přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Karlovy Vary - Vila Becher

Karlovy Vary - Vila Becher

Karlovy Vary - Vila Becher |

Honosná rodinná Vila Becher byla postavena v letech 1913-1914 pro továrníka Johanna Gustava Bechera podle projektu karlovarského architekta Karla Hellera ve výstavní vilové čtvrti Westend v západní části města Karlovy Vary (Karlsbad). Během 2. světové války zde bylo sídlo krajského velitelství SS, ve 2. polovině 20. století Dům pionýrů a mládeže. Poté Vila Becher postupně chátrala. V letech 2009-2011 následně přistoupil Karlovarský kraj k celkové rekonstrukci objektu a přeměně nevyužívané budovy na Interaktivní galerii Becherova vila.

 

Objekt: rodinná vila

Typologie: historické objekty

Kategorie: architektonické památky

Obec: Karlovy Vary (Karlsbad)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: ve vilové čtvrti Westend v západní části města

GPS: 50°13'34.290"N, 12°52'28.993"E

Období vzniku: 1913-1914

Architekt: Karl Heller

Stavebník: Johann Gustav Becher

Památková ochrana: od 21. března 1995

Č. rejst. ÚSKP: 20197/4-4991

Stav: zachovalé

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

V roce 1912 byl zpracován zastavovací plán pro výstavbu honosné secesní rodinné vily pro majitele zdejší likérky, továrníka Johanna Gustava Bechera z významné karlovarské rodiny, na části parcel XIV. a XV. na tehdejším severozápadním okraji výstavní vilové čtvrti Westend v západní části města Karlovy Vary (Karlsbad). Ještě v září téhož roku 1912 vypracoval známý karlovarský městský architekt Karl Heller návrh novostavby objektu Palais Becher v podobě rodinného paláce počátku 20. století, budovaného s ohledem na zajištění komfortního bydlení a patřičné reprezentace svých majitelů. Dne 15. února 1913 byl následně schválen částečně přepracovaný Hellerův projekt z ledna roku 1913. Ihned poté byly zahájeny stavební práce, které totiž mohly být v lázeňském městě prováděny pouze v podzimním a zimním období, aby nerušily lázeňskou sezónu.

Samotná výstavba Vily Becher čp. 1196 probíhala v letech 1913-1914. Vestavěný nábytek zhotovila drážďanská firma Vereinigte Werkstatten für Kunstgewerbe, Dresden-Altstadt. Kolaudace dokončeného objektu proběhla dne 23. května 1914. Ve druhé polovině roku 1914 byl ještě v severozápadní části pozemku vystavěn objekt garáží. Po smrti Johanna Gustava Bechera dne 19. února 1921 přešla rodinná vila Becherů do vlastnictví Spolku pro chemickou a hutní výrobu z Ústí nad Labem (Verein für chemische und metallurgische Production). Roku 1928 nechal spolek vybudovat v suterénu objektu vinný sklep podle návrhu karlovarského stavitele Fridricha Seitze. Po připojení pohraničí k Německu v roce 1938 se během druhé světové války stala Vila Becher sídlem krajského velitelství SS.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války byla Vila Becher převedena do majetku československého státu. V letech 1951-1987 sloužila objekt jako Dům pionýrů a mládeže. Následně byl objekt na delší čas uzavřen a postupně chátral. V devadesátých letech 20. století se stal vlastníkem objektu Školský úřad v Karlových Varech. Dne 21. března 1995 byla Vila Becher v Karlových Varech zapsána na státní seznam kulturních památek České republiky pod rejtř. č. 20197/4-4991.

Roku 1996 přistoupil Školský úřad k přestavbě historické budovy na hudební školu. Započatá adaptace však byla realizována pouze nárazově, stavební práce navíc zasáhly do historické jednotné podoby objektu i původního mobiliáře. Během stavební nečinnosti docházelo k opakovanému vykrádání objektu, k postupnému odcizování a vandalskému ničení cenných částí dochovaného mobiliáře. Rekonstrukce nakonec nebyla dokončena a objekt opět chátral. Koncem devadesátých let 20. století byla Vila Becher převedena z Ministerstva školství České republiky do majetku Karlovarského kraje jako součást směny za jinou nemovitost v Karlových Varech. Roku 2006 následně schválilo zastupitelstvo města Karlovy Vary odprodej pozemků kolem objektu Karlovarskému kraji za 140 tisíc korun.

V letech 2009-2011 následně přistoupil Karlovarský kraj k rozsáhlé celkové rekonstrukci objektu a přeměně nevyužívané budovy na kulturní centrum a interaktivní galerii karlovarské Galerie umění. Zajištěním realizace projektu byla pověřena Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje. Rekonstrukční práce, které probíhaly ve dvou etapách v období od listopadu roku 2009 do května roku 2011, provedla stavební firma Thermia-Bau a.s. podle projektu architekta Ing. arch. Miloslava Bokoty. Restaurátorské práce provedla firma Gema Art Group a. s. Celkové náklady na rekonstrukci objektu činily 88,7 milionu korun. Částka 77,6 milionu korun byla získána z rozpočtu Evropské unie, zbylé prostředky ve výši více než 11 milionu korun uhradil vlastník objektu, Karlovarský kraj. Slavnostní otevření nového kulturního střediska Interaktivní galerie Becherova vila proběhlo v květnu roku 2011.

 

Popis objektu

Dvoupatrová rodinná vila v pojetí italizujících vil s francouzskými vzory na téměř čtvercovém půdorysu s vystupujícími půlkruhovými rizality salonu a zimní zahrady, krytá mansardovou střechou s vrcholovým světlíkem a vikýři, završenými karnýrovým obloukem s klenákem a dekorativními koulemi (čučkami).

V jihovýchodním nároží je mezi vystupující hmotu východního a jižního průčelí asymetricky vklíněna válcová věž, završená osmibokým vyhlídkovým belvedérem, zastřešeným osmibokou jehlancovou střechou. V přízemí je věž doplněna čtvrtkruhovým rizalitem, vynášejícím terásku. Podle původního projektu zde měla být situována klasická lodžie. Po stranách věže je umístěno dvouramenné schodiště se vstupem do zahrady. Z půdorysu hmoty objektu vystupují půlkruhové rizality salonu a zimní zahrady, završené karnýrovým štítem, zdobeným na vrcholovém klenáku dekorativní koulí (čučkou).

Hlavní vstup do objektu je situován v ose východního průčelí ve formě půlkruhového rizalitu s karnýrovým štítem, zdobeným na vrcholovém klenáku dekorativní koulí (čučkou). Podle původního projektu z roku 1913 měl být umístěn v klasické arkádové lodžii (portiku), nesoucí terásku a částečně ustupující z východního průčelí. V severním průčelí objektu je situován široký vstup s mohutnou mansardovou markýzou.

Stěny objektu jsou prolomeny obdélnými okny, rámovanými vpadlými paspartami s půlkruhovým vpadlým záklenkem. Rizality jsou pak prosvětleny obdélnými, polokruhově zakončenými okny. Vnější stěny objektu jsou v duchu rané moderny velice střídmé, opatřené tvrdou šlechtěnou omítkou imitující kámen. Výraznější prvky architektonického členění plochých stěn představují pouze mělké lizény na nároží rizalitů, arkády v oblých rizalitech, profilované římsy, vpadlé, slepé záklenky oken v patře a výrazné žaluziové okenice. Zajímavým detailem je uplatnění kapek (guttae) v ose arkád. Hodnotným technickým prvkem průčelí bývaly výsuvné venkovní rolety, které se obsluhovaly z interiéru a při vysunování se stáčely do obdélných schránek nad okny v interiéru. Sokl zdiva objektu je proveden na způsob mohutného pískovcového kyklopského zdiva.

Dispozice objektu, řešeného původně jako rodinný palác s komfortním vybavením na způsob anglického venkovského domu (cottage), vychází z otevřené střední haly, do níž vede přímě široké kamenné centrální schodiště s jednoduchým pozlaceným zábradlím. Hala je v obou podlažích otevřena galeriemi, osvětlovanými vrchním světlíkem. Ve středu haly je umístěna drobná fontánka s mozaikou. Hodnotné je vstupní zádvěří s lucernou. Dispozice čerpá z klasických principů středové dvorany s obíhající koridorovou chodbou jako paralele k antickému Vitruviovu Etruskému atriu.

Ve zvýšeném přízemí objektu se původně nacházel přijímací pokoj, salon, jídelna, doplněná arkýřem a zimní zahradou, kuchyně s přípravnou a spíž. V jídelně se zachovalo dřevěné táflování a štuková výzdoba stropů. U hlavního schodiště pak byla situována koupelna s toaletní místností pro garderobu, šatna a záchod. Na právě straně schodiště probíhalo ještě boční provozní kamenné schodiště pro personál, které vede ze suterénu až do třetího nadzemního podlaží, s provozními záchody po stranách. V suterénu domu se nacházela prádelna, žehlírna, kotelna s prostorem pro uložení koksu a také byt domovníka s jedním pokojem a kuchyní. V prvním patře byly umístěny o bytné pokoje s ložnicí a čtyřmi pokoji pro hosty, lázeň s toaletou a dva záchody. V podkroví býval ještě další pokoj pro hosty a komory.

Vnitřní stěny jsou zdobeny hodnotnými nástěnnými malbami s dekorativní výmalbou ve stylu Art Deco v podobě iluzivních mozaikových výplní s geometrickým členěním, s motivy rostlinnými i figurálními. V malovaném erbu se nachází monogram autora výmalby „GM“ a pod erbem letopočet 1914. Strop místností je kryt dubovým kazetovým stropem s čtvercovými kazetami, vyplněnými sádrovou omítkou, a dřevěnou obvodovou římsou. Některá okna jsou zdobena malovanými vitrážemi. Podlahy jsou teracovou krytinou. Pokoje bývaly vybaveny dřevěným vestavěným nábytkem od drážďanské firmy Vereinigte Werkstatten für Kunstgewerbe, Dresden-Altstadt.

V přízemí objektu se po rekonstrukci nachází vstupní hala, šatna, výstavní hala, víceúčelový sál, salonek, reprezentační salonek a zázemí. V suterénu pak grafický nebo malířský ateliér a kreslírna, keramická dílna, knihovna a nezbytné zázemí. Poslední patro, koncipované jako ubytovací podlaží, je doplněno kanceláří kurátora galerie a depozitářem.

V severozápadní části oploceného pozemku stojí objekt původní garáže s mansardovou střechou. Dnes slouží objekt jako zahradní domek s venkovní ateliérovou dílnou.

 

Fotodokumentace

Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
 
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
Karlovy Vary - Vila Becher |
 

Použitá literatura

Zeman, L. 1998 : Karlovarský Westend, Karlovy Vary, 69/70
Zeman, L. a kol. 2010 : Slavné vily Karlovarského kraje, Praha, 256

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz