Žlutice - měšťanský dům čp. 67

Původně gotický nárožní měšťanský dům čp. 67 byl vystavěn patrně na přelomu 14. a 15. století ve svahu pod městskou věžovou Horní bránou uvnitř městského opevnění na nároží dnešních ulic Karlovarská (Karlsbader Gasse) a Obránců míru (Bütteleigasse) severně nad náměstím uprostřed města Žlutice (Luditz). Během dvou krátce po sobě následujících ničivých požárů města ve dnech 11. května a 27. května 1779 bylo spáleno celkem 185 domů a 36 stodol včetně měšťanského domu čp. 67. Zachováno tehdy zůstalo kromě předměstí Lomnice pouhých pět domů čp. 34, 35, 36, 73 a 74, fara a kostel. V roce 1836 zakoupil tehdejší vlastník domu nedaleké zříceniny zámecké kaple sv. Václava na stavební materiál a v následujících letech vyhořelý dům se zachovaným obvodovým zdivem a sklepením nechal raně klasicistně obnovit.

V době před rokem 1945 patřil dům policejnímu konstáblu Franzi Fischerovi. Ve druhé polovině 20. století však objekt postupně chátral. V době po roce 1970 byla zazděna nárožní nika, ve které bývala umístěna soška sv. Jana Nepomuckého. Fasády objektu byly zjednodušeny a odstraněno členění. Dne 5. října 1994 byl měšťanský dům čp. 67 ve Žluticích zapsán rozhodnutím Ministerstva kultury na státní seznam nemovitých kulturních památek pod rejtř. č. 13102/4-4943 a stal se součástí městské památkové zóny Žlutice. V letech 1995-1996 bylo poté přistoupeno k poslední celkové rekonstrukci objektu.

Přízemní, nárožní, poměrně rozložitý dům na nepravidelném, téměř čtvercovém půdorysu, krytý masivní sedlovou střechou s eternitovými šablonami. Sklepení a obvodové zdivo objektu jsou gotické, klenby v části přízemí pak raně klasicistní z doby po roce 1779. Hlavní domovní průčelí je obrácené západním směrem do Karlovarské ulice. Přízemní průčelí o pěti osách je přibližně uprostřed prolomeno obdélným portálem vchodu s kamenným ostěním a jednoduchým obdélným nadsvětlíkem. Dvoukřídlá obdélná okna bývala původně zdobena šambránami. V jihozápadním nároží domu bývala původně situována zasklená, čtvrtkruhově zaklenutá nárožní nika se soškou sv. Jana Nepomuckého, která však byla v době po roce 1970 zazděna. Pod ní se nachází zachovaný kamenný odrazník.

Pětiosé jižní průčelí je v přízemí prolomeno trojicí dvoukřídlých oken, další dvě byla v minulosti patrně zazděna. V patře je pak trojice oken stejného typu uprostřed a po stranách po jednom menším okně. Vrchol trojúhelníkového štítu jižního průčelí pod střechou je zakryt eternitovými šablonami. Severní štítové průčelí bez okenních otvorů je z větší části kryto prkenným bedněním. Vnější stěny objektu jsou hladké, novodobě upravené. Původní členění včetně šambrán kolem oken bylo odstraněno ve druhé polovině 20. století.

Interiér měšťanského domu je trojdílné dispozice. Středem objektu probíhá domovní chodba, v přední části plochostropá, od středu pak zaklenutá valenou klenbou s pětibokou výsečí. Místnosti po obou stranách chodby jsou plochostropé, pouze prostora v severovýchodním cípu má povalový strop a v části ještě plackovou klenbu. Z prostřední místnosti v levé části dispozice se sestupuje do značně rozsáhlého gotického sklepení. Pod levou částí dispozice domu je kolmou k hlavnímu průčelí položen sklep zaklenutý valenou klenbou o výšce 2 metry. Z něho se vpravo uprostřed sestupuje do níže položeného velkého sklepa, jehož valená klenba, souběžná s hlavním západním průčelím domu, dosahuje výšky 4 metry.