přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Bochov - hrad Hartenštejn

Bochov - hrad Hartenštejn

Bochov - hrad Hartenštejn |

Hrad Hartenštejn nechal vystavět Jindřich II. z Plavna na počátku 70. let 15. století jako náhradu za zbořený hrad Hungerberg na návrší jihozápadně od města Bochov (Buchau). Již v roce 1573 je však hrad uváděn jako zpustlý, následně byl ještě úsporně obnoven, po připojení k panství Andělská Hora v roce 1609 byl však definitivně opuštěn. Zchátralý hrad byl poté přeměněn v kamenolom. Ve 30. letech 20. století byly hradní zříceniny částečně upraveny. Od roku 2006 probíhá postupná rekonstrukce zříceniny hradu Hartenštejn.

 

Objekt: pozdně gotický hrad

Typologie: panská sídla

Kategorie: architektonické památky

Obec: Bochov (Buchau)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na Zámeckém vrchu jihozápadně od města

GPS: 50°08’29.794″N, 13°2’11.207″E

Období vzniku: počátek 70. let 15. století

První písemná zmínka: 1473

Období zániku: 17. století

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 16369/4-741

Stav: zříceniny

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Pozdně gotický hrad Hartenštejn nechal vystavět na počátku sedmdesátých let 15. století Jindřich II. z Plavna na výrazném osamělém návrší Zámecký vrch (Schlossberg, 733 m n. m.) asi 1 kilometr jihozápadně od města Bochov (Buchau). Hartenštejn se stal nástupcem nedaleko stojícího hradu Hungerberg na Hladovém vrchu, zničeného v roce 1469 během obléhání královskými vojsky Jiřího z Poděbrad. Panské sídlo dostalo název Nový Hartenštejn, podle rodového hradu Plevenských v Sasku. Hrad Hartenštejn byl vystavěn jako opěrný vojenský bod rozsáhlého bečovského panství Plavenských na Bochovsku, které bylo dále zastavováno.

První písemná zmínka o hradu Hartenštejn pochází z roku 1473, kdy jej Jindřich III. z Plavna zastavil Bohuslavovi ze Schwanebergu. Jindřich III. z Plavna byl více politikem než válečníkem, a proto, jak v Čechách, tak i v sousední římsko-německé říši, dosáhl vysokých úřadů. Byl říšským purkrabím v Míšni, hejtmanem německých lén Království českého a v letech 1494 až 1504 zemským fojtem v Dolní Lužnici. Roku 1477 bylo zdejší zboží spolu s hradem dále zastaveno Jindřichu z Géry. V roce 1496 zastavil Jindřich III. z Plavna hrad Hartenštejn Anně Zedwitzové, která jmenovala správcem hradu Martina Vermera. Jindřich III. z Plavna však nakonec hrad vyplatil.

Po smrti Jindřicha III. z Plavna, který zemřel v roce 1519 přímo na hradě Hartenštejn, převzal zdejší panství syn Jindřich IV. z Plavna, oblíbenec nového českého krále Ferdinanda I. Habsburského. Roku 1521 získal hrad Hartenštejn sňatkem Jan Mašťovský z Kolovrat, za kterého byla znovu provdaná druhá manželka zemřelého Jindřicha III. z Plavna, kněžna Barbora Anhaltská, poručnice nezletilých dětí. V roce 1529 potvrdil tehdy již plnoletý Jindřich IV. z Plavna, který seděl na Hartenštejně, bochovským jejich privilegia a roku 1533 jim prodal panský dům za radnicí. Následně však význam zdejšího hradu poklesl. Roku 1551 prodal Jindřich IV. bochovským měšťanům rovněž poplužní dvůr pod hradem se všemi rolemi a lukami za 1000 zlatých a úroky.

Po smrti Jindřicha IV. z Plavna dne 19. května 1554 drželi zdejší zboží jeho synové Jindřich V. a Jindřich VI. Hrad Hartenštejn následně získal v dědickém řízení roku 1563 Jindřich VI. z Plavna. V roce 1567 připadlo zdejší zboží spolu s Hartenštejnem Jindřichovi Mikuláši Hasištejnskému z Lobkowitz. Hrad však již v té době nebyl obýván. V roce 1567 Hanuš Pröllhofer, držitel Herstošic, dosáhl osvobození od manských poplatků a služeb k hradu Hartenštejnu.

Jindřich Mikuláš Hasištejnský z Lobkowitz prodal roku 1573 tehdy již zpustlý hrad Hartenštejn, město Bochov spolu se vesmi Tašovice, Německý Chloumek a Těšetice Adamu staršímu Štensdorfovi ze Štensdorfu a na Údrči. Nový majitel nechal hrad Hartenštejn úsporně obnovit, sám však jíž sídlil v nedalekém Bohově, kde roku 1579 zemřel a byl pohřben v nově vystavěném farním kostele sv. Michaela Archanděla. Po jeho smrti panství připadlo na jeho syny, kteří se následně roku 1588 o rodový majetek rozdělili a hrad Hartenštejn tehdy dostal nejstarší syn Anzelm, Kašpar získal Miřetice a Abraham Údrč. Již následujícího roku 1589 však Anzelm Štensdorf ze Štensdorfu postoupil hrad Hartenštejn, dva sídelní domy v Bochově a dvě vsi Jeronýmu staršímu Hrobčickému z Hrobčic na Březně a Manětíně směnou za statek Koštice.

Po Jeronýmově smrti v roce 1602 zdědilo zdejší zboží jeho pět synů, kteří si majetek rozdělili. Po smrti jednoho z nich roku 1606 byl zdejší statek znovu rozdělen na čtyři díly a hrad Hartenštejn získal Ferdinand Burjan Hrobčický z Hrobčic, který však již sídlil rovněž ve městě Bochov. Ferdinand Burjan vedl spory s Bochovskými o městská privilegia, která chtěl omezit. Proti tomu se však mezi měšťany zvedl odpor a Ferdinand Burjan byl v roce 1607 donucen učinit zápis, že je nadále nebude obtěžovat. Nedlouho poté se však Ferdinand Burjan Hrobčický z Hrobčic zadlužil a již v roce 1608 zakoupila zdejší panství v dražbě Marianna Černínová, rozená ze Svárova, od které získal hrad Hartenštejn roku 1609 po vyplacení dvou věřitelů Vilém starší z Lobkowitz. Ještě téhož roku získal hrad Hartenštejn Linhart Colonna z Felsu, který následně připojil zdejší zboží spolu s hradem Hartenštejnem k panství Andělská Hora. Zdejší hrad poté ztratil funkci vojensko-správního sídla a postupně chátral.

Linhart Collona byl radikálním luteránem a výrazně se angažoval v českém stavovském povstání v letech 1618-1620 na straně proticísařské. Po Bílé Hoře byl proto dne 26. dubna 1621 místodržitelským úřadem posmrtně odsouzen ke ztrátě cti i všeho majetku. V roce 1622 následně od královské komory za 97.922 kop míšeňských grošů odkoupil panství Andělská Hora spolu se Stružnou, Bochovem s hradem Hartenštejnem a Činovem, známý pragmatik pobělohorské doby, císařský rada, komorní a hejtman Starého města Pražského Heřman Černín z Chudenic spolu s manželkou Marianou Černínovou ze Svárova, směnou za statek Žleby, který Heřman komoře postoupil. Své zdejší statky následně spojil v jednotné panství, které se pod novým názvem Kysibl až do roku 1848 výrazně neměnilo a zahrnovalo vedle hradů Hartenštejn a Andělské Hory a sídelní zámek Kysibl, městečka Andělskou Horu a Bochov a 30 dalších vsí.

Pouze částečně udržovaný hrad Hartenštejn poté definitivně zpustl a koncem 18. století se o něm mluví jako o „zbořeném“. Jeden z posledních majitelů, Antonín Hladík, poté prodal zpustlý Hartenštejn poštmistrovi Beerovi z Bochova, který jej proměnil v kamenolom, což byl počátek jeho likvidace. Kámen z hradu byl používán na stavby domů v nedalekém městě. S příchodem rozvoje turistiky a občanských spolků na počátku 20. století se nového zájmu dočkala rovněž zřícenina hradu Hartenštejn. Roku 1927 proto město Bochov za 500 Kč pozůstatky hradu odkoupilo. Z bývalého středověkého panského sídla tehdy zbývalo již pouze základové zdivo.

Tehdy přišel bochovský rodák, stavitel Ing. Alois Naff, s návrhem hrad rekonstruovat. Tento velký propagátor obnovy Hartenštejna zhotovil plány bývalého hradu a vypracoval projekt, na jehož základě bylo požádáno o státní subvenci. Peníze na zahajovací výkopové práce byly získány od okrašlovacího spolku a od bochovské městské spořitelny. Od roku 1933 probíhaly na bývalém hradě intenzivní záchranné práce. Celý hradní areál byl částečně vykopán a stavebně zajištěn, vyspraveny byly rovněž přístupové cesty.

Roku 1936 byla vyklizena severní věž hradu, zvaná Karlovarská. Uvnitř věže bylo obnoveno schodiště a po dostavění zdiva do původní výše byla věž završena dřevěnou nástavbou a nově zastřešena. Interiér obnovené věže byl upraven k ubytování. V září roku 1936 byla během čtyř týdnů vytěžena do hloubky 34 metrů bývalá hradní studna. V roce 1937 proběhla ještě oprava suterénů zbývajících bateriových věží. Nad torzem jižní věže vznikl betonový taneční parket a začaly se zde pořádat taneční odpoledne a hrát divadelní představení. S příchodem finanční krize a následné druhé světové války však práce ustaly a zříceniny hradu poté opět zpustly. Dne 3. května 1958 byly zříceniny hradu Hartenštějn zapsány na státní seznam kulturních památek České republiky pod rejtř. č. 16369/4-741. V šedesátých letech 20. století došlo k destrukci zastřešení Karlovarské věže.

V roce 2006 byla zahájena postupná rekonstrukce zříceniny hradu Hartenštejn. Náklady na opravy ve výši 6 miliónů korun jsou hrazeny částečně z rozpočtu města Bochov za přispění z rozpočtu Ministerstva kultury ČR z Programu na záchranu architektonického dědictví. Během rekonstrukce byla provedena stabilizace severní tzv. Karlovarské věže, opraveno její zdivo a následně byla věž doplněna samonosnou dřevěnou nástavbou a zastřešením. Během rekonstrukčních prací byl roku 2007 v areálu bývalého hradu proveden archeologický průzkum Archeologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením profesora Tomáše Durdíka. Během vykopávek byla v jedné ze sond objevena zachovalá velká kruhová pec s cihlovou klenbou z konce 15. století a zlomky kuchyňské a stolení keramiky. Obnovená Karlovarská věž byla roku 2011 zpřístupněna návštěvníkům a dnes slouží nově rovněž jako rozhledna.

 

Popis objektu

Hrad Hartenštejn je vrcholným představitelem nejpromyšlenějších kombinací vyspělé aktivní dělostřelecké obrany s bateriovými věžemi s analogií v Rejtově opevnění Pražského hradu (Bílá věž) s důmyslným vedením přístupové komunikace. Hrad tak náleží k vrcholným projevům české fortifikační architektury doby pozdní gotiky sedmdesátých let 15. století a svým významem přesahuje rámec Čech.

Nevelký pozdně gotický hrad jednodílné dispozice na téměř čtvercovém půdorysu, obehnaný hlubokým příkopem, zaujal vrchol výrazného osamoceného kopce homolovitého tvaru. Středy tří stran vlastního hradu zajišťovaly protáhlé bateriové věže podkovitého tvaru, vybavené klíčovými střílnami. Jejich suterény byly klenuté a sestupovalo se do nich z nádvoří. Zachovaná severní bateriová věž, zvaná Karlovarská, původně se čtyřmi podlažími, byla roku 1936 dostavěna do původní výšky a doplněna vyneseným dřevěným patrem a nově zastřešena. Během rekonstrukce v letech 2006-2012 byla věž opět doplněna samonosnou dřevěnou nástavbou a přeměněna na rozhlednu. Nástavba včetně střechy není přímo položena na historickém zdivu věže, ale je ukotvena k dřevěné konstrukci umístěné uvnitř obvodového zdiva věže. Vše je pevně spojeno a fixováno se zemí mohutnými ocelovými lany. Takto jsou staré, původní stěny věže ochráněny před nadměrným zatížením. Celkový výška věže je 15 metrů, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 10 metrů. Pod torzem východní bateriové věže se nachází zachovalý klenutý suterén.

Mezi bateriovými věžemi byla vystavěna masivní hradba, dosahující ve východní části hradu šíře 2,6 m, která dosahovala dle dochovaného šmorcování na Karlovarské věži výše úrovně druhého patra věží. Hradbu prolamovaly dělostřelecké kobky, z nichž se dodnes dochovala pouze jediná ve východním úseku jižní hradby. Západní přístupová polovina hradu byla ohrazena podstatně slabší hradbou o síle zdiva asi 1,5 m. Před západní hradbou ležela rozsáhlá polygonální baštovitá stavba či přízemní bollwerk, z jehož těla ještě v blízkosti brány vystupovala drobná polookrouhlá baštička. V jihozápadním nároží hradního areálu stála nepříliš rozsáhlá podsklepená budova o síle zdiva asi 1,5 m, jejíž suterén se navenek otevíral střílnami, dochovanými dnes pouze v jihozápadní stěně.

Další zástavbu hradního areálu lze předpokládat při vnitřní straně obvodové hradby. Jednalo se patrně o zástavbu lehčí konstrukce, např. dřevěnou nebo hrázděnou, která by tvořila ubikace posádky. Rovněž mohly existovat nástavby nad schodišti do suterénu bateriových věží, což naznačuje situace jižní věže. Výkopy ve třicátých letech 20. století zjistily i volně stojící objekt na nádvoří. Při vstupu do východní věže je na nádvoří vyzděná 34 m hluboká kamenná studna. Současná úroveň terénu hradního areálu je navýšena sutí zřícených konstrukcí a úpravami ve třicátých letech 20. století.

Dělostřelecká obrana hradních objektů byla koncipována především pro užití ručnic, zejména pak hákovnic. Špalety jediné dochované hradební komory nejsou zachovány. O užití zmíněné skupiny zbraní vypovídají i dochované, pečlivě provedené klíčové střílny. Stanovištěm těžších děl se mohl stát případný bollwerk. Zajímavá je komunikační vazba bollwerku na suterén jihozápadní stavby, která umožňuje vcelku pravděpodobný předpoklad, že se mohlo jednat o arsenál či prachárnu.

Přístupová komunikace, stoupající spirálově okolo hradního návrší a v posledním úseku na východní a severní vedená po koruně okružního valu před příkopem, byla dobře kontrolovaná především bateriovými věžemi a případným bollwerkem.

 

Fotodokumentace

Bochov - hrad Hartenštejn | ideální podoba hradu na kresbě J. Heřmana podle T. Durdíka
Bochov - hrad Hartenštejn | dochované plány zbytků hradu Hartenštejn na plánech obnovy z 30. let 20. století
Bochov - hrad Hartenštejn | náčrt zachovaných konstrukcí hradní dispozice
Bochov - hrad Hartenštejn | zříceniny hradu Hartenštejn na historické rytině z roku 1755
Bochov - hrad Hartenštejn | zříceniny hradu Hartenštejn na kresbě z 18. století
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatky hradu Hartenštejn na Zámeckém vrchu v pozadí na kresbě Karla Liebschera z doby před rokem 1905
Bochov - hrad Hartenštejn | zříceniny hradu na Liebscherově kresbě před rokem 1905
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatky zdiva hradu Hartenštejn na fotografii z roku 1929
 
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatky hradu Hartenštejn na fotografii z roku 1932
Bochov - hrad Hartenštejn | Hartenštejn na snímku z roku 1934
Bochov - hrad Hartenštejn | Karlovarská věž před dostavbou roku 1936
Bochov - hrad Hartenštejn | Karlovarská věž po obnově roku 1937
Bochov - hrad Hartenštejn | Karlovarská věž po dostavbě v roce 1937
Bochov - hrad Hartenštejn | zříceniny hradu Hartenštejn v roce 1935
Bochov - hrad Hartenštejn | upavené torzo jižní věže v roce 1935
Bochov - hrad Hartenštejn | zříceniny hradu Hartenštejn na fotografii z roku 1958
 
Bochov - hrad Hartenštejn | zříceniny hradu Hartenštejn na fotografii z roku 1958
Bochov - hrad Hartenštejn | letecký pohled na zříceniny hradu Hartenštejn - březen 1995
Bochov - hrad Hartenštejn | vrch s hradem Hartenštejn od severovýchodu - duben 2002
Bochov - hrad Hartenštejn | zchátralá severní věž hradu Hartenštejn - duben 2003
Bochov - hrad Hartenštejn | severní věž (Karlovarská) před konzervací - duben 2002
Bochov - hrad Hartenštejn | severní věž (Karlovarská) před konzervací - duben 2003
Bochov - hrad Hartenštejn | vnitřní prostor severní věže před úpravami - duben 2002
Bochov - hrad Hartenštejn | suterén východní věže a hradní studna - duben 2003
 
Bochov - hrad Hartenštejn | archeologický průzkum na hradě Hartenštejn v roce 2007
Bochov - hrad Hartenštejn | Tomáš Durdík během archeologického průzkumu v roce 2007
Bochov - hrad Hartenštejn | nález zachovalé středověké zděné kruhové pece v roce 2007
Bochov - hrad Hartenštejn | severní věž (Karlovarská) během konzervace - březen 2009
Bochov - hrad Hartenštejn | torzo jihovýchodní hradby - březen 2009
Bochov - hrad Hartenštejn | severní věž s novým krovem - červenec 2009
Bochov - hrad Hartenštejn | severní věž s novým krovem - červenec 2009
Bochov - hrad Hartenštejn | severní věž s novým krovem - červenec 2009
 
Bochov - hrad Hartenštejn | střílna severní věže - červenec 2009
Bochov - hrad Hartenštejn | suterén jižní bateriové věže hradu - červenec 2009
Bochov - hrad Hartenštejn | Karlovarská věž s nástavbou - červenec 2012
Bochov - hrad Hartenštejn | interiér prvního patra Karlovarské věže - červenec 2012
Bochov - hrad Hartenštejn | interiér prvního patra Karlovarské věže - červenec 2012
Bochov - hrad Hartenštejn | interiér dřevěné nástavby Karlovarské věže - červenec 2012
Bochov - hrad Hartenštejn | zříceniny hradu Hartenštejn u Bochova - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | hrad Hartenštejn na Zámeckém vrchu - duben 2013
 
Bochov - hrad Hartenštejn | obnovená Karlovarská věž - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | obnovená severní bateriová věž (Karlovarská) - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | vniřní prostor hradu se severní bateriovou věží - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | průčelí tzv. Karlovarské věže - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | severní bateriová věž (Karlovarská) od jihu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | obnovená severní bateriová věž (Karlovarská) - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | areál hradu Hartenštejn se zachovanou severní věží - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | obnovená severní bateriová věž (Karlovarská) - duben 2013
 
Bochov - hrad Hartenštejn | severní věž (Karlovarská) - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | Karlovarská věž od jihovýchodu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | severní věž (Karlovarská) - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | Karlovarská věž od východu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | hradní areál se severní bateriovou věží - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | severní věž (Karlovarská) - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | severní věž (Karlovarská) - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | severní věž nad příkopem obehnaným valem - duben 2013
 
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatky opevnění hradu Hartenštejn - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | torzo východní bateriové věže hradu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatky opevnění hradu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | torzo východní bateriové věže hradu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatky východní bateriové věže hradu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatky východní věže od jihovýchodu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | zříceniny východní věže a torzo jižní hradby - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | jihovýchodní nároží hradby - duben 2013
 
Bochov - hrad Hartenštejn | torzo jižní hradební zdi - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | dochované torzo jižní části hradební zdi - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | torzo jižní hradební zdi - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatek jižní bateriové věže hradu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatek jižní bateriové věže hradu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | klenba suterénu jižní věže - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatek jižní bateriové věže hradu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | zástavba vnitřního areálu hradu Hartenštejn - duben 2013
 
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatky budovy v jihozápadní části areálu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatky budovy v jihozápadní části areálu - duben 2013
Bochov - hrad Hartenštejn | pozůstatky patrně bývalého bollwerku či bašty - duben 2013
 

Použitá literatura

Durdík, T. 2000 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha, 70, 148/150
Durdík, T. 2005 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2, Praha, 29/30
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 51
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 79, 101
Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 254/255
Sedláček, A. 1905 : Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko, Praha, 37/38
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 27

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz