Památky a příroda Karlovarska: kulturně-historické a přírodní bohatství okresu Karlovy Vary

Hornické sídliště Jáchymov založil v roce 1516 Štěpán Šlik po nálezu bohatých ložisek u osady Konnradsgrün. Sídliště se původně nazývalo Údolí, později Údolí sv. Jáchyma, poté Jáchymov. V letech 1516-1517 nad na západním svahu nad městečkem vystavěl pro Štěpána Šlika stavitel Jan Münnich pozdně gotický hrad, jehož účelem bylo především kontrolovat a chránit výnosnou jáchymovskou těžbu a osady pod ním. Hrad Freundenstein je tak pravděpodobně nejmladší hradní stavbou na území České Republiky. Od roku 1519 Štěpán Šlik v Jáchymově razil vlastní stříbrnou minci, pozdější joachimsthaler Grosch, tolar. V roce 1520 byl Jáchymov povýšen králem Ludvíkem Jagellonským na svobodné horní město a se svými 5 000 obyvateli bylo druhým největším městem českého království. Jáchymov se neustále rozrůstal přílivem tisíců německých horníků a vznikaly tak zde první sociální konflikty. V srpnu roku 1525 byl hrad dobyt a poškozen vzbouřenými horníky, podrážděnými nejen špatným zacházením, ale také rychle revoltující pod vlivem německé selské války vrcholící tehdy v nepříliš vzdáleném Durynsku. Poslední kapkou bylo, že se Štěpán Šlik, jejich vrchnost, přidal vojensky ke spolku říšských knížat proti selskému povstání. Havíři se dne 13. května 1525 shromáždili na náměstí v počtu až 3000 mužů a zaútočili na novou radnici, kde zničili všechny písemnosti a zajali purkmistra. Poté se rozvášněný dav obrátil na šlikovský hrad, který vytloukl a zpustošil. Štěpán neměl tehdy dostatek drábů, aby povstání potlačil, teprve až za cenu jistých sociálních ústupků a s pomocí okolních feudálů Šlik povstání potlačil. Jelikož povstání nebylo namířeno přímo proti Štěpánovi, spíše proti jeho zřízencům, dal hrabě viníky jen mírně potrestat. Poškozený hrad byl rychle opraven a stal se sídlem horního hejtmana Jindřicha z Könritzu. V roce 1526 Štěpán Šlik umírá v bitvě u Moháče a po nástupu nového panovníka Ferdinanda I. došlo ke konfliktu mezi habsburskou mocí a Šliky. Roku 1528 odňal Ferdinand I. Šlikům mincovní právo, které přešlo na království. V roce 1545 uvrhl Ferdinand I. pod záminkou porušení královského nařízení pět předních Šliků do Bílé věže na Pražském hradě – těm nezbývalo, než zříci se všech svých práv na Jáchymov. Panovník jim ponechal nadále v zástavě ostatní panství v Loketském kraji, která měli už od roku 1437, a horní desátek na deset let, tj. do roku 1555. Hrad začal sloužit jako sídlo královských horních hejtmanů, posléze přestal být udržován úplně. V roce 1547 začalo nezdařené povstání českých stavů, ve kterém se angažovali Šlikové i obec Jáchymov, jež vpustila do hradu i města v březnu toho roku saského velitele Thumshirna. To znamenalo definitivní dovršení královské vlády nad Jáchymovem, horní desátek byl Šlikům odňat. V roce 1548 se tedy stal hrad královským majetkem a pro jeho špatný stav ohledala komise královské komory. V letech 1548-1558 se na hradě usídlil královský horní hejtman Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Prosperita stříbrných dolů začala tehdy slábnout, ložiska byla již dost vyčerpána. V letech 1618-1620 za stavovského povstání drželi hrad spolu s městem Mansfeldovi vojáci, po jejich odchodu zde byla císařská posádka. Roku 1639 byl při obléhání města jednotkou švédského vojska pod vedením generála Banéra hrad značně poškozen dělostřeleckou palbou a vyhořel. Tehdy byly zničeny hradební zdi objektu. Poté byl ponechán svému osudu a pozvolna se rozpadal, zdivo hradeb bylo rozebráno jako stavební materiál. Údržby se dostalo pouze dvou věžím. Severovýchodní věž sloužila jako obydlí hlásného a sloužila jako městská hláska. Hlásný dával horníkům zvonem znamení k nastoupení a ukončení šichty. V roce 1861 bylo strženo původní vysazené patro věže a značným nákladem nahrazeno dnešním romantickým patrem a kuželovou střechou. Jihozápadní věž sloužila v 18. a v 19. století jako skladiště střelného prachu horního úřadu. V průběhu 19. století patrně začala vznikat v areálu bývalého hradu parazitní zástavba hospodářských a obytných stavení na půdorysu gotických základů. Na přelomu 18. a 19. století přeťala hradní areál necitlivě nová komunikace stoupající ke vsi Nové město. Po roce 1947 hradní objekt býval majetkem Městského národního výboru Jáchymov. V 60. letech 20. století vyhořela severovýchodní obytná věž. Uvažovalo se tehdy dokonce o celkové demolici památky. Naštěstí však byla v roce 1973 věž opravena do současné podoby a zachována. Ve dnech 22. dubna – 16. června 2004 proběhl s přestávkami sondážní archeologický výzkum hradu z důvodu projektu rodinného domku poblíže věže Prachárna, který zde byl poté postaven.

Široký hradní ostroh mezi dvěma zářezy do hlavního údolí byl na čelní straně přeťat mohutným příkopem, dochovaným pouze z části na západní straně, za nímž byl, snad dodatečně, vyhozen masivní val přiléhající z venčí k čelní zdi hradu.
Vlastní jednodílný hrad představoval pravidelnou obdélnou dispozici o půdorysu 65 x 50 metrů s minimálně dvěma, pravděpodobně však čtyřmi okrouhlými věžemi v nárožích o průměru 8 metrů a síle zdiva 1,7 metru. Dnes zachovány věže severovýchodní a jihozápadní. Mezi věžemi stávaly hradební zdi, 1.5 m silné, původně patrně se zevnějším ochozem, ke kterým uvnitř přiléhala obytná a hospodářská stavení.

Prostor u jihovýchodní věže a východní hradby byl navýšen samotnou destrukcí hradby a destrukcí objektu, který k této hradbě těsně přiléhal. Areál zde dosahoval stejné výšky jako prostor u severovýchodní věže, celý prostor vnitřního hradního areálu tak býval v jedné rovině. Z obvodové hradby se na severní straně dochoval pouze úsek při severní věži. Velký okenní otvor v jeho patře napovídá, že se zde k obvodové zdi přikládala zástavba neznámého rozsahu a podoby. V jihovýchodním nároží doposud existují, donedávna přístupné architektonicky neřešeným vstupem z jihu, dva valeně zaklenuté sklepy, které náležely dalšímu objektu hradní zástavby. Další zčásti zasypaný vstup do sklepení s půdorysně se zalamující chodbou popisuje roku 1969 Líbal v severozápadní části hradiště. Další objekt přiléhal k západní hradbě těsně u jihozápadní věže.
severovýchodní nárožní věž – Šlikovka – lépe dochovaná a původně zjevně i významnější stojí doposud v plné výši čtyř pater (dnes 19 metrů vysoká), z nichž poslední, vysazené na původních gotických krakorcích je v dnešní podobě dílem úprav z roku 1861. Původní dřevěné vysazené patro s kamenným ochozem bylo opatřeno malými arkýřky a kryto vysokou prohnutou kupolovitou šindelovou střechou s lucernou. Vysazené členité patro vyšší věže, zachycené ještě na vyobrazeních prvních dvou třetin 19. století, bylo v roce 1861 strženo a nahrazeno dnešním romantickým patrem a kuželovou střechou. Věž je podsklepená do hloubky 8m a je reálný předpoklad, že sklepaní bylo ještě hlubší, při poslední rekonstrukci roku 1973 bylo totiž dno sklepa uzavřeno betonovou podlahou. Ve vyšších úrovních plochostropá věž, byla vybavena užšími střílnovými otvory. Po zániku hradu byla opatřena kuželovitou střechou s lucernou a upravena na obydlí městského hlásného a sloužila jako městská hláska. Hlásný dával horníkům zvonem znamení k nastoupení a ukončení šichty. Věž vyhořela v 60. letech 20. století, roku 1973 restaurována a zpřístupněna veřejnosti.
jihozápadní nárožní věž – Prachárna – dnes nižší, jen 12 metrů vysoká, s podstatně slabšími stěnami. Původně v prvním patře (dnes vchod do věže v přízemí) na straně obrácené do hradního areálu byla otevřena či snad uzavřená slabou dřevěnou stěnou. Vysoký otvor s oválným zaklenutím dodatečně, nejspíše v 16. století zazděn. Patro věže je zaklenuto křížovou klenbou, vyšší úrovně bez patrných otvorů. Na severní straně ve zdivu patrný otisk po provázání s obvodovou hradbou do značné výšky, otisk na východní straně chybí. Věž sloužila patrně pouze původně pouze k obranným účelům. Již od 16. století měla věž pouze kuželovitou střechu. V 18. a v 19. století věž sloužila jako skladiště střelného prachu horního úřadu.
V blízkosti této věže existoval ještě před stavbou silnice, která hradní areál necitlivě narušila, zbytek baštovitého či plášťového objektu obrácený k jihovýchodu, snad pozůstatek polokruhové předsunuté bašty vysoké 3 m, roku 1913 z větší části ještě zachované.
Malý dvouprostorový domek a kůlna, odstraněné při posledních úpravách, bývaly parazitní zástavbou z doby ulitárního využití hradního areálu v pokročilém novověku. Zhruba ve středu severovýchodní strany je plány z 19.století doloženo rozměrné, dnes zcela zaniklé stavení, které nejspíše využilo zdiva hradních budov, snad paláce.
Prostor před věží Šlikovka parkově upraven a prostor u věže Prachárna odtěžen a po archeologickém výzkumu zde vystavěn rodinný domek. Hradní areál protíná silnice vedoucí do Nového Města a dále na Mariánskou.

použitá literatura:

Durdík, T. 2000 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha, 135/136
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 47
Klsák, J. 2004 : Z archeologických výzkumů Krajského muzea Karlovy Vary v roce 2004, 16/25, XIV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 18/19
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 72/73
Kuča, K. – Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 236, 255
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 565
Schmidt, R. 1913 : Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XL. Politický okres Jáchymovský, Praha, 78/81