Ostrov – piaristický klášter
Kolej řádu Piaristů založila vévodkyně Anna Magdaléna, vdova po Juliu Jindřichovi, vévodovi Sasko-Lauenburském dne 6. května 1666 v sousedství nové pohřební kaple sv. Anny, dokončené a vysvěcené roku 1663, za zámeckou zahradou na jihozápadním okraji města Ostrov (Schlackenwerth). Vévodkyně totiž na podporu pobělohorské rekatolizace dosud protestantského města a jeho okolí pozvala do Ostrova 12 otců řádu piaristů. Jednalo se pochopitelně rovněž i o možnost vzdělávání chlapců z celé oblasti. Piaristé byli navíc ve své učitelské činnosti mnohem tolerantnější než jesuité, vyučovali i přírodní vědy a velký důraz kladli na hudební výchovu. Smlouvu na stavbu konventu s latinskou školou a klášterním kostelem Zvěstování Panny Marie podepsal dne 22. května 1666 pražský stavitel bavorského původu Martin Reiner. Plán konventu a kostela i s připojenou pohřební kaplí se zachoval ve skicáři Wolfganga Dientzehofera, který tehdy pro Reinera pracoval jako polír. Samotná stavba poté probíhala v letech 1666-1671 a účastnili se na ní také dva významní pražští kameníci italského původu, Giovanni Battista Passarini a Francesco della Torre, kteří patřili k družině předního pražského architekta rovněž italského původu, Carla Luraga. Po matčině smrti roku 1668 dokončil stavbu Julius František Sasko-Lauenburský. Již v roce 1670 sídlilo v konventu dvanáct otců piaristů. V letech 1672-1674 byly ještě prováděny dokončovací práce. Stavba byla vysvěcena v roce 1674. V roce 1682 následovala úprava klášterní zahrady na nádvoří konventu, ohraničená křížovou chodbou, zdobenou malbami. Z ostrovského gymnázia, které zde s přestávkami působilo do roku 1876, vyšlo mnoho budoucích významných úředníků, soudců, lékařů, pedagogů i kněží a například také hudební skladatel Johann Caspar Ferdinand Fischer. V září 1833 tu začal svá studia také Johann Josef Loschmidt z Počeren, pozdější profesor fyziky a chemie na vídeňské universitě, který pocházel z chudého prostředí a studia mu umožnily jen zájem a pomoc místního pana faráře a učitele, kteří brzy rozpoznali chlapcův mimořádný talent. Kolej vlastnila bohatou knihovnu, kterou získal před rokem 1650 vévoda Julius Jindřich od císařského rady Gottfrieda Troila, slezkého knihovníka 17. století. Nejcennějším fondem sbírky byly vzácné prvotisky a rukopisné notové materiály. Patřil sem i přepis legendy o svaté Hedvice, pocházející z období před rokem 1353 a označován byl jako „Schlackenwerther Codex“ (Ostrovský kodex). Poslední rozšíření sbírek provedl Ludvík Vilém markrabě bádenský. Piaristický klášter byl zrušen roku 1852 a v klášterním areálu poté zřízen vojenský špitál. Definitivním odchod piaristů a zrušení gymnázia však nastalo teprve v roce 1876. V roce 1897 koupily areál bývalého kláštera Sestry křesťanské lásky, německý katolický řád s mateřským domem v Paderbornu, které si zde zřídily svůj penzionát a celý areál postupně opravovaly. Roku 1910 prodalo město Ostrov bohaté sbírky bývalé klášterní knihovny vídeňskému antikvariátu. Vzácný „Ostrovský kodex“ poté několikrát změnil majitele a dnes ho vlastní sběratel z Cách. V roce 1953 byl zkonfiskovaný areál bývalého kláštera převeden do správy československé armády. Celý areál byl poté zcela zdevastován. V letech 2002-2007 proto město Ostrov přistoupilo k celkové rekonstrukci zchátralého konventu i klášterního kostela a v budovách bývalého kláštera bylo poté zřízeno 37 městských bytů. Dne 4. října 2003 byla na budově bývalé piaristické koleje odhalena u příležitosti padesátého výročí Gymnázia v Ostrově pamětní deska Josefu Loschmidtovi. Dne 1. května 2010 byla znovu odhalena pamětní deska Johana Caspara Ferdinanda Fischera, slavného absolventa piaristické koleje, která byla přemístěna z nenápadného místa na pohledové ostrovského zámku, kde byla od roku 1998.
Tři jednopatrová křídla kláštera přiléhají od severu k raně baroknímu klášternímu kostelu Zvěstování Panny Marie, který tvoří západní křídlo areálu, vymezující vnitřní dvůr s křížovou chodbou. Konvent měl dva vchody, vchod pro řeholníky, ozdobený reliéfním symbolem Řádu zbožných škol – piaristů s monogramem jména Panny Marie, vedl k obytným prostorám a rajskému dvoru, vchod pro studenty k učebnám v přízemí. Architektonické řešení fasád vnějších stěn kláštera je velmi střídmé. Fasády jsou členěny lisénovými rámci a jednotlivými římsami.
V nikách křížové chodby se zachovala neúplná původní malba klášterní budovy s postavami světců a sasko-lauenburským znakem, na některých místech také fragmenty dalších maleb z poslední třetiny 17. století, kromě toho i soubor kachlů z původních klášterních kamen se sasko-lauenbursko-lobkovickým znakem a iniciálami Julia Františka Sasko-Lauenburského.
V konventu bývala umístěna klášterní knihovna s bohatou sbírkou knih.
areál piaristického kláštera v Ostrově na rytině z roku 1716
konvent s klášterním kostelem na kresbě z konce 19. století
klášterní areál od severovýchodu počátkem 20. století
klášterní areál od severozápadu počátkem 20. století
piaristický klášter od severu počátkem 20. století
piaristický klášter na kolorované pohlednici z roku 1900
klášterní areál od jihovýchodu v době před rokem 1945
areál piaristického kláštera v době před rokem 1945
obyvatelky penzionátu v bývalém klášteře před rokem 1945
jidelní sál penzionátu v době před rokem 1945
spací mísnost v penzionátu v době před rokem 1945
bývalý piaristický klášter po rekonstrukci - září 2010
budovy konventu přeměněné na městské byty - leden 2010
budovy konventu přeměněné na městské byty - leden 2010
bývalý klášterní areál od severovýchodu - září 2010
bývalý konvent s klášterním kostelem - červenec 2009
reliéfní znak řádu piaristů s monogramem jména Panny Marie nad bývalým vchodem pro řeholníky - červenec 2009
nádvoří konventu, bývalá klášterní zahrada - leden 2010
Použitá literatura:
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 113/115, 117/118
Poche, E. a kol. 1978 : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 560
