Karlovy Vary - Nové lázně (Lázně IV)

Počátkem 19. století byla na městské louce v Drahovicích objevena rašelina a při následném průzkumu byl na kyselé louce nalezen ještě další zdroj. Karlovarská městská rada se díky tomu chtěla v rašelinových procedurách vyrovnat Františkovým Lázním. Městská lázeňská budova rašelinných lázní nazvaná Nové lázně (Neue Bad) byla postavena v letech 1878-1880 podle návrhu městského stavitele Ludwiga Rennera ve stylu renesančních italských paláců proti Vojenskému lázeňskému ústavu na pravém nábřeží říčky Teplé v severní části města Karlovy Vary (Karlsbad). Výstavbě lázeňské budovy musely v letech 1877-1879 ustoupit dům Neptun, postavený krátce předtím, špitál sv. Ducha z let 1822-1823 a obecní jatka. V přízemí objektu byly umístěny rašelinné lázně se 24 kabinkami, v prvním patře se podávaly minerální koupele. Rašelina se připravovala v sousední budově a na místo procedur byla přinášena podzemním tunelem. V období od roku 1882 do září 1893 byly do prvního patra Nových lázní dočasně umístěny městské úřady z bývalých Mlýnských lázní, které se následně přestěhovaly do nové budovy radnice v Mlýnské ulici na pozemku po Mlýnských lázních. Po roce 1918 byly všechny lázeňské budovy v Karlových Varech očíslovány, Nové lázně od té doby nesly označení Bad IV (Lázně IV). Patrně někdy v té době, jistě však před rokem 1939, byla budova přestavěna a zvýšena o druhé patro. Až do padesátých let 20. století sloužil objekt jako dům lázeňských služeb, poté byl interiér stavebně přizpůsoben pro administrativní účely a stal se sídlem Městského národního výboru Karlovy Vary. MNV zde sídlil až do počátku devadesátých let 20. století, poté byl přestěhován do nové budovy Magistrátu na místě zbořeného kláštera a kostela Panny Marie ustavičné pomoci v Moskevské ulici. V roce 1996 byla budova rozhodnutím městského zastupitelstva prodána společnosti Lázeňský dům služeb, a.s. V lednu až srpnu roku 1997 byla poté podle projektu karlovarských architektů Akad. Arch. Antonína Polonyho a ing. arch. Jiřího Šejvla provedena rozsáhlá rekonstrukce původního lázeňského objektu a jeho přestavba na moderně vybavené obchodní centrum Atrium. V interiéru budovy byly tehdy instalovány i první eskalátory v Karlových Varech. Přes říčku Teplou byla vybudována nová lávka, spojující obchodní dům s Dvořákovými sady. Architektům byla v červnu 1998 v rámci Grand Prix ´98 udělena cena Obce architektů za lávku pro pěší do Atria a čestné uznání za celkové řešení rekonstrukce OD Atrium.