Úvod > Architektonické památky > Bohuslav - socha sv. Jana Nepomuckého
Bohuslav - socha sv. Jana Nepomuckého
Pozdně barokní sochu sv. Jana Nepomuckého nechal zřídit v roce 1758 Benedikt Zitterbart v západní části návsi uprostřed vsi Bohuslav (Paslas). V letech 1780 a 1859 byla socha renovována. Po roce 1945 však přestala být plastika udržována a postupně chátrala, někdy v průběhu 2. poloviny 20. století byla navíc socha stržena z podstavce. Zchátralá plastika stojí dnes znovu na podstavci zarostlém v hustých křovinách.
Objekt: pozdně barokní figurální plastika na podstavci
Typologie: kamenosochařské památky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Bohuslav (Paslas)
Okres: Cheb
Poloha: v západní části návsi uprostřed vsi
GPS: 50°2'0.086"N, 12°48'19.689"E
Období vzniku: 1758
Architekt: neznámý
Stavebník: Benedikt Zitterbart
Materiál: pískovec
Období devastace: po roce 1945
Rekonstrukce: 1780, 1859
Památková ochrana: od 17. ledna 1964
Č. rejst. ÚSKP: 16088/4-740
Stav: zdevastované
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Pozdně barokní sochu sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora nechal zřídit v roce 1758 Benedikt Zitterbart nad návesním rybníkem v západní části návsi uprostřed vsi Bohuslav (Paslas). Roku 1780 nechal plastiku renovovat Johann Michael Fischbach a v roce 1859 byla socha znovu renovována na náklady manželů Franze Josefa a Theresie Fischbachových.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být plastika udržována a postupně chátrala. Následně musel být podstavec podepřen. Dne 17. ledna 1964 byla socha sv. Jana Nepomuckého zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 16088/4-740. někdy v průběhu druhé poloviny 20. století byla vrcholová plastika spolu se soklem a horní krycí deskou stržena z podstavce. Při následném znovuvztyčení byla socha postavena přímo na krycí desku podstavce a kónický sokl zůstal ležet v jeho sousedství. Zchátralá plastika stojí dnes zarostlá v hustých křovinách na neudržovaném prostoru bývalé návsi.
Popis objektu
Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci. Původně polychromovaná, 1,3 metru vysoká, lidově ztvárněná vrcholová figurální plastika v mírně podživotní velikosti představuje tradičně ztvárněného světce v kontrapostu s vousy a lehce vlnitými vlasy. Oděn je v kanovnickém rouchu, tvořeném dlouhou klerikou, rochetou zdobenou krajkou na spodním lemu s přehozeným pláštíkem s kapucí zdobeným třásněmi, který je sepnut sponou u krku. Hlava světce s kněžským biretem je pootočena směrem ke kříži položeném na paži pokrčené pravé ruky. Prsty spuštěné levé ruky přidržuje světce patu krucifixu. Plastika bývala původně postavena na 33 cm vysokém hranolovém soklu o základně 42 x 42 cm s konkávně projmutými stěnami, který je dnes pohozen vedle podstavce.
Vrcholová plastika je dnes postavena přímo na vrcholové ploše 1,13 metru vysokého hranolového podstavce s mohutnou, 12 cm vysokou stupňovanou horní krycí deskou čtvercového půdorysu o rozměrech 72 x 72 cm a 15 cm vysokou profilovanou patkou čtvercového půdorysu o hraně 59 cm. Všechny čtyři stěny 86 cm vysoké středové části podstavce o rozměrech půdorysu 43 x 42 cm, jsou zdobeny mělkými vpadlými rámci.
V zrcadle na čelní pohledové straně podstavce je vysekán původně polychromovaný, německý věnovací nápis: „Gott und / dem heiligen / Johanes zu / ehren hat die / se Statuen auf / richten lassen / Benedikt Zitter / bart im Jahre 1758 / und Johann Mich / ael Fischbach hat / diese im Jahre 1780 / wieder renoviren / lassen“ (Bohu a sv. Janu ke cti nechal tuto sochu zřídit Benedikt Zitterbart v roce 1758 a Johann Michael Fischbach ji poté nechal v roce 1780 renovovat). V zrcadle na levé boční stěně podstavce je pak vysekán německý pamětní nápis: „Renoviert / von F. Josef und / Theresia / Fischbach im Jahre 1859“ (Renovováno F. Josefem a Theresií Fischbachovými v roce 1859). Základnu podstavce tvoří dvoustupňový profilovaný hranolový sokl čtvercového půdorysu o rozměrech 1,09 x 1,09 metru.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Anton GNIRS, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, Brno 1932, s. 212-213.
Emanuel POCHE, Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha 1977, s. 95.