Úvod > Architektonické památky > Radošov - pomník obětem 1. světové války
Radošov - pomník obětem 1. světové války
Pomník obětem 1. světové války nechalo zřídit v roce 1929 Sdružení navrátilců na nově založeném hřbitově při silnici na Březinu asi 250 m západně od vsi Radošov (Reschwitz). Autorem pomníku byl akademický sochař Josef Mayer z Doupova. Slavnostní odhalení proběhlo dne 4. srpna 1929. Po roce 1945 však přestal být udržován a postupně chátral. Někdy po začlenění Radošova do Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byl nakonec pomník spolu s hřbitovem zničen.
Objekt: žulový pomník v podobě ploché pyramidy
Typologie: pomníky a památníky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Radošov (Reschwitz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na bývalém hřbitově asi 250 m západně od vsi
GPS: 50°10'34.688"N, 13°7'0.256"E
Období vzniku: 1929
Architekt: Josef Mayer
Stavebník: Sdružení navrátilců (Heimkehrerschaft)
Slavnostní odhalení: 4. srpna 1929
Období devastace: po roce 1945
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Pomník obětem 1. světové války byl postaven v roce 1929 při ohradní zdi v severozápadní části nově založeného při silnici na Březinu asi 250 metrů západně od vsi Radošov (Reschwitz). Pomník nechalo zřídit Sdružení navrátilců (Heimkehrerschaft) pro 23 padlých, zemřelých a pohřešovaných kamarádů ze zdejší farnosti během první světové války, tedy obcí a vsí Radošov, Tis u Luk, Březina a Hradiště. Návrh i samotnou realizaci pomníku provedla firma akademického sochaře Josefa Mayera z Doupova za 11 000 korun. Částka byla získána prostřednictvím sbírky pořádané ve farním obvodu a dobrovolnými dary.
Slavnostní odhalení pomníku proběhlo v neděli 4. srpna 1929 spolu s otevřením nového hřbitova. Slavnosti se účastnili vojenští veteráni, hasičské sbory z celé farnosti a Jírova, Spolek sloužících vojáků z Luk (Verien der gedienten Soldaten), všichni zastupitelé obcí a mnozí občané. V půl desáté dopoledne radošovský farář a někdejší vojenský kněz P. Josef Hamperl se zvláštním povolením vyšších církevních úřadů vysvětil hřbitov a pomník padlým a poté se konala polní mše u hřbitovního kříže, přičemž kapela Nürnberger velmi nadšeně odrecitovala německou mši od Handna. Hlavní části slavnosti byly uvedeny skladbami "Zum Gebet" (K modlitbě), "Gebet vor der Schlacht" (Modlitba před bitvou) a zvukem petard. Radošovský farář P. Josef Hamperl následně pronesl krátkou oslavnou řeč. Místní děti Franz Kunz a Agnes Stengl poté přednesly dvě básně, po kterých byly položeny věnce jednotlivými obcemi. Dopolední slavnost byla zakončena posvěcením a defilací všech klubů. Odpoledne proběhl koncert v zahradě pana Antona Brunnera.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být udržován a postupně chátral. Někdy po začlenění Radošova do nově založeného Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 a její následné demolici byl nakonec pomník spolu s hřbitovem zdemolován. Dnes se na zplanýrované ploše bývalého hřbitova nachází pouze základová deska pomníku. Samotný hřbitov připomíná již jen alej vedoucí od silnice.
Popis objektu
Stupňovaný žulový pomník v podobě ploché pyramidy nesl ve spodní části obdélnou, polokruhově zakončenou černou pamětní nápisovou desku. V horní části desky byl vyveden německý věnovací nápis: „In ewiger Treue“ (Ve věčné věrnosti) a „Gefallene, Verstorbene und Vermisste aus dem Kirchensprengel Reschwitz“ (Padlí, zemřelí a nezvěstní z farnosti Radošov). Pod tím byla ve dvou sloupcích zaznamenána jména padlých, zemřelých a pohřešovaných občanů s datací jejich skonu. Uvedeny byly 3 oběti z Radošova, 3 oběti z Hradiště, 4 oběti z Tisu u Luk a 11 obětí z Březiny. V posledním řádku byly uvedeny jména dvou zemřelých z Tisu u Luk a Březiny v domácím léčení.
In ewiger Treue |
|||
|
|
|
|
Gefallene, Verstorbene und Vermisste |
|||
|
|
|
|
Reschwitz: |
Pirk: |
||
Bachmann Josef |
1916 |
Nürnberger Josef |
1914 |
Stanka Anton |
1917 |
Lohwasser Rudolf |
1915 |
Stanka Josef |
verm. |
Lohwasser Josef N.54 |
1915 |
|
|
Lohwasser Josef N.31 |
1916 |
Höfen: |
Riedl Anton |
1916 |
|
Sacher Anton |
1914 |
Tächl Wenzl |
1917 |
Hujer Albin |
1915 |
Grimm Ernst Edwin |
1917 |
Kunz Franz |
1917 |
Eckl Franz |
1917 |
|
|
Tächl Ludwig |
1918 |
Tyss: |
Lohwasser Karl N.39 |
1919 |
|
Keil Anton |
1914 |
Müller Franz |
verm. |
Wolf Alois |
1915 |
|
|
Schösser Johann |
1915 |
|
|
Hufsky Anton |
1918 |
|
|
|
|
|
|
In der Heimat gestorbene: |
|||
Weps Alois |
1917 |
Kandler Johann |
1918 |
V nástavci pomníku, vyneseném na dvou koulích, bývala na přední straně umístěna deska s plastickým reliéfem hlavy vojáka s přilbou a ratolestí a nad ním plastický německý nápis do půlkruhu: „HELDENDANK“ (Díky hrdinům). Pomník byl završen žulovou plastikou vojenského železného kříže s vysekanou datací první světové války „1914-1918“ na přední straně. Před pomníkem býval umístěn nízký obezděný květinový záhonek.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Romana BERANOVÁ – Vladimír BRUŽEŇÁK – Tomáš KÁRNÍK – Josef MACKE – Jaroslav VYČICHLO, Stopy Velké války: pomníky 1. světové války a zajatecké tábory na území dnešního Karlovarského kraje, Sokolov 2018, s. 147.
Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov 2004, s. 60.
Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov 2005, s. 62.
Zbyněk ČERNÝ – Tomáš DOSTÁL, Bolest v kameni: pomníky vojákům z chebských jednotek padlým v první světové válce, Cheb 2007, s. 208.
KOLEKTIV, Ehrenbuch der Opfer des 1. Weltkriegs im Kreis Luditz, München 1973.
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 335.
SOkA Cheb, fond OF Cheb, pamětní síň Cheb 1892-1945.
SOkA Karlovy Vary, fond FÚ Radošov u Luk, Memorabilienbuch der Localie Reschwitz N.II. 1836-1943, Státní okresní archiv v Karlových Varech, s. 194.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 294.
Josef WEITZER, Die Todesopfer des Egerlandes im Weltkriege 1914-1918, Unser Egerland: Blätter für Egerländer Volkskunde, Cheb 1941, s. 97.
Stanislav WIESER, Pomníky padlých ve válkách, zejména v té první světové válce, XVIII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2009, s. 97.