Úvod > Architektonické památky > Jáchymov - kaple sv. Barbory
Jáchymov - kaple sv. Barbory
Pozdně barokní kaple sv. Barbory z roku 1770 stávala původně při staré cestě do Ostrova na jihovýchodním okraji města Jáchymov (Sankt Joachimsthal). Z důvodu rychlého rozvoje zdejších lázní a výstavby nových lázeňských objektů v dolní části města musela být kaple v roce 1917 přenesena a znovu postavena v protějším zalesněném svahu nad tehdejší konečnou stanicí železniční trati z Ostrova. Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně zchátrala.
Obec: Jáchymov (Sankt Joachimsthal)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: ve svahu nad kulturním domem v dolní části města
GPS: 50°21'42.797"N, 12°56'4.305"E
Původní poloha: u silnice před dnešním lázeňským domem Astorie v dolní části města
Původní GPS: 50°21'37.238"N, 12°56'0.775"E
Období vzniku: 1770
Architekt: neznámý
Stavebník: horníci
Slavnostní vysvěcení: 4. prosince 1770
Období devastace: po roce 1945
Stav: zchátralé
Přístupnost: přístupné exteriéry
Historie objektu
Pozdně barokní kapli sv. Barbory nechali původně vystavět v roce 1770 místní horníci podle návrhu neznámého architekta při levé straně staré cesty do Ostrova nad Jáchymovským potokem (Joachimsthaler Bach) na jihovýchodním okraji města Jáchymov (Sankt Joachimsthal). Příspěvky na stavbu kaple byly získány se sbírky uspořádané lezcem Josefem Florem. Slavnostní vysvěcení kaple proběhlo poté na svátek sv. Barbory dne 4. prosince 1770. Dne 29. března 1772 byly následně vysvěceny nové zvony (sv. Floriána, sv. Jana a sv. Pavla) dovezené z Prahy.
V roce 1809 byla na střeše kaple zřízená druhá zvonička, dvě věžičky měly připomínat jáchymovské horníky a hutníky. Z důvodu působení blízkého Jáchymovského potoka musela být zdejší kaple v letech 1820, 1822 a 1823 opravována. Po výstavbě nové císařské silnice na místě původní cesty ve třicátých letech 19. století a navýšení násypu tělesa silnice se kaple ocitla zapadlá pod úrovní vozovky. S rychlým rozvojem lázeňství začali na přelomu 19. a 20. století vznikat v okolí kaple první lázeňské objekty a hotely, přímo naproti kapli byl v letech 1906-1911 na místě staršího objektu vybudován c. k. Lázeňský ústav pro léčbu radiem.
Z důvodu polohy na frekventované lokalitě v lázeňské části města, kde tehdy již nedostatečně udržovaná kaple postupně bránila další výstavbě a rozvoji místní dopravy, bylo nakonec rozhodnuto o přenesení kaple na vzdálenější nezastavěné místo ve městě. V roce 1917 byla poté proto kaple rozebrána a znovu postavena v současné poloze, v protějším zalesněném svahu nad tehdejší konečnou stanicí železniční trati z Ostrova. Střecha kaple byla během obnovy namísto šindele nově pokryta pálenými taškami. Kaple byla poté nazývána Lesní kaple (Waldkapelle). Na místě odstraněné kaple byly poté vystavěny tři nové lázeňské domy Seidel, Mariánský dům a Astoria.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Část vnitřního zařízení kaple bylo následně rozkradeno či zničeno. Na počátku devadesátých let 20. století byla kaple znovu několikrát vykradena a poškozena vandaly.
Popis objektu
Pozdně barokní kaple se zaoblenými nárožími na obdélném půdorysu s připojeným neodsazeným polokruhovým presbytářem, krytá původně šindelovou valbovou střechou, dnes s pálenou krytinou, se dvěma podobnými oplechovanými otevřenými šestibokými sloupkovými zvoničkami završenými zvonovitými báněmi s makovicemi na vrcholu.
Vstupní průčelí kaple je prolomeno obdélným portálem vchodu s ostěním v omítce se středovým klenákem, uchy a hladkým rámováním. Nad vstupem je v ose situováno kasulovité okno s profilovaným ostěním v omítce se středovým klenákem. Vstupní průčelí kaple je nad mohutnou vynesenou profilovanou římsou završeno vpadlým profilovaným trojúhelníkovým štítem s přesahující lavicí. Ve středu štítu je situována polokruhově zakončenou nikou se středním klenákem a ve vrcholu štítu jednoduchý reliéf zavěšeného zvonku. Podélné stěny kaple jsou prolomeny po jednom obdélném, polokruhově zakončeném okně s profilovaným ostěním v omítce se středovým klenákem. Vnější stěny kaple, členěné zdobenými mělkými lizénovými rámci v omítce, jsou završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Vnější stěna presbytáře kaple je hladká, bez členění.
Vnitřní prostor kaple o rozměrech 5,9 x 4,1 metru je plochostropý, krytý původně malovaným omítaným prkenným stropem. Vnitřní stěny bývaly původně členěny mramorovanými nárožním pilastry a malovanými zdobenými pásy.
Vnitřní zařízení kaple tvoří pozdně barokní oltář z doby kolem roku 1770. Ve středu oltáře býval původně zavěšen oltářní obraz sv. Barbory klečící před Pannou Marií s Ježíškem v rokajovém rámu. Za obrazem byl umístěn rudý dřevěný baldachýn, nesený čtyřmi andílky, doplněný ve vrcholu mariánským monogramem. Na jednoduché oltářní menze je na oblomeném soklu postavena prosklená skříňka, ve které je umístěna dřevěná soška Panny Marie s Ježíškem. Po stranách bývaly původně postaveny dva rokokové relikviáře v bohatě zdobených rámech. Na menze bývaly rovněž postaveny čtyři pestře malované sošky sv. Jana Nepomuckého, sv. Jáchyma, sv. Anny a sv. Václava. Na dřevěných konzolách s nasazenými planoucími srdci na vnitřních stěnách kaple bývalo původně postaveno osm současných sošek světců: sv. Klimenta, sv. Prokopa, sv. Apollinie, sv. Františka Xaverského, sv. Barbory, sv. Antonína Paduánského, sv. Josefa Kalasanského a sv. Františka Serafa. V prostoru kaple byly postaveny dřevěné lavice ve dvou řadách.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 565
Schmidt, R. 1913 : Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XL. Politický okres Jáchymovský, Praha, 77/78