přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v regionu ojedinělého typu Pietas Domini od neznámého autora byl vztyčen v době kolem roku 1700 na Kostelním náměstí při cestě k farnímu kostelu sv. Jiří uprostřed historické části města Horní Slavkov (Schlaggenwald). Objekt mezi nejstarší trojiční sloupy v západních Čechách. V průběhu 20. století byl sloup několikrát restaurován. Poslední celková oprava sloupu proběhla v letech 1994-1995.

 

Objekt: barokní sloup s figurální plastikou

Typologie: kamenosochařské památky

Kategorie: architektonické památky

Obec: Horní Slavkov (Schlaggenwald)

Okres: Sokolov

Poloha: v Kostelní ulici pod kostelem sv. Jiří v severovýchodní části města

GPS: 50°8'21.722"N, 12°48'34.986"E

Období vzniku: kolem roku 1700

Architekt: neznámý

Materiál: jemnozrnný pískovec, hrubozrnný pískovec, žula

Rekonstrukce: 1936, 1959, 1977, 1994-1995, 1997

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 21944/4-573

Stav: zachovalé

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice od neznámého autora byl vztyčen v době kolem roku 1700 na Kostelním náměstí (Kirchenstaffel) ve svažité ulici stoupající k farnímu kostelu sv. Jiří uprostřed historické části města Horní Slavkov (Schlaggenwald). Některými autory je vznik sloupu kladen již do roku 1685. Objekt tak patří mezi nejstarší trojiční sloupy v západních Čechách. Kompoziční ztvárnění sousoší typu Pieta Páně (Pietas Domini) je na Karlovarsku zcela ojedinělé. Nejstarší dochované vyobrazení trojičního sloupu pochází z rytiny místního malíře Eliase Dollhopfa z roku 1739 s vyobrazením kostela sv. Jiří s Pannou Marií Slavkovskou.

Někdy v polovině dvacátých let 20. století byly pokáceny vzrostlé stromy u trojičného sloupu a na jejich místě vysazeny tři lípy. V roce 1936 byl trojiční sloup v Horním Slavkově díky iniciativě tehdejšího řídícího zdejší školy Rudolfa Prosche celkově restaurován. Podle zápisu v městské pamětní knize k tomuto roku „trojiční památný sloup u kostelních schodů mohl být nově osvěžen rovněž neúnavnou prací p. řed. Prosche“. Patrně někdy po konci druhé světové války bylo odlomeno původní kované zábradlí kolem sloupu. Dne 3. května 1958 byl sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Horním Slavkově zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek pod rejst. č. 21944/4-573.

Roku 1959 byl trojiční sloup restaurován akademickým sochařem Františkem Radou. Pokáceny byly tehdy tři vzrostlé lípy, které kořeny nadzvedávaly základy sloupu, a větvemi byla poškozována plastika. Vyměněn byl horní přední stupeň a celý sloup srovnán. Vychýlení zhruba 7 cm z kolmice nastalo narůstáním rzi na železných klínech, které proto byly odstraněny a stabilita zajištěna zatemováním olova a výplní štuků.

V restaurátorské zprávě ze dne 16. října 1959 o průběhu prací se uvádí: „Plastika byla značně poškozena, zvětralá narůstajícími mechy, drobnými lišejníky a sazemi. Po prohlídce z lešení byla zjištěna do stran rozrušená prasklina na postavě Boha Otce od ramene až po pás a že holubice měla stejnou zář jako zbytky svatozáře za hlavou Boha Otce“. Po očištění sloupu byla provedena jeho konzervace a sloup vyrovnán. Doplněny byly poškozené části profilace vrcholového sousoší a hlavice sloupu. Vytvořeny byly chybějící svatozáře osazené na měděné čepy. Domodelovány byly rovněž poškozené části profilace podstavce a k dokumentačním účelů odlity zbytky reliéfů na jeho stranách.

V roce 1977 restauroval trojiční sloup akademický sochař Milan Sommer. V restaurátorské zprávě ze dne 20. července 1977 se uvádí: „Plastika byla poškozena nejen mechanicky, což platí především o pískovcové římse na podstavci, ale utrpěla hlavně zvětráním materiálu včetně tvrdé žuly v hořejší části sloupu. Čtyři reliéfy světců - sv. Jiří, Jana Křtitele, Šebestiána, Floriána na pískovcovém soklu jsou odvětráním materiálu téměř setřeny. Plastika sv. Trojice byla poškozena podobně. Hlavy andílků provedeny v hlubokém reliefu byly místy úbytkem materiálu sníženy až o 2 cm, perutě křídel na mnoha místech byly sotva patrné. Rovněž tak chyběla pravá ruka Kristova a chodidla dolních končetin. U figury Boha Otce byla poškozena levá strana v partii obličejem, která byla smyta prakticky celá včetně ucha a nosu. Plastika byla rovněž znehodnocena sazově černými skvrnami, které se vyskytují na vápencových materiálech a které se vyznačují těžkou odstranitelností. Tyto skvrny se táhly asi od poloviny plastiky směrem dolů a největšího rozšíření dosáhly v hlavici sloupu.

Samotná oprava byla zahájena důkladným očištěním celého objektu včetně kamenných stupňů, z žulového sloupu bylo nutné též odstranit nápis provedený olejovými barvami. Všechny kamenné části objektu byly následně napuštěny zpevňujícím petrifikačním roztokem (Silgel). Základové stupně byly částečně vyrovnány a spáry vyplněny cementovým tmelem. Na podstavci byly doplněny uražené části římsy štukem na měděné čepy, zvýrazněno orámování jednotlivých reliéfů a provedena barevná retuš povrchu. Náznakově byly doplněny chybějící části profilace vrcholového sousoší a hlavice sloupu. Kovaný železný nosník holubice byl nakonzervován olejovou fermežovou barvou.

Na počátku devadesátých let 20. století bylo již vrcholové sousoší včetně hlavice sloupu z jemnozrnného pískovce již opět značně povrchově narušeny působením povětrnostních vlivů a smogem. Obdobně poškozené reliéfy na podstavci byly dochovány jen v náznaku. Spárování základových stupňů bylo vydroleno, schody porostlé mechem, trávou a ostatní vegetací.

Poslední restaurování sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice bylo provedeno v období od října 1994 do října 1995 akademickými sochaři prof. Janem Hendrychem a Jiřím Laštovičkou z restaurátorského střediska Tradice s r. o.  Na podzim roku 1994 bylo vrcholové sousoší včetně hlavice sloupu zbaveno všech nánosů, sazí, prachu a mechu a napuštěno penetračním roztokem, celý sloup očištěn od nevhodných nápisů, podstavec zbaven nánosů nečistot a vegetace. Reliéfy na podstavci byly zaformovány a v pražském ateliéru následně pořízeny jejich sádrové odlitky.

Roku 1995 bylo poté přistoupeno k samotnému restaurování objektu. Setřelé detaily profilace a modelace vrcholového sousoší a hlavice sloupu byly doplněny z umělého kamene. Velké a četné doplňky na vrcholovém sousoší vedly k celoplošné retuši barevnosti a dílo tak ztratilo kvalitu patiny. Železná konstrukce ukotvení holubice byla očištěna a ošetřena antikorozním nátěrem. Chybějící svatozáře byly vytvořeny z měděného plechu pozlaceného plátkovým zlatem podle dobových grafických předloh a pozdější fotodokumentace.

Sloup byl povrchově zpevněn a povrchová trhlina v dolní části zatmelena. Chybějící části profilace podstavce byly doplněny umělým kamenem, podstavec zpevněn, trhliny a defekty zatmeleny. Tmely se však odlišují barevností a hlavně strukturou od okolního kamene. Kamenné stupně byly očištěny od veškeré vegetace, obnoveno spárování, jednotlivé díly staticky zajištěny a následně spolu s podstavcem napetrifikován proti cizopasné vegetaci. Celý objekt byl nakonec hydrofobizován a následně fixován voskovou emulzí.

V létě roku 1997 poté provedl Emanuel Egemayer opravu stupňovité základny objektu. Kamenné stupně byly po provedení nezbytných terénních úprav vyrovnány, usazeny do zpevněného lože a uchyceny kovovými čepy. Poškozené a uvolněné starší vysprávky profilace z předchozích oprav byly vyjmuty a nahrazeny za nové v umělém kameni, spárování mezi kameny bylo doplněno. Provedena byla sanace a zpevnění povrchu kamene. Nakonec byly jednotlivé stupně základny pokryty tvrdým potěrem z umělého kamene silným 1-2 cm. Na podestě byla poté instalována replika zdobného kovaného oplocení s vrátky, vytvořená roku 1995 restaurátorem kovu Petrem Rubákem podle dobových grafických předloh a pozdější fotodokumentace.

Památkový ústav v Plzni měl však k této opravě schodišťových stupňů zásadní výhrady. V dopise Okresnímu úřadu v Sokolově ze dne 22. září 1997 o tom psal: „V případě obnovy kamenné stupňovité podstavy bylo provedeno po očištění, sanaci a konzervaci kamene potažení jednotlivých stupňů vrstvou umělého kamene a tím přemodelování stářím a povětrnostními vlivy přirozeně narušeného kamene tak, že zcela zaniká autentická podoba stupňovité podstavy. Charakter opravy, stejně jako závěrečná povrchová úprava nekorespondují s autenticitou podstavce se sloupem a sousoším a jsou s ním v příkrém rozporu“.

 

Popis objektu

Barokní solitérní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, obrácený pohledovou stranou jihozápadním směrem, dosahuje celkové výšky kolem 7 metrů. Vrcholová figurální plastika typu Pieta Páně (Pietas Domini) z jemnozrnného pískovce představuje sedící postavu Boha Otce s plnovousem, který chová v klíně bezvládné tělo Ukřižovaného Ježíše Krista s viditelnými ranami, stigmaty. Nad skupinou se vznáší plastika holubice s roztaženými křídly, symbol Ducha svatého, upevněná na kovaném železném nosníku. Základnu sousoší tvoří podesta zdobená plastickými okřídlenými hlavičkami andílků. Vrcholové sousoší je umístěno na vrcholu hladkého žulového sloupu s entazí se zdobnou plastickou korintskou hlavicí z jemnozrnného pískovce a profilovanou patkou ze střednězrnného pískovce.

Sloup se sousoším je postaven na vrcholu 1,3 metru vysokého, hranolového podstavce čtvercového průřezu ze střednězrnného pískovce s mohutnou vynesenou profilovanou horní krycí deskou a profilovanou patkou. V mělkých obdélných rámcích na stěnách podstavce jsou vyvedeny ploché, pokročilým stupněm zvětrání značně poškozené a téměř nečitelné figurální reliéfy. Abraze kamene zde dosáhly místy až 1 cm. Na přední straně je situován reliéf sv. Jiří na koni v podobě drakobijce, na levé straně sv. Floriána, na pravé straně sv. Rocha a na zadní straně sv. Šebestiána.

Trojiční sloup s podstavcem je postaven na styloblatu o třech kamenných stupních čtvercového půdorysu o základně 2,7 metru, vyrovnávající svažitý travnatý teén. Kamenné stupně jsou dnes skryty pod tvrdým potěrem z umělého kamene silným 1-2 cm, který puká a v plátech se odlupuje. Na vrcholu spodního stupně je instalována replika zdobného kovaného oplocení s vrátky čtvercového půdorysu.

 

Fotodokumentace

Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup na rytině Eliase Dollhopfa z roku 1739 s vyobrazením kostela sv. Jiří s Pannou Marií Slavkovskou
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Horním Slavkově na historické fotografii z roku 1905
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Horním Slavkově v době před rokem 1927
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup v Horním Slavkově po celkové renovaci v době po roce 1936
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Kostelní ulici v polovině 20. století
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup v 60. letech 20. století
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup pod budovou děkanství a kostelem sv. Jiří na fotografii z roku 1969
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | vrcholové sousoší po celkovém restaurování - březen 1996
 
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Horním Slavkově - říjen 2013
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice od jihu - říjen 2013
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Horním Slavkově - říjen 2013
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | přední strana trojičného sloupu - květen 2012
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Horním Slavkově od jihozápadu - říjen 2013
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup v Horním Slavkově - květen 2012
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Horním Slavkově od západu - říjen 2013
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup v od západu - říjen 2013
 
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Horním Slavkově - říjen 2013
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | vrcholové sousoší Nějsvětější Trojice typu Pieta Páně (Pietas Domini) - říjen 2013
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | vrcholové sousoší Nějsvětější Trojice typu Pieta Páně (Pietas Domini) - říjen 2013
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | setřelý reliéf sv. Jiří jako drakobijce na přední straně podstavce - květen 2012
Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | figurální reliéf sv. Floriána na levé straně podstavce - květen 2012
 

Použitá literatura

Adamcová, K. - Nejedlý, V. - Slížková, Z. - Zahradník, P. 2004: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji, Praha, 133/136
Gnirs A. 1927: Topographie der historischen und Kunst-Denkmale in Böhmen. Der politische Bezirk Elbogen, Praha, 294/295
Kozák, L. 1955: Západočeské barokní sloupy sv. Trojice, In: Historický sborník Karlovarska, Karlovy Vary, 104
Poche, E. a kol. 1977: Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 418
Prokop, V. - Smola, L. 2014: Sokolovsko. Umění, památky a umělci do roku 1945, Sokolov, 133
Slouka, J. 2010: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy, Praha, 225

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz