Římská mince z vrchu Košťálu u Radošova

Římská mince z vrchu Košťálu u Radošova

Mgr. Lukáš Hanzl

Nálezové okolnosti a popis nálezu

      Letos v listopadu mne paní Mgr. Zdeňka Čepeláková zpravila o dávném nálezu svého syna, ing. Víta Čepeláka z června roku 1966, který učinil ještě jako žák základní školy nedaleko hradiště na vrchu Košťál (dříve Stengelberk), při místní zkratce mezi Radošovem a Velichovem. Nález tvořila jediná mince z doby římské, náhodně objevená na kraji polní cesty ve stopě po těžké vojenské nebo lesní technice, cca 800 – 1050 m vzdušnou čarou od kóty 464, jihovýchodním směrem.1)

      Po seznámení se s nálezovými okolnostmi jsem měl možnost minci, která je stále v majetku paní magistry Čepelákové, prohlédnout a provést její fotodokumentaci, kterou rovněž přikládám.

      Jedná se o stříbrný denár římského císaře Traiana Hadriana, katalogově zařazený přesně do roku 127 n. l., kdy byl vyražen.2) Tvar celého střížku je nepravidelně oválný, na dvou místech porušen patrně zářezy nože. Rozměry mince jsou 19mm a 14mm při proměnlivé tloušťce střížku od 0,2 do 1mm. Ryzost ověřována nebyla. Váha mince je rovné 2 gramy. Text je následující: IMP CAESAR TRAIAN HADRIANVS AVG, P M TR P COS III, na aversu je portrét císaře Hadriána z profilu, na reversu sedící bohyně Libertas a pod ní nápis, LIB PVB. Povrch a hlavně plastické prvky nesou již četné známky opotřebení prozrazující, že před svou archeologizací byla mince dlouhý čas v oběhu.

[caption id="attachment_29191" align="aligncenter" width="600" caption="Obr 1. avers mince, obr. 2 revers mince"][/caption]

Kdo byl Traian Hadrian?

      Traian Hadrian byl římský císař panující v letech 117 až 138 jako jeden z tzv. adoptivních císařů. Uskutečnil reorganizaci administrativního systému, v němž při správě říše zaujímali stále důležitější postavení zkušení odborníci. Daleko spíše je však znám kvůli brutálnímu potlačení židovské vzpoury a následné židovské diaspoře. Hadrian se totiž pokusil úplně vykořenit judaismus, v němž spatřoval hlavní příčinu opakujících se vzpour v Palestině. Skonal dne 10. července 138 ve své vile v Bajích, patrně na celkové vyčerpání v důsledku opakovaných pokusů o sebevraždu. Byl poté pochován ve svém mauzoleu, jež je dnes známo tím, že bylo ve středověku přetvořeno v pevnost papežů tzv. Andělský hrad.3)

      Ikonicky byl však od dřívějších (méně už potomních) císařů snadno odlišitelný pro svůj typický plnovous, kterým dával najevo svou sympatii ke všemu řeckému a helénskému. Od té doby se ujímá opět nošení plnovousu na rozdíl od starší římské tradice, hladce oholených tváří.



Doba římská na Karlovarsku z pohledu archeologie a interpretace nálezu

      Ještě v padesátých letech minulého století ohledně archeologických nálezů z období protohistorie a prehistorie na Karlovarsku přetrvával mírný optimismus a předpokládalo se mimo jiné, že se v budoucnu podaří objevit i některé nálezy z období laténu a doby římské. S rozšiřujícím se poznáním však byly na Karlovarsku stanoveny poměrně rozsáhlé hyáty pro dlouhá období pravěku včetně laténu (s výjimkou Žluticka), doby římské a stěhování národů.

      K tomu uvádí Evžen Plesl ještě v 80 letech: „Avšak během těchto vývojových období zůstávaly oblasti Karlovarska a Sokolovska jakoby stranou veškerého života. Dříve uváděný (cituje: Gnirs 1925, 67-69) nález torza bronzové sošky, objevený údajně v Karlových Varech, byl rozpoznán jako padělek (cituje: Sakař 1962, 108-109); uváděné nálezy ze Skalky, okr. Cheb jsou jiné provenience (cituje: naposledy Laser 1960, 265-273; Sakař 1962, 110).“4)

      Nálezy římských mincí jednotlivě distribuovaných po celých Čechách, často bez kontextu, umožňují hypotézu, že v dobách nedostatku oběživa náhodné nálezy depotů římských mincí nahrazovaly lokálně nedostatek dobové měny. Patrně s tím souvisí i nález stříbrného denáru císaře Traiana Hadriána z Radošova, neboť zcela signifikantně byl učiněn přímo v trase středověké obchodní stezky, jež ještě počátkem 14. století byla označována za novou5), v místě archeologicky bohatém, přesto však vyznačujícím se naprostou absencí nálezů z doby římské. V tomto kontextu se jedná o nález spíše středověký až časně novověký. Pochopitelně s ohledem na nízkou úroveň archeologického poznání Doupovských hor, existuje ještě naděje, že nějaké doklady osídlení z doby římské budou přeci jen nakonec objeveny, zatím se to spíše jeví jako méně pravděpodobné.


Poznámky:

1) Informace pochází přímo od pana ing. Víta Čepeláka
2) Browsing Roman Imperial Coins of Hadrian na: http://www.wildwinds.com/coins/ric/hadrian/i.html
3) Reference: ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Dějiny psané Římem, Bratislava: Perfekt, 2005. ISBN 80-8046-297-6
4) PLESL, Evžen: Pravěk Karlovarska In:Pravěk Karlovarska a Sokolovska a Katalog archeologických sbírek muzeí v Karlových Varech a Sokolově, Karlovarské muzeum, 1983, S 19, 22
5) Na rozdíl od „staré cesty“ vedoucí údolím Ohře, přes Stráž, Klášterec a Kadaň. V 19. století zdejší trasa v souvislosti s výstavbou nových krajských silnic upadá a stává se jen lokálně významnou spojnicí.

« další texty z kategorie Historie Karlovarska

« zpět na seznam textů

Komentáře: přidat další

Přidat komentář