Andělská Hora - socha sv. Jana Nepomuckého

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1767 stávala původně při levé straně bývalé cesty od farního kostela Nanebevzetí Panny Marie do vsi Stará Ves (Altdorf) nedaleko před místním hřbitovem jihovýchodně od dnes z části zaniklé vsi Svatobor (Zwetbau) ve Vojenském újezdu Hradiště.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války a následném začlenění vsi do nově vzniklého vojenského újezdu na počátku padesátých let 20. století však přestala být plastika udržována a postupně chátrala. Někdy po roce 1956 byla nakonec socha sv. Jana Nepomuckého spolu s podstavcem údajně povalena neopatrným traktoristou, rozložena na několik částí a poškozena. Na počátku 21. století byla rozvalená a značně zdevastovaná socha sv. Jana Nepomuckého znovu objevena. Torzu vrcholové plastiky světce tehdy chyběla hlava, část boku s rukou a kříž.

Dne 3. října 2007 byla proto poničená plastika se svolením vedení vojenského újezdu vyzvednuta členy občanského sdružení Andělská Hora a převezena ke kostelu Nejsvětější Trojice u Andělské Hory. V létě roku 2008 byla socha odborně rekonstruována uměleckým štukatérem Janem Pekařem z Droužkovic u Chomutova. V září roku 2008 byla následně obnovená plastika druhotně umístěna na prostranství ve svahu pod farním kostelem Michaela Archanděla na náměstí uprostřed obce Andělská Hora (Engelhaus). Slavnostní odhalení rekonstruované sochy sv. Jana Nepomuckého proběhlo poté dne 13. září 2008 hejtmanem Karlovarského kraje Josefem Pavlem a moderátorem Markem Ebenem za hojné účasti občanů obce.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci dosahuje celkové výšky asi 3 metry. Vrcholová figurální plastika v životní velikosti, komponovaná čelně k divákovi, představuje světce s klasickými atributy jako kněze v kanovnickém rouchu, klerice, rochetě, almuci a s biretem na hlavě. Kolem hlavy má světec umístěnou pozlacenou svatozář s pěti hvězdami. V levé ruce drží světec kříž s plastikou Ukřižovaného Ježíše Krista, který si opírá o rameno, a pravou rukou žehná. Původně však držela postava ve svěšené pravé ruce palmovou ratolest. Základnu plastiky tvoří podesta ve tvaru symbolických oblok s plastickým reliéfem hlaviček dvou okřídlených andílku na přední a jednoho na zadní straně.

Vrcholová plastika je umístěna na vrchu 1,25 metru vysokého, hranolového pískovcového podstavce s dnes již setřenými volutami ve spodní části, s mohutnou, bohatě profilovanou vynesenou horní krycí deskou s obloukově prohnutými středy všech stran, a profilovanou patkou. Na přední straně podstavce je vysekána datace „1767“ doby vzniku plastiky. Pod letopočtem býval původně patrně vysekán dnes již zcela setřený věnovací nápis. Do podstavce jsou druhotně vyryty další datace z doby devastace objektu ve druhé polovině 20. století, např. „1960“ a „1992“. Základnu podstavce tvoří jednoduchý hranolový sokl. Podstavec je postaven na profilovaném kamenném stupni.