09.01.2018 03:48)

Paní Jeleno Kriegelsteinová, píšete mi zde i na našem Facebooku a trochu se v tom ztrácím. Není pravda, že nevíme financování. To tvrdí jen pisatel článku, který si to prostě nečetl naše informace, ale už nás odsoudil. Takže financování máte na našich stránkách zde https://www.facebook.com/kolonada.fellner.helmer/ Nikde jsme taky nepsali, že nebude probíhat diskuse, či výběrové řízení o okolí kolonády. Nechápeme, proč se vytváří taková falešná hra, že mají někteří pocit, že po vyhraném referendu, přijede buldozer, zbourá Vřídelní kolonádu a začne se s replikou. NE, NE, NE, to je nesmysl. I výstavbě repliky bude probíhat řádná a samozřejmě dlouhá příprava. V první řadě zajištění podloží a pramenů, pak výběrové řízení na projektovou dokumentaci a architektonické ztvárnění okolí, to se jistě bude soutěžit a všechny klasické procedury. A co se týče vazbě ke kostelu a Tržní kolonádě, tak ty už vedle sebe půl století stáli, takže to je vazba velmi ozkoušená a víc než funkční.

 

Radek Holub (09.01.2018 07:21)

Ano ponechme si tu betonovou památku na socializmus a nechme jí schátrat stejně jako další betonový skvost Thermal, pak svorně můžeme tvrdit že za to můžou komunisti! Jsem jednoznačně pro repliku

 

jan bozdech (09.01.2018 11:41)

toto krematorium se mi nikdy nelíbilo,ani s tím potápěčem.byl bych i pro pválečnou repliku.

 

Jelena Kriegelsteinová (09.01.2018 13:03)

Pane Alexandře Maiere, omlouvám se, že tady i na Vašem FB píšu to samé - nevěděla jsem, že pod tímto FB jste Vy. Ale důležitější myslím je, co píši k Vámi uváděným zdrojům - z nich prostě pro litinovou kolonádu není možné získat ani korunu, a to neuvádím proto, abych Vás naštvala, ale prostě proto, že taková je realita. A jak píšu i na Váš FB, v žádném z uváděných zdrojů nebudou žádné peníze ani ve střednědobém výhledu, pokud vůbec. I proto mi připadá smysluplnější provést řádnou diskuzi odborníků z mnoha dotčených oborů, předložit variantní návrhy řešení a o nich pak vést veřejnou diskuzi. A mezitím shánět a shromažďovat zdroje. Samozřejmě, že k tomu všemu je třeba dotlačit město. Ale k tomu není třeba referendum - to naopak možnost vytvoření smysluplných návrhů spíše zablokuje. A řešit toto cenné území tak, že tam vztyčíte repliku 150 let staré stavby a tím dost omezíte, co s okolím, je opravdu řešení tak z minulého století. Možná máte pocit, že se v tom prostoru nic kromě kolonády nezměnilo, ale to je omyl - nejde jen o domy, ale i o nároky lázeňských hostů a dalších návštěvníků města, principy lázeňské léčby a tak dál. Vy nabízíte - byť v dobré víře - vytvoření skanzenu, na který se všichni přijdou jednou podívat, ale nic dalšího jim už nenabídne. A pokud ano a bude to součástí projektu - tak už to nebude replika litinové kolonády a tím spíš by takové návrhy měly projít nejprve širokou odbornou i veřejnou diskuzí. A než se dokončí a než se shromáždí peníze, které nemáte a z Vámi uváděných zdrojů je získat nelze, nechť dosluhuje současná kolonáda. I když nejsem zrovna jejím příznivcem, ještě víc mi vadí zbrklá a rádoby jednoduchá a rádoby levná řešení.

 

Alexandr Maier (10.01.2018 03:31)

Paní Kriegelsteinová, vezmu to z druhé strany a z údajů studie města, podle které má magistrát nastavenou strategii. Tam se uvádí cena rekonstrukce cca.200 mil, novostavba i replika cenu shodnou 250 mil. Na rekonstrukci nejsou žádné dotace, město jí musí financovat ze svého. Pokud město ví, kde sebere 200 mil na rekonstrukci, tak se ty samé finance dají použít na výstavbu kolonády nové, i kdyby nebyly žádné dotace. Referendum tu je protože je nesmysl opravit dům za 200 mil, pak diskutovat co s místem a za 15 let ho zbourat a postavit jinou kolonádu za 250 mil. To nás ta diskuse stála jako skoro celá kolonáda a to je příliš velký luxus. Nebo Vám to příjde v pořádku? Upozorňuji, že čísla jsou skutečně ze studie magistrátu z r.2016. A co se týče litinové kolonády a jejího využití. Kolonáda svou funkci 200 let nezměnila. V M.Lázních stojí sestra té litinové karlovarské a do dnes je to středobod dění. Karlovarská středobod byla a teď rozhodně není. Má technické zázemí, ale to zůstane i pod litinovou kolonádou zachováno, protože na doporučení Pana Vylity se do podzemí zasahovat nemá (samozřejmě kromě tolik potřebné rekonstrukce ). Ale vzhledem k tomu, že Vaší hlavní námitkou jsou finance, tak připomínám, že rekonstrukce a za 15 let demolice s novou výstavbou je radikálně větší náklad, než neopravovat to, co se stejně bude bourat. Magistrát prostě řádně nespravoval svůj majetek - havarijní stav se nestal ze dne na den. Diskutovat a mít arch.soutěž mělo už dávno. Roky na to byl magistrát upozorňován. Až po tom, co statik kolonádu uzavřel, se začala připravovat rekonstrukce - opět nekoncepční řešení. Prostě to vše na poslední chvíli plácat dohromady bez vize. Na reagovala naše el.petice s 3000 podpisů, kterou sice město shodilo ze stolu, ale konečně aspoň začali diskutovat a odsouhlasili arch.soutěž a tu již zmíněnou studii. Takže příspěvky, které naší iniciativu odsuzují, jak máme vše nepromyšlené a vychvalují magistrát nás opravdu dost trápí. Nebýt nás, tak se NIKDO o kolonádu nezajímá. Město jí bude pořád jen opravovat, což v zásadě znamená jí vyměňovat kus za kus, takže by tu za 15-20 let stála ta samá nevhodná budova, stálo by nás to jak dvě nové. Kde byli před lety všichni ti zastánci soutěže, když nás teď tak kritizují? Co dělali? Myšlenka repliky litinové kolonády je stará už od 90.let. Není to žádná novinka

 

Alexandr Maier (10.01.2018 07:54)

Hlavní kolonáda v Mariánských Lázních je velmi dobrý příklad. Původně měla být více jak 2x delší. Stála v úplně jiném okolí. Ale v 70.letech 20.století nejdříve zbourali její pokračování Jitřní kolonádu, poté naproti zbourali nejstarší blok domů (asi 20) a vykáceli aleje stromů na kolonádě. Rekonstrukce z 80.let totálně změnila okolí, doplnila moderní zpívající fontánu, osvětlení, umělecká díla, zboral se zadní trakt a vystavěl nový. Postavila se replika kolonády Rudolfova pramene o několik metrů blíže. I přes takto rozsáhlé změny do dnes litinová kolonáda plně slouží jako středobod lázní a hlavně působí stejně jako v době dokončení, ačkoliv tam je obrovská řada změn. Se stejným efektem počítáme i u repliky Vřídelní litinové kolonády

 

Honza Pačuta (12.01.2018 13:32)

Souhlas. Františkovy Lázně nebo Mariánské Lázně jsou výbornými příklady, jak pěkně to může vypadat, když se zachová původní historický ráz. Snad se dožiju toho, že zmizí zrůdnost typu Thermal a Gagarinova Vřídelní kolonáda a slet dortů bude opět sletem dortů a ne dortem od pejska a kočičky.

 

Přidat komentář

 

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz