Vladořice - sousoší Piety

Pískovcové sousoší Piety nechali zřídit v roce 1814 místní obyvatelé na rozcestí pod bývalou usedlostí Altrichterův dvůr (Altrichterhof) čp.1 při pravé straně příjezdové cesty na východním okraji osady Vladořice (Wladarz). Autorem plastiky byla patrně některá z dílen Oswalda Josefa Wendy ve Žluticích nebo Stephana Borowetze a Josefa Herschera Manětíně, které během první poloviny 19. století pracovaly pro široké okolí.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být plastika udržována a postupně chátrala. Dne 3. května 1958 bylo sousoší zapsáno na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 17151/4-1131. Během druhé poloviny 20. století došlo k poškození neudržované plastiky erozí vlivem povětrnostních podmínek. Části pískovcového kříže za sousoším, mechanicky poškozeného rozlámáním, musely být proto v minulosti druhotně spojeny železnou konstrukcí.

V roce 2011 přistoupilo město Žlutice jako vlastník objektu ve spolupráci se Spolkem okrašlovacím Vladař k celkové rekonstrukci zchátralého sousoší nákladem ve výši 79.000 Kč za přispění z rozpočtu Karlovarského kraje. Restaurátorské práce provedla akademická restaurátorka MgA. Helena Štěrbová z Kozojed. V rámci renovace byla provedena demontáž vrcholové plastiky a její převoz do restaurátorského ateliéru. Jednotlivé části byly očištěny od biologických nečistot, silně zvětralá plastika zpevněna a staticky zajištěna, domodelovány chybějící plastické části a nakonec byla provedena barevná retuš objektu. Přímo na místě byla následně provedena renovace podstavce, vyspravena částečně rozvalená podezdívka objektu a upraveno okolí. Dne 3. listopadu 2011 bylo poté renovované vrcholové sousoší osazeno na původním podstavci.

Pískovcové sousoší Piety na podstavci dosahuje celkové výšky více než tři metry. Vrcholová figurální z arkózovitého pískovce o rozměrech 150 cm výšky, 78 cm šířky a 45 cm hloubky patří ikonograficky k milostným pietám horizontálního typu. Sousoší představuje sedící Pannu Marii Bolestnou, oděnou v dlouhé šaty a plášť se splývajícími záhyby a rouškou na hlavě, která na svém klíně pozdvihuje tělo mrtvého Ježíše Krista po jeho snětí z kříže. Postava Panny Marie hledí v bolestném gestu obličeje před sebe do dálky s hlavou výrazněji odkloněná odkloněnou k levému rameni. Světice levou rukou podpírá tělo Krista pod rameny, její pravá ruka spočívá na pravé ruce Kristově.

Pololežící mrtvé tělo Ježíš Krista s delšími vlnitými vlasy a vousem je umístěno v Mariině klíně šikmo, s nohami ohnutými v kolenou, levou paží spuštěnou k zemi a hlavou mírně zakloněnou a jen zčásti pootočenou k divákovi. Za postavou Panny Marie je zezadu přisazen a železnou kramlí přikotven jednoduchý vysoký pískovcový kříž latinského tvaru s rozšířenou patkou, po obvodu zdobený rovným plastickým páskem. V plastickém reliéfu roušky na křížení ramen je vyobrazen symbol trnové koruny. Několikrát přelomené spodní rameno kříže je druhotně zpevněno železnými pásy.

Vrcholové sousoší je umístěno na vrcholu 152 cm vysokého hranolového pískovcového podstavce s horní profilovanou krycí deskou a profilovanou patkou, o rozměrech základny 104 x 60 cm. Ve vpadlém obdélném rámci s projmutými rohy na přední straně podstavce je vysekán německý věnovací nápis s výplní černé barvy: „Dieses Andenken der Schmerzen MariA wiedmet die Ehrbare Gemeinde Wladarz im Iahr 1814“ (Tuto vzpomínku na Bolestnou Pannu Marii věnovali počestní občané Vladořic v roce 1814). Nad nápisem je umístěna velká schránka na obětiny s kruhovým otvorem, opatřená železnými dvířky. Boční stěny podstavce jsou zdobeny vpadlými rámci.

Spodní část podstavce je tvořena hranolovým soklem, jehož stěny jsou zdobeny dekorativní linkou ve tvaru skoseného obdélníku s projmutými rohy. Podstavec je postaven na nízkém širokém stupni, složené plintě z pískovcových kvádrů, položené na podezdívce, skládané z břidlice, která vyrovnává svažitý terén nad okrajem silnice.